Řešené projekty
Nation, Socialism and Women’s Rights. The Political Thought of Milada Horáková in Transnational Perspective (2026–2028, GA ČR, hlavní řešitelka: Kristina Andělová)
Milada Horáková představuje klíčovou politickou osobnost v novodobých dějinách České republiky. Zatímco její odkaz je často redukován na soudní proces a popravu v roce 1950, projekt Kristiny Andělové si klade za cíl rekonstruovat politické myšlení Milady Horákové v celé jeho komplexnosti. Bude zkoumat její přínos k meziválečnému a poválečnému československém politickém diskurzu se zaměřením na pojetí demokracie, národa a práv žen. Projekt dále prozkoumá její intelektuální roli v antifašistickém odboji a způsob, jakým přispěla k budování tzv. lidové demokracie po roce 1945. Jedním z hlavních cílů navrhovaného projektu je proto představit Horákovou nejen jako mučednici komunistického politického procesu, ale jako myslitelku, jejíž politické a sociální názory formovaly meziválečný a poválečný politický diskurz o národním společenství, přispěly k formování československého sociálního myšlení a významně ovlivnily československý feministický diskurz. Projekt se snaží přesáhnout roli oběti a přehodnotit Horákové intelektuální odkaz v národním i nadnárodním kontextu.
Negotiating Religious Freedom in Central Europe: Czechoslovakia and Its Successor States (1945–2010s) (2026–2028, GA ČR, hlavní řešitel: Martin Pácha)
Projekt zkoumá, jak se vyjednávala náboženská svoboda v poválečném Československu (1945–2010) od lidové demokracie přes komunismus, postkomunistickou
éru po vypořádání majetku církve a státu v roce 2010. Výzkum se zabývá tím, jak měnící se politické rámce a místní mocenské dynamiky přetvořily přijímanou formu náboženského projevu. Na základě Bourdieuova konceptu náboženské oblasti tato studie analyzuje archivní záznamy, právní texty, mediální diskurz a osobní výpovědi, aby zachytila vzájemné působení mezi státními institucemi a čtyřmi náboženskými komunitami: římskokatolickou církví, Českobratrskou církví evangelickou, židovskou komunitou a svědky Jehovovi. Projekt zkoumá, jak se tyto subjekty vyrovnávaly s měnícími se regulačními rámci, a osvětluje tak širší vzorce vyjednávání mezi církví a státem. Zařazení těchto zjištění do evropského kontextu podtrhuje, jak historické precedenty nadále ovlivňují vztahy mezi náboženstvím a státem a debaty o náboženské svobodě.
Region ve „velkých“ dějinách: Interbrigadisté z Českomoravské vysočiny (2026–2028, Akademie věd ČR, projekt Regionální spolupráce, hlavní řešitel: Zdenko Maršálek)
Cílem projektu je realizace základního výzkumu, dokumentace a prezentace historie zapojení československých občanů z území současného Kraje Vysočina do občanské války ve Španělsku v letech 1936–1939 v řadách Mezinárodních brigád bojujících na straně španělské republikánské vlády. Mezi hlavní cíle projektu patří především: 1) zdokumentování regionální podoby kampaně na podporu španělské republikánské vlády, na níž se v Československu podílela celá řada společensky a kulturně významných osobností; 2) dokumentace aktérů, mechanismů a procesů organizace náboru dobrovolníků do mezinárodních brigád a zajištění jejich přesunu do Španělska, 3) zpracování biogramů jednotlivých příslušníků mezinárodních brigád z území současného Kraje Vysočina. Hlavní výstupy budou zahrnovat informační databázi, putovní výstavu a knižní publikaci. Projekt má také přispět do mezinárodního rámce výzkumu daného fenoménu a propojit regionální a ústřední výzkumná pracoviště s obdobnými institucemi v jiných zemích. Jednotlivé výstupy rovněž přispějí k připomenutí 90. výročí španělské občanské války ve Španělsku před širokou veřejností. Projekt je řešen ve spolupráci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a Muzea Vysočiny Jihlava, p. o.
