Pracovní skupina pro paměťová studia
Pracovní skupina se konstituovala kolem projektu Pamětní místa na komunistický režim (NAKI I, 2011–2015), v dalších letech integrovala řešitele novějších výzkumů, věnovaných např. kulturní, krajinné a sídelní paměti obcí či paměti na soužití se sovětskými vojsky 1968–1991. V konceptuálním a metodologickém rámci paměťových studií se zabývá výzkumem historické paměti, jejími projevy a podobami a instrumentalizací v politice paměti. Nechce cíleně vstupovat na pole výzkumu individuální historické paměti, jež je předmětem zájmu etnologie nebo orální historie, byť výsledky těchto disciplín, stejně jako řady dalších hraničních disciplín, využívá. Primárním předmětem vědeckého zájmu pracovní skupiny je především kolektivní, agregovaná historická paměť. Podoby, projevy a proměny toho, jak je generována, reflektována a reprezentována ve veřejném prostoru reálném, virtuálním i mediálním. Ve své činnosti se hlásí ke kodexům Memory Studies Association.
Členové pracovní skupiny zorganizovali tři velké mezinárodní konference, které se buď částečně či meritorně věnovaly problematice paměti: The Prague Spring 50 Years After: Great Crises of Communist Regimes in Central Europe in a Transnational Perspective (2018), How we remember: The Memory of Communism – Its Forms, Manifestations, Meanings (2019) a v roce 2022, v kontextu otevřené vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině, Memory of the Past and Politics of the Present. Podílejí se také na aktivitách programu Anatomie evropské společnosti (2022–2026) Strategie AV 21.
Výzkumný tým
vedoucí: Devátá Markéta
Černá Marie, Kovařík David, Pinerová Klára, Tučková Michaela, Tůma Oldřich
Současné projekty a badatelské priority oddělení
Výzkum politické paměti od roku 1945 do současnosti, tak jak se konstituovala, manifestovala a instrumentalizovala: interpretace převládajících historických narativů a politických odkazů, analýza politik paměti a komemorace minulého a současného režimu, komunikace, zrcadlení, soutěžení, převrstvování, re-konstruování pamětí. Komparativní výzkum české a slovenské paměti – nakolik je společná minulost v českém a slovenském prostředí vnímána odlišně a jak je různými způsoby reprodukována, aktualizována a společensko-politicky instrumentalizována.
Výzkum oficiální paměti druhé světové války a osvobození v letech 1945 až 1989, zaměřený na komemorační praktiky a rituály poválečného a komunistického režimu a analýzu repetitivních oslav ve vztahu k otázkám: místo komemoračních rituálů v komplexním projektu ideologické výchovy a masové mobilizace, jejich význam nejen pro (per)formování oficiální paměti, ale i (sebe)prezentaci režimu jako takového, posuny a aktualizace.
Zaniklá sídla jako místo paměti českého pohraničí: proměny paměťového diskurzu před a po 1989, navracení intencionální paměti na vysídlené Němce – pamětní místa, komemorační aktivity a jejich aktéři, interakce mezi vysídleneckou a dosídleneckou pamětí.
Historie organizací politických vězňů v České republice a Německu v letech 1989–2019; politika paměti a způsoby prosazování kolektivní paměti politických vězňů ve veřejném prostoru; formy nápravy a uznání v procesu transiční justice; polarizace a role antikomunismu.