Institute of Contemporary History

Práce se zabývá dramatickými událostmi květnových dnů roku 1945 ve Velkém Meziříčí, v němž jako na řadě jiných míst Čech a Moravy vypuklo 6. května po vzoru Prahy povstání proti německým okupantům. Lidé se po vyhlášeném povolení vyvěsit na svých domech československé vlajky začali shromažďovat v budově radnice na náměstí a odpoledne tam ustanovili revoluční okresní národní výbor, promýšlený a připravovaný již dlouho dopředu v ilegalitě. K Velkému Meziříčí se v tu dobu již blížila fronta a město včetně radnice navíc leželo na strategicky důležité silnici, kterou německá vojska musela na svém ústupu projet. Radnice byla 6. května ve večerních hodinách přepadena Ostendorfovou jednotkou z Náměště nad Oslavou, povolanou meziříčskou posádkou Ortskommanda. Povstalci na radnici měli zákaz pustit se do ozbrojeného střetu, protože již odpoledne vzešla po jednáních vedení města s Ortskommandem dohoda o vzájemném neútočení. Čeští povstalci i partyzánské jednotky, které přišly radnici na pomoc, dohodu dodrželi, Němci však na ni nebrali ohled: lidé na radnici byli bez odporu zatčeni, podrobeni krutým zinscenovaným výslechům a 7. května v odpoledních hodinách bylo 59 z nich zastřeleno u řek na východním a západním okraji města; šedesátý Jindra Nováček, vůdčí osobnost povstání, byl pro výstrahu oběšen na náměstí. Další lidé padli při přestřelkách v okolí města a 9. května ráno zahynulo ještě dalších 40 lidí při sovětském bombardování.

Po úvodním stručném shrnutí hlavních událostí a rekapitulaci pramenů a sekundární literatury k událostem následuje v publikaci I. ze tří oddílů, do nichž je jádro práce rozděleno. I. část přináší reedici dnes již málo známé brožurky Hasiči v květnové revoluci 1945, vydané poprvé v roce 1946. Členové místního hasičského sboru v ní bezprostředně po tragických událostech podrobně informovali hodinu po hodině jak o dění ve městě, tak i o své činnosti v těchto pohnutých dnech na konci druhé světové války. Jádrem II. oddílu je reedice válečných událostí z pera místního kronikáře Rudolfa Dočkala, nazvaných Páté kronikářské Kukátko velkomeziříčské válečné. Brožurka vyšla poprvé roku 1947 a stejně jako první z pramenů představuje obecněji málo známé vylíčení válečných událostí ve velkomeziříčském regionu. III. oddíl (Oběti poprav velkomeziříčského povstání a další padlí v květnových dnech 1945) pak přináší stručné biografie šedesáti popravených povstalců a šestnácti dalších padlých v květnových dnech ve městě a jeho okolí. Popis jejich odbojové činnosti i příběhy posledních hodin jejich životů byly sestaveny na základě dochovaných pramenů, čerpaných především z Archivu Muzea ve Velkém Meziříčí, ze Státního okresního archivu Žďár nad Sázavou, pobočky Velké Meziříčí, z Vojenského ústředního archivu v Praze na Ruzyni, z Archivu Národního muzea a z Archivu bezpečnostních složek. Knihu provází doslov Oldřicha Tůmy, jenž regionální události zakotvuje v širším kontextu českých dějin konce druhé světové války, dále výběr z dobových fotografií, seznam literatury a jmenný rejstřík.

HADRAVOVÁ, Alena. Poslední neděle okupace. K tragickému vyústění velkomeziříčského povstání v květnu 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., 2025. 308 s. ISBN 978-80-7285-291-8.