Věda, expertiza a společnost v postcovidovém čase (2025–2027, Nadační fond IOCB Tech, hlavní řešitel: Přemysl Houda)
Projekt se chce odpovědi na otázku po důvodech, proč etablovaná věda a expertní komunita ztrácí autoritu, přiblížit na základě mezioborové výměny a výzkumné spolupráce. Pokusíme se prozkoumat, z jakých sociálních, mentálních a kulturních zdrojů v českém prostředí postupně vykrystalizovaly a prosazují se nejrůznější formy nedůvěry a „proti-vedení“, čím jsou rámovány a jakou racionalitou zdůvodňovány, ale také to, jak reflektuje pokles své autority sama expertní komunita a jak se pod vlivem toho proměňuje. Do předkládaného projektu chceme vědomě začlenit i sledování sebereflexe samotné vědecké komunity v přední vědecké instituci, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Projekt přinese prakticky využitelné poznatky o důvěře ve vědu, které budou sdíleny nejen v akademické komunitě, ale i široké veřejnosti, mezi pedagogy a dalšími veřejnými aktéry, kteří čelí důsledkům šíření nedůvěry v expertní vědění. Výstupy projektu určené pro veřejnou sféru – včetně policy paperu a vzdělávacích materiálů – poskytnou nástroje a doporučení pro efektivnější komunikaci vědy a podporu důvěry ve společnosti.
Projekt probíhá ve spolupráci s Psychologickým ústavem AV ČR a Sociologickým ústavem AV ČR. Více o projektu…
Motivace, hodnoty a životní strategie příslušníků bezpečnostních složek – kvalitativní analýzy životopisných vyprávění a kvantitativních šetření (2025–2027, TA ČR, hlavní řešitel: Pavel Mücke)
Projekt se zaměřuje se na vytvoření nových postupů a modernizaci personální politiky Ministerstva obrany ČR (potažmo dalších resortů), které budou reflektovat aktuální společenské trendy a potřeby armády. Výzkum bude analyzovat životní příběhy vojáků a vojákyň (a srovnávat je s příslušníky bezpečnostních sborů – např. Policií ČR atd.) s využitím unikátní metodologie SHUV (kvalitativní metody orální historie, sběr životopisných vyprávění a dotazníková šetření). Cílem je identifikovat motivace důležité ve službě, postihnout klíčové trendy a navrhnout nové způsoby, jak zlepšit podmínky výkonu služby u vojáků, vojákyň, ale také dalších příslušníků a příslušnic bezpečnostních sborů a přispět tak k jejich udržení ve služebním poměru. Více…
Urbanita: Nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě (2025–2028, OP JAK/MŠMT, hlavní řešitel: Petr Roubal)
Projekt Urbanita si klade za cíl pochopit klíčové otázky vývoje městského prostředí v českém kontextu od středověku po současnost. Prostřednictvím historického, sociologického, antropologického a geoinformatického výzkumu nabízí nové pohledy na komplexní otázky městské nerovnosti, adaptability na krize a transformace veřejného prostoru. Základním východiskem projektu je koncept „historie současnosti“, který umožňuje zkoumat historické příčiny a kontexty současných výzev, jako jsou klimatické změny, migrace, nerovnosti a konflikty spojené s veřejným prostorem. Projekt pracuje s předpokladem, že hlubší porozumění minulosti může poskytnout praktické modely pro spravedlivé a inkluzivní plánování městského prostoru v současné demokratické společnosti.
