Made in Czechoslovakia
Invence ve službách čs. zahraničního obchodu a průmyslové výroby 1918–1992
Datum
28.–30. listopadu 2018
Místo konání
Národní technická knihovna (Technická 6, Praha 6)
Organizátoři
Národní technické muzeum
Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK
Historický ústav SAV
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Zahraniční obchod je jedním ze základních faktorů ekonomické stability a hospodářského růstu Československa od jeho vzniku do současnosti. Předimenzovaná průmyslová kapacita zděděná z dob Rakousko-Uherska, která byla v rozporu s absorpční kapacitou vnitřního trhu, předurčila nutnost včleňování nového státu do mezinárodních hospodářských vztahů a do mezinárodní dělby práce. Československo bylo vázáno k mezinárodnímu trhu i nezbytností dovozu surovin, na které bylo s výjimkou zásob uhlí chudé. Potýkalo se s množstvím dalších problémů, ať již nevyrovnaností odvětvové struktury průmyslu, či jeho nižší technicko-technologickou vyspělostí ve srovnání s nejpokročilejšími světovými ekonomikami. Trvalým problémem byla podkapitalizovanost průmyslu a ekonomiky jako celku. Adaptace na mezinárodní trhy nebyla snadná a nemohla se realizovat v krátkém časovém úseku. Vliv na ní měly vnitropolitické i mezinárodní faktory, dramaticky se měnící napříč 20. stoletím, ať již se jednalo o faktory vojensko-strategické, politické, sociální a kulturní. Zásadních změn se vývoz dočkal v souvislosti s druhou světovou válkou, poválečnou obnovou a s vřazením Československa do sovětského velmocenského bloku. Poslední, téměř komplexní redefinici zahraničního obchodu, hospodářské politiky a orientace průmyslu, přinesla polistopadová hospodářská transformace.
Konference si klade za cíl zkoumat proměny zahraničního obchodu a strategické chování firem v korelaci s technicko-technologickými změnami a politickými, sociálními a kulturními realitami střední Evropy, resp. světa, jakož i proměnami vývoje trhu danými krizovými předěly 20. století počínaje velkou hospodářskou krizí, přes krize 70. a 80. let a konče krizí transformační. Na pozadí tohoto dynamického vývoje se zrcadlí mnohdy pohnuté osudy jednotlivých firem a podniků. Některé z nich dosáhly velkých úspěchů, např. exkluzivní firemní značky Baťa, Škoda, Poldi, řada dalších však nedokázala obstát a padla v ostrém boji se zahraniční konkurencí, či v boji s vlastní slabostí a manažerskou nedostatečností.