Oddělení sociálních a kulturních dějin

Hlavním badatelským těžištěm oddělení je výzkum společnosti v bývalém Československu v kontextu sociálně-politických změn, které provázely období etablování a udržování komunistické moci a období transformace po roce 1989. Akcentuje se jak fenomén moci, respektive vládnutí, tak i interpretace každodenního života a téma politicko-kulturních změn a mentálních posunů. Výzkum je založen interdisciplinárně, se snahou o využití celé škály sociálněvědních přístupů; neomezuje se jen na tradiční historické metody, ale vychází i z podnětů příbuzných vědních oborů. Základní výzkum se soustředí např. na poznání motivace činnosti jednotlivců, jejich postojů a názorů a retrospektivní interpretace, dále pak např. na mechanismus fungování informačních a rozhodovacích procesů v rámci určitých dobově podmíněných skupin nebo na široce pojatou problematiku dějin všedního dne a „každodennosti“.

Významné místo v rámci oddělení má Centrum orální historie, jež na základě orálně-historických pramenů usiluje o obecné poznání minulosti za pomoci reflexe „dějin viděných zdola“.

Členové oddělení

vedoucí: Vilímek Tomáš
Bortlová#Vondráková Hana, Černá Marie, Devátá Markéta, Fikarová Lucie, Hlaváček Jiří, Holečková Marta#Edith, Houda Přemysl, Krátká Lenka, Mücke Pavel, Rameš Václav, Schindler-Wisten Petra

Současné projekty a badatelské priority oddělení

Průmyslové dělnictvo v českých zemích v letech 1938–1948

Hlavním cílem projektu je zpracovat základní monografii o dějinách dělnictva v letech 1938–1948 a na ni navazující edici klíčových dokumentů. Samotný termín dělnictvo je přitom vnímán ve dvojím smyslu: Jednak jako profesní kategorie se specifickým životním stylem a kulturou, jednak jako společenská třída, resp. důležitá součást dolních, částečně i středních společenských vrstev, aktivně usilující o prosazování svých sociálních, ekonomických a politických požadavků. V rámci řešení projektu budou zachovány oba přístupy, což předpokládá souběžné používání historických a sociologických metod. Výzkumný tým je proto složen jak z historiků, tak i sociologů.

Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 1948–1989

Projekt se zaměřuje na zkoumání podob prosazování marxismu-leninismu jako státní ideologie v Československu v letech 1948–1989. Jeho cílem je popsat a analyzovat vytváření, prosazování a ustavení struktur a obsahů edukace společnosti v duchu této ideologie. Výzkum se soustředí jak na obecné principy celospolečenské „výchovy“ k marxismu-leninismu, tak na konkrétní implementaci ideologie do běžného života, např. cestou indoktrinace mládeže skrze školský systém, v pokusech o vytlačení náboženství nebo doktrinálním zasahováním do vědeckého života.

„Malé“ a „velké“ dějiny českého/československého cestování a cestovního ruchu, 1945–1989

Projekt je zaměřen na zmapování českého/československého cestování a cestovního ruchu v období 1945 až 1989 a chce přispět k poznání sociálních a kulturních aspektů života v éře bývalých komunistických režimů. Propojuje dvě badatelská hlediska: makro perspektivu prostřednictvím archivního výzkumu a mikro perspektivu prostřednictvím orálně historických interview. Výstupy projektu přispějí k rozšíření a prohloubení poznatků o české a československé společnosti po druhé světové válce, o jejím fungování, mocenských vztazích i individuálních zkušenostech jednotlivců prostřednictvím reflexe tématu cestování a cestovního ruchu.

Česká společnost a sovětská armáda 1968–1991

Projekt se bude zabývat přítomností sovětské armády v Československu v letech 1968–1991 a jejím dopadem konkrétně na českou společnost, především v místě dislokace posádek. Bude sledovat různé formy kontaktů mezi českým obyvatelstvem a sovětskými vojáky, a to na obecní, institucionální i individuální úrovni, dále problémy, které vzájemné soužití provázely, i praktické naplňování státní politiky družby, jejíž součástí byla také oficiální proměna obrazu sovětské armády coby okupanta v pomáhajícího přítele. Zaměří se na obecnou politizaci vzájemného soužití a na roli, kterou v něm sehrály různé společensko-politické organizace, bezpečnostní složky a také místní i celostátní média. Jde v první řadě o zachycení sociálních a v nejširším smyslu slova politických, spíše než vojensko-strategických, aspektů přítomnosti sovětské armády, a o vřazení tématu do kontextu sociálních dějin české normalizace.

Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech

Projekt je pokračováním a rozšířením úspěšně realizovaného projektu Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview (1999). Poprvé v historii podobných orálně historických časosběrných výzkumů můžeme vyjít z již dříve shromážděných rozhovorů. Prostřednictvím sledování změn ve výpovědích generace studentských vůdců listopadu 1989 bude možné zachytit nejen proměny subjektivního vnímání historických událostí, ale i případné širší posuny ve společenském diskursu vnímání minulosti. Výpovědi budou odrážet posuny a proměny společenských norem a paměťové politiky. Projekt přinese zásadní poznatky cílící na otázky proměn vzpomínání a paměťových procesů u konkrétní sledované skupiny. Konečné výstupy projektu jsou navrženy tak, aby se shodovaly s třicátým výročím „sametové revoluce“ roku 1989. Budou představovat významný příspěvek k chápání paměti tohoto klíčového data v novodobé historii České republiky a přinesou první rozsáhlou analýzu subjektivního vnímání post-socialistické éry.

 

Tematické weby

Košík