Projekt Urbanita stojí na třech klíčových záměrech, které pokrývají komplexní problematiku městského vývoje, jeho historických kořenů i současných výzev: 1) Veřejný prostor – místo kreativity a konfliktu, 2) Město jako prostor nerovnosti, 3) Hrozby a odolnost měst. Z hlediska dlouhodobého přínosu má projektu potenciál nejen posílit postavení české vědy v mezinárodním měřítku, ale také nabídnout konkrétní modely a doporučení pro řešení současných problémů městského života. Jeho výsledky mohou sloužit jako podklady pro veřejné politiky zaměřené na inkluzivitu, udržitelnost a demokratizaci městského prostoru. Projekt je realizován ve spolupráci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i.
Tento výsledek byl finančně podpořen z Operačního programu Jan Amos Komenský a je součástí výzkumného projektu „Urbanita: nerovnost, adaptace a veřejný prostor měst v historické perspektivě“, registrační číslo: CZ.02.01.01/00/23_025/0008735.
HistoryLab II: Internacionalizace edukační platformy a rozšiřování jejího dosahu v ČR (2025, Akademie věd ČR, projekt Programu rozvoje aplikací a komercializace AV ČR, hlavní řešitel: Martin Štefek)
Projekt navazuje na předchozí úspěšný program „HistoryLab: dílna pro archiv i školu“ podpořený z AV ČR, jehož výsledkem bylo ověření platformy HistoryLab jako inovativního nástroje pro výuku dějepisu. Nový projekt s půlroční dobou rešení se zaměřuje na realizaci klíčových doporučení v podobě zvýšení akvizičních aktivit na domácí úrovni a vytvoření předpokladů pro transfer know-how na mezinárodní úrovni. HistoryLab je inovativní edukační pomůcka zaměřená na podporu badatelsky orientované výuky historie a práci s historickými prameny. Tento nástroj umožňuje efektivní propojení školní výuky s praxí paměťových institucí, jako jsou archivy a muzea, a podporuje rozvoj historického myšlení a digitálních kompetencí žáků. Výsledkem projektu „HistoryLab II: Internacionalizace edukační platformy a rozšiřování jejího dosahu v ČR“ bude modernizovaná aplikace HistoryLab připravená lépe na transfer doma i v zahraničí.
Zaniklá sídla v okolí Jaderné elektrárny Dukovany, jejich dědictví a stopa v kulturní krajině (2025-2027, Akademie věd ČR, projekt Regionální spolupráce, hlavní řešitel: David Kovařík)
Cílem projektu, založeném na kombinaci základního a aplikovaného výzkumu, je dokumentace a prezentace procesu zániku obcí, osad a dalších sídelních jednotek, které zmizely v 70. až 90. letech 20. století v důsledku vybudování a provozu Jaderné elektrárny Dukovany a na ní navázané výstavby vodních nádrží Dalešice a Mohelno. Stěžejními výzkumnými tématy projektu jsou: 1) připomenutí historie a významu postižených míst ve sledovaném regionu před jejich zánikem, 2) popis příprav i postup realizace samotného zanikání sídel zahrnující také zdokumentování průběhu přesidlování místních obyvatel a proces bourání zdejší sídelní zástavby, 3) přiblížení osudů přesídlených obyvatel ze zaniklých sídel a jejich aktivity spojené s připomínáním jejich bývalých domovů, 4) zmapování dochovaných reliktů v krajině a dokumentace současného stavu sledovaných lokalit včetně zkoumání možností jejich dalšího využití. Projekt je realizován ve spolupráci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. a Muzea Vysočiny Třebíč.
