Historie ústavu

Ústav pro soudobé dějiny vznikl začátkem roku 1990 na základě iniciativy historické komise Občanského fóra. Idea vycházela ze zkušenosti většiny západoevropských zemí, kde ústavy zaměřené na výzkum nejnovějších dějin působily již několik desetiletí. Cílem bylo vybudovat pracoviště pro nezávislý výzkum československých dějin v období 1938–1989. Výzkum toho období československých dějin, jenž byl za komunistického režimu vystaven soustavnému ideologickému dozoru, kádrování a cenzuře, se jevil jako aktuální a naléhavá potřeba polistopadové společnosti. Všestranné poznání komunistické minulosti vnímala osvobozená společnost jako jednu z podmínek svého zařazení do evropského demokratického společenství. Mimořádná doba a mimořádné pracovní nasazení umožnily během roku 1990 vytvořit podmínky pro běžný vědecký provoz. Klíčovou roli v zakladatelském údobí ÚSD sehrál a podobu ústavu na dlouho zásadním způsobem ovlivnil jeho první ředitel Vilém Prečan, který mimo jiné dokázal aplikovat zkušenosti a představy, s nimiž se vracel z exilu v SRN.

V prvních letech získal ústav svou základní vnitřní strukturu, byla rekonstruována a adaptována budova ve Vlašské ulici (nepominutelný význam měla v první polovině devadesátých let velkorysá finanční podpora Konrad-Adenauer-Stiftung), byla zbudována knihovna. Svou publikační činnost zahájil ústav bezprostředně po svém vzniku mj. založením edičních řad Sešity ÚSD (od 1990), Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970 (od roku 1993), Svědectví o době a lidech (od roku 1992), od roku 1993 začal vycházet časopis Soudobé dějiny, systematicky byla připravována a vydávána bibliografie soudobých dějin atd. Když Vilém Prečan předával ústav (v roce 1998 se stal druhým ředitelem Oldřich Tůma), byl ÚSD stabilizovanou a respektovanou akademickou institucí. Tato skutečnost nalezla svůj výraz i v tom, že v roce 1999 ústav získal prestižní mezinárodní ocenění, Cenu Hannah Arendt udělovanou Institutem für die Wissenschaften vom Menschen a Koerber-Stiftung.

Na přelomu století prošel ústav významnou generační výměnou. Postupně odešla skupina badatelů, kteří ústav zakládali, tvořená především tou generací historiků, jejichž profesní kariéra byla násilně na dvě desetiletí přerušena po roce 1968. Byla vystřídána novou generační skupinou badatelek a badatelů, kteří svá studia absolvovali už v nových poměrech po roce 1989 a k výzkumu nedávné historie přistupují vybaveni jiným rozhledem a rozdílnou životní zkušeností. V roce 2003 byla zřízena brněnská pobočka ústavu. Od roku 2002 do roku 2011 pracovalo při ústavu z rozhodnutí vlády ČR Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. V letech 2002–2004 při ústavu pracovalo Výzkumné centrum pro dějiny vědy a v této souvislosti bylo v roce 2002 bylo k ústavu z Archivu AV ČR delimitováno oddělení dějin vědy. Výzkumný záměr ÚSD byl rozšířen i tímto směrem. V letech 2007–2010 při ústavu pracovalo – jako společné pracoviště s Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi – Centrum pro srovnávací soudobé dějiny střední Evropy. V souvislosti s rozvojem nových metod a rozšířením těžiště výzkumu byly zřízeny i nové ediční řady: Hlasy minulosti (od roku 2003), Česká společnost po roce 1945 (od roku 2004). V roce 2016 ústav zavedl jako výraz uznání za celoživotní zásluhy o rozvoj ústavu nebo vědního oboru statut emeritního výzkumného pracovníka Ústavu pro soudobé dějiny, jímž byli oceněni prof. Vilém Prečan, doc. Karel Kaplan a dr. Milan Otáhal.

Od konce devadesátých let se zintenzívnila spolupráce s vysokými školami, roku 2002 získal ÚSD akreditaci pro výchovu doktorandů v oboru moderních dějin. Ústav se během své – v porovnání s jinými ústavy AV ČR – stále nedlouhé existence etabloval na poli výzkumu soudobých dějin i v mezinárodním kontextu. Dnes je zavedeným pracovištěm standardně spolupracujícím s historickými pracovišti po celém světě (National Security Archive, Washington, D. C.; Forschungsstelle Osteuropa an der Universität Bremen; 1956-os Intézet, Budapešť; Instytut Studiów Politycznych Polskiej Akademii Nauk a Instytut Pamięci Narodowej, Varšava; Hannah-Arendt-Institut für Totalitarismusforschung an der Technischen Universität Dresden; Zentrum für Zeithistorische Forschung, Postupim; Stiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur, Berlín; Rossijskij Gosudarstvennyj Archiv Novejšej Istorii, Moskva a mnohé další).

Tematické weby

Košík