Ne/rovnocennost evropských plemen: Vojtěch Suk, rasová antropologie Rusínů a (koloniální) vládnutí v meziválečném Československu
HERZA, Filip. Etnologický ústav AV ČR v. v. i. (herza@eu.cas.cz)
Abstrakt
Ve svém příspěvku zasadím vznik antirasistického manifestu Rovnocennost evropských plemen (1934) do širšího kontextu československé rasové antropologie a jejích proměn v období 20.-30. let 20. století. Rasová teorie historicky představovala mimořádně bohaté pole vědění, propojující představy o lidských kolektivech s explicitním hodnocením jejich biologické zdatnosti a civilizační vyspělosti. Flexibilita a polyvalenčnost rasových teorií přitom umožňovala, aby se různorodé imaginace rasy propisovaly rovněž do historických projektů, které nejsme běžně zvyklí klasifikovat jako rasistické, či které bývají naopak považovány za ultimátně antirasistické. Komplexnost dobového antropologického vědění bych rád prozkoumal na příkladu rasových výzkumů Vojtěcha Suka na meziválečné Podkarpatské Rusi. Jak argumentuji, Sukův výzkum Rusínů vykazoval poměrně jasně koloniální rysy a v rozporu s deklarovaným vyzdvihováním rovnosti evropských plemen naopak umožňoval formulovat představu nerovnosti mezi jednotlivými etniky uvnitř samotného Československa. V příspěvku ukazuji, jak se v Sukově podání Rusíni stávali domácími “primitivy” (internal Others), vůči nimž byly uplatňovány různé civilizační/modernizační projekty. V závěru prezentace naznačuji, jak antropologie přispívala k československé “civilizační misi” a jak obecně souviselo antropologické vědění s utvářením určitých racionalit (koloniálního) vládnutí na Podkarpatské Rusi.
Tento příspěvek vznikl s podporou na rozvoj výzkumné organizace RVO 68378076 – Etnologický ústav AV ČR.