Privatizace bytového fondu a proměny bytové politiky 1990–2006 v Československu a v České republice (2025–2027, GA ČR, hlavní řešitelka: Marta Edith Holečková)
Projekt bude zkoumat, jakým způsobem probíhal proces privatizace bytového fondu po roce 1990. V porevolučním období došlo k bezprecedentním přesunům majetku z někdejšího socialistického vlastnictví do nově vznikajících a kodifikovaných vlastnických vztahů. Transformace se významnou měrou týkala také bytového fondu. Jádrem výzkumu bude hledání odpovědí na otázky související s tímto procesem, každodennost privatizace a také rekonstrukce expertních i veřejných debat o tom, jaká má být role státní bytové politiky, a zda má vůbec existovat. Otázka se periodicky vrací, proměňuje se v čase, nicméně v sobě nese ostražitost ke státním intervencím a důraz na Privatismus jako klíčovou hodnotu. Výzkum přinese v sérii odborných studií a v původní vědecké monografii analýzu počátku privatizace i artikulování nových hodnot, které jsou se soukromým vlastnictvím spojovány. Více…
Parlament v éře europeizace: Česká republika a Slovinsko (ParlAgE), (2025–2027, GA ČR, slovinsko-český Lead Agency projekt, hlavní řešitelka: Adéla Gjuričová)
Cílem projektu je provést metodickou analýzu dosud neprobádaných proměn českého a slovinského národního parlamentu v éře europeizace (1993–2004) a zkoumat jejich souvislosti z hlediska deliberativního rozhodování a politické reprezentace. Transnacionální historický přístup se zaměří na vztah mezi EU a národními státy, jak je reprezentován, konstruován a vykonáván v politice. Umožní nám to lépe porozumět aspektům politických dějin nezbytných pro interpretaci proměn a výzev, jimž EU v posledních letech čelí, jako je vzestup populistických stran a hnutí, úpadek tradičních stran nebo růst euroskepticismu. Využití potenciálu europeizace jako komparativního analytického nástroje nejenže zaplní mezery v oboru parlamentních studií, ale také nabídne rejstřík multidisciplinárních přístupů kombinujících historiografickou analýzu s metodami Digital Humanities a vytvoří komparativní modely pro další studium europeizace. Její přesnější pochopení a odlišení od jiných nadnárodních fenoménů zkvalitní politickou i odbornou debatu kolem EU jako společného projektu. Více…
Displaced persons po druhé světové válce a problematika displaced children (7/2024–7/2026, Akademie věd ČR, Program podpory perspektivních lidských zdrojů, hlavní řešitelka: Jana Kasíková)
Výzkum se zaměřuje na problematiku poválečných přemístěných osob (displaced persons) v mezinárodním i československém kontextu. Zasazuje ji do dlouhodobějšího rámce migrační politiky a sleduje specifika dané doby. Pozornost je věnována jak vytváření příslušné institucionální sítě a zajištění péče o přemístěné, tak každodennosti a aktivitám samotných přemístěných v období mezi osvobozením a návratem, a následně realizaci repatriace a reflexi tohoto problému v československé společnosti. Zvláštní důraz je kladen na otázku přemístěných dětí i tzv. nedoprovázených dětí (unaccompanied children), jejich repatriaci a politickou i společenskou rezonanci tohoto problému.
Deindustrializace a nový ekonomický řád. Regionální ekonomika a zlínský obuvnický průmysl mezi centrálním plánováním a tržním hospodářstvím (2024–2026, GA ČR, hlavní řešitel: Vítězslav Sommer)
Projekt zkoumá ekonomickou transformaci zlínského průmyslu a na něj vázané regionální ekonomiky v 80. a 90. letech 20. století, kdy došlo k postupnému úpadku centrálně plánovaného hospodářství a vybudování tržního systému. Jádrem výzkumu je víceúrovňová analýza deindustrializace zlínského obuvnického průmyslu, který dlouhodobě tvořil páteř regionální ekonomiky a patřil k významným exportním odvětvím. Projekt zkoumá deindustrializaci na třech komplementárních úrovních (globální, národní a regionální) a ve třech určujících kontextech: (1) globálního vývoje obuvnického průmyslu, (2) československé ekonomické transformace, (3) proměny ekonomiky konkrétního regionu. Výzkumný tým se zaměřuje na strukturální souvislosti změn, na jejich aktéry a zejména na otázku míry institucionální a personální kontinuity v hospodářské oblasti. Projekt klade důraz na širší explanační rámec a zaměřuje se na opomíjenou regionální a odvětvovou dimenzi. Cílem je předložit nový pohled na ekonomickou transformaci a ukázat, jak se formovalo současné české hospodářství. Více…
Role střední Evropy v ukončení studené války a formování post-studenoválečného mezinárodního řádu (2024–2026, GA ČR, hlavní řešitel: Matěj Bílý)
Projekt se zaměřuje na roli tří zemí ležících ve střední Evropě – Československa, Maďarska a Polska – v ukončování studené války a následné první fázi formování post-studenoválečného mezinárodního řádu. Na základě nejnověji zpřístupněné primární dokumentace analyzuje adaptační strategie zmíněných států během zásadních změn v letech 1988 až 1991, především ve vztahu k tehdejší transformaci nadnárodních politických, bezpečnostních a ekonomických struktur. Zaměřuje se na otázky, nakolik se post-studenoválečný mezinárodní řád, jehož dozvuky dodnes výrazně ovlivňují světové dění, začal formovat již před rokem 1989 na základě hlubších strukturálních příčin a jak velkou roli sehrála střední Evropa jako region v expanzi západního, především amerického politického, ekonomického, bezpečnostního i kulturního vlivu po skončení studené války. Cílem je vnést novou empiricky podloženou perspektivu do aktuální odborné debaty o příčinách vzniku unipolárního světa, která je dosud vedena především z perspektivy dvou někdejších studenoválečných supervelmocí. Více…
Služba vlasti jako zdroj národní identity. Identifikace, dokumentace a prezentace historických pramenů k institutu povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) (3/2023–12/2027, NAKI III, hlavní řešitel: Jiří Hlaváček)
Cílem projektu, který kombinuje základní a aplikovaný výzkum v oblasti společenských a humanitních věd, je identifikovat, dokumentovat a prezentovat různorodé typy historických pramenů k dějinám institutu povinné vojenské služby v českých zemích v letech 1868–2004. Hlavním cílem je vytvoření specializované, odborné a veřejně přístupné elektronické informační databáze, která nabídne podrobnou chronologii povinné vojenské služby v kontextu dobových politických, sociálních a kulturních rámců, unikátní výkladový slovník (včetně jazykového, tj. vojenského slangu), bibliografie a odkazy na další existující zdroje, a umožní vyhledávání na základě specializovaného tezauru a metadat napříč tematickými kategoriemi a prameny interdisciplinární povahy (včetně audiovizuálních) s možností komparace výsledků na interaktivní časové ose pro období let 1868–2004, a to za využití permanentních odkazů na digitalizované sbírky dokumentů uložené v českých i zahraničních paměťových institucích. Součástí bude také obecná typologie historických pramenů k dané problematice, včetně přehledu jejich identifikačních znaků, možnosti zpřístupnění a doporučených kritických postupů pro práci s nimi. Více…
Výzkumná skupina pro historická transformační studia (Lumina quaeruntur 2022–2027, hlavní řešitelka: Veronika Pehe)
Výzkumná skupina pro historická transformační studia v rámci projektu „Postsocialistická transformace jako historický proces a sociální zkušenost“ vypracuje agendu pro výzkum dějin postsocialistických transformací v České republice/Československu v širším transnacionálním kontextu. Její inovace spočívá v přiblížení ekonomických a politických jevů z hlediska kulturních a sociálních dějin. Výzkum skupiny se zaměří na tři vzájemně propojené oblasti transformace: 1) mentální světy; 2) svět práce; 3) města a regiony. Bude se ptát, jak ideologické cíle transformačního projektu byly artikulovány, prožívány a sladěny s každodenní životní zkušeností různých sociálních skupin. Projekt přistupuje k transformačních procesům skrze kategorie genderu, třídy a prostoru a zaměří se na „dějiny zdola“, které zatím byly při zkoumání postsocialistických