O ústavu
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
„Poznat minulost, rozumět současnosti“
Jsme společenskovědní pracoviště Akademie věd ČR, kde se historickému výzkumu věnuje řada předních badatelů a badatelek v oboru soudobých dějin.
Jsme základnou pro autory a autorky jedinečných publikací, naše projekty rezonují v zahraničí a náš hlas ve veřejných debatách.
Námi řešené projekty se dotýkají společensky aktuálních témat, jako jsou odolnost demokracie, každodenní život v diktaturách či dějiny Romů a jiných marginalizovaných skupin.
Hlavní téma našeho výzkumu je historické zkoumání období od roku 1938 po současnost z perspektivy:
- moci a její institucionalizace v národním i mezinárodním kontextu,
- společenských a systémových transformací a dynamik,
- dějin myšlení a vědy.
Pořádáme mezinárodní konference a specializovaná sympozia, workshopy a pravidelné semináře, ale i akce pro učitele a širší veřejnost.
Spravujeme unikátní mezioborovou knihovnu, rozsáhlé sbírky dokumentace k soudobým dějinám (zejména k roku 1968, 1989 a postkomunistické transformaci).
Vydáváme odborný časopis Soudobé dějiny / Czech Journal of Contemporary History, odborné publikace ve spolupráci s renomovanými nakladatelstvími (Academia, Argo, Karolinum a další). Vytváříme také tematické webové portály určené široké odborné i laické veřejnosti.
Spolupracujeme s řadou domácích i zahraničních výzkumných a vzdělávacích institucí, jako jsou Hannah-Arendt-Institut für Totalitarismusforschung, Research Center for the History of Transformations (RECET), nebo Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Díky spolupráci s didaktiky dějepisu se podílíme také na vzdělávání budoucích učitelů a učitelek.
Naši zaměstnanci a zaměstnankyně pracují v komisích, oborových a vědeckých radách celé řady univerzitních, akademických a jiných oborových institucí a spolupracují i s orgány státní a územní správy.
Aktuálně sídlíme ve na Malé Straně (Vlašská 355/9, Praha 1) a na Puškinově náměstí 9 na Praze 6. Současně probíhá rekonstrukce objektu v Hybernské ulici (podrobněji zde), kde by měl v budoucnu ústav sídlit společně s Psychologickým ústavem AV ČR a Orientálním ústavem AV ČR.
Historie ústavu
Ústav pro soudobé dějiny vznikl začátkem roku 1990 na základě iniciativy historické komise Občanského fóra. Idea vycházela ze zkušenosti většiny západoevropských zemí, kde ústavy zaměřené na výzkum nejnovějších dějin působily již několik desetiletí. Cílem bylo vybudovat pracoviště pro nezávislý výzkum československých dějin v období 1938–1989, který byl za komunistického režimu vystaven soustavnému ideologickému dozoru, kádrování a cenzuře a jevil se jako aktuální a naléhavá potřeba polistopadové společnosti.
Klíčovou roli v zakladatelském období ÚSD sehrál jeho první ředitel Vilém Prečan, který zásadně ovlivnil podobu ústavu na dlouhá léta. Dokázal přitom využít zkušenosti a představy, které si přinesl z exilu v SRN.
V prvních letech si ústav vytvořil svou základní organizační strukturu a rekonstruoval historickou budovu ve Vlašské ulici (klíčovou roli v tomto období hrála finanční podpora Konrad-Adenauer-Stiftung). Vznikla také knihovna a rozvinula se publikační činnost ústavu. Už v roce 1990 začala vycházet ediční řada Sešity ÚSD, v roce 1992 následovala edice Svědectví o době a lidech. O rok později vznikla edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970 a začal vycházet časopis Soudobé dějiny. Systematicky se také připravovala a vydávala bibliografie soudobých dějin.
Když Vilém Prečan v roce 1998 předával ústav druhému řediteli Oldřichu Tůmovi, byl ÚSD stabilizovanou a respektovanou akademickou institucí. O rok později získal ústav prestižní mezinárodní ocenění, Cenu Hannah Arendt udělovanou Institutem für die Wissenschaften vom Menschen a Koerber-Stiftung.
Na přelomu století prošel ústav zásadní generační obměnou. Postupně odešla skupina zakladatelů – historiků, jejichž kariéra byla násilně přerušena po roce 1968. Na jejich místo nastoupila nová generace badatelek a badatelů, kteří vstoupili do akademického světa již po roce 1989 a přinesli do výzkumu nedávné historie nové perspektivy a zkušenosti.
V roce 2003 došlo ke zřízení brněnské pobočky ústavu (od roku 2017 vedené jako detašované pracoviště). Ústav se dále rozvíjel i po institucionální stránce – od roku 2002 do roku 2011 zde fungovalo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí druhé světové války. Dále zde fungovalo Výzkumné centrum pro dějiny vědy (2002–2004), díky čemuž se rozšířil výzkumný záměr ústavu o dějiny vědy. Významným projektem bylo Centrum pro srovnávací soudobé dějiny střední Evropy (2007–2010), společné pracoviště s Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi.
S rozvojem nových metod a rozšířením výzkumu vznikly také nové ediční řady, jako Hlasy minulosti (od 2003) a Česká společnost po roce 1945 (od 2004). V roce 2016 zavedl ústav jako výraz uznání statut emeritního výzkumného pracovníka, kterým byli za jejich celoživotní přínos pro ústav i obor oceněni významní historici prof. Vilém Prečan, doc. Karel Kaplan a dr. Milan Otáhal.
Dnes je Ústav pro soudobé dějiny AV ČR zavedeným pracovištěm spolupracujícím s historickými pracovišti po celém světě. Od listopadu 2023 jej vede PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D., která ve funkci vystřídala prof. Miroslava Vaňka. Stala se tak první ředitelkou v historii instituce.