Oddělení dějin okupace a budování socialismu

Ústředním prostorem výzkumu oddělení je období dvou režimů, které v československých dějinách charakterizuje totalitární nárok na řízení společnosti. Propojení výzkumu okupace a následného etablování komunistického systému ve stalinské podobě je mj. odrazem současných badatelských záměrů, v nichž je poválečné období stále více zkoumáno v kontextu válečného prožitku a které jsou vystavěny na vědomém překračování tradičních časových milníků. Oddělení provádí základní historiografický výzkum československých dějin v dobovém rámci formování a udržování tzv. východního bloku. Výzkum je založen interdisciplinárně, se snahou o využití celé škály metod sociálního výzkumu. Neomezuje se jen na tradiční historické metody, ale vychází i z dalších podnětů příbuzných vědních oborů. Usiluje o propojení a konfrontaci získaných výsledků se současným světovým výzkumem společností pod totalitárním tlakem.

Výzkumná činnost se v následujících letech primárně koncentruje na témata sociálních změn a mentálních posunů v kontextu druhé světové války a poválečného nástupu KSČ. Výzkum se zaměřuje jak na posuny „zdola“, tak i na proměny „shora“, se zaměřením na fenomén moci, resp. vládnutí. Základním rysem je posílení tématu společnosti a jejího vývoje, s důrazem na zkoumání forem likvidace demokratických struktur společnosti a dopadů ideologie na reálný život obyvatelstva. Cílem výzkumu jsou jak syntetizující práce ke klíčovým tématům (dějiny Komunistické strany Československa, dějiny sociálních proměn v důsledku druhé světové války, Československo ve studené válce), tak i sondy ke specifičtějším, nicméně pro společnost významným fenoménům (španělští interbrigadisté ve válečném a poválečném vývoji, život obyvatelstva v tzv. hraničním pásmu, výchova k marxisticko-leninskému světovému názoru, kádrová politika KSČ a udržování jejího mocenského monopolu či historicko-právní kontext poválečného vývoje v oblasti vlastnických a majetkových práv ad.).

Práce oddělení navazuje na výzkumné projekty zahájené po založení ÚSD. Z posledních publikací lze připomenout kolektivní monografii Český a slovenský komunismus 1921–2011 (Kokoška, Kovařík, Pernes, Cuhra, Černá, ed. Kocian, 2012), výsledky ukončených grantových projektů byly publikovány mj. v Prověrky a jejich místo v komunistickém vládnutí (Černá, Cuhra, 2012), Marxismus jako projekt nové společnosti. Dvě studie ke společenským vědám 1945–1969 (Devátá, 2014). Kniha Czechs, German, Jews? National identity and the Jews of Bohemia (Čapková, 2012) byla americkou Association of College and Research Libraries oceněna jako „vynikající akademický titul“, kladně přijímány jsou i monografie Unsichere Zuflucht. Die Tschechoslowakei und ihre Flüchtlinge aus NS-Deutschland und Österreich 1933–1938 (Čapková spolu s M. Franklem, 2013), Zprávy z Prahy 1953 (Pernes, 2016), Ani vojna, ani mír (Smetana, 2016). Několik domácích i mezinárodních ocenění získala výuková simulace Československo 38–89 (Černá, Cuhra, Kokoška, spolu s J. Hoppem, 2015).

Členové oddělení

vedoucí: Cuhra Jaroslav
Březina Vladimír, Čapková Kateřina, Černá Marie, Devátá Markéta, Drápala Milan, Hermann Tomáš, Kijek Kamil, Kocian Jiří, Kokoška Stanislav, Kolenovská Daniela, Kourová Pavlína, Kovařík David, Maršálek Zdenko, Mlynář Jakub, Pernes Jiří, Sadílková Helena, Sedlická Magdalena, Smetana Vít, Sovilj Milan, Stach Stephan

Současné projekty a badatelské priority oddělení

Výzkum české společnosti 1938–1948

(Kokoška,  Kocian, Pernes, Drápala) se zaměřuje na dekádu hlubokých sociálních a politických proměn, která předcházela nastolení komunistického režimu. Kromě problematiky kolaborace a odboje zahrnuje širokou škálu témat (činnost politických stran a dalších společensko-politických uskupení, aktivní prosazování sociálních, ekonomických a politických požadavků, proměny vlastnických a dalších majetkových vztahů i obecnější historicko-právní kontext změn ad.) jako součást komplexního výzkumu poválečného socializačního programu.

Výzkum začlenění židovského obyvatelstva do poválečného Československa a Polska

(Čapková, Stach, Kijek, Mlynář, Sedlická) si klade za cíl analýzu komplexního procesu inkluze židovského obyvatelstva v Československu a v Polsku od konce druhé světové války do konce 20. století. Důraz je kladen na právní postavení Židů, jejich institucionální rámec, transnacionální a nacionální perspektivu, komemoraci šoa a otázky genderu.

Výzkum studené války

(Smetana, Kolenovská, Kocian, Sovilj) se soustředí především na úlohu, již v období od konce druhé světové války do roku 1989 sehrávalo Československo na mezinárodní scéně. V centru pozornosti je především československá cesta do studené války, vztahy s ostatními zeměmi sovětského bloku, dále čínsko-československé vztahy a konečně československá politika v zemích třetího světa jakožto nástroj sovětské zahraniční politiky. Výzkum přihlíží k širšímu kontextu bipolárního soupeření a sleduje též dopady studené války a specifického československého příspěvku k ní na post-bipolární svět.

Výzkum dějin KSČ

(Kocian, Kokoška, Pernes) usiluje o hlubší poznání forem postupného etablování KSČ na domácí politické scéně ve 20. století a v mezinárodním komunistickém hnutí. Akcentováno je období let 1948–1989, kdy se výzkum zaměřuje především na strukturní vztahy mezi KSČ jako držitelkou monopolní moci a společností, státem a režimem. Pozornost je věnována též společenské pozici komunismu v období po roce 1989.

Výzkum komunistické ideologie a jejího prosazování

(Cuhra, Černá, Devátá, Kourová, Hermann, Drápala) je chápán jako součást bádání o dějinách společnosti. Aktuálně se výzkumné zaměření koncentruje (v souběhu s výzkumným projektem GA ČR) především na problematiku prosazování marxisticko-leninského „světového názoru“ v Československu 1948–1989. Práce týmu se soustředí jak na obecné principy celospolečenské ideologické výchovy, tak na konkrétní implementaci ideologie do běžného života, např. cestou indoktrinace mládeže školní výukou, vytlačováním náboženství nebo doktrinálním zasahováním do vědeckého života.

Tematické weby

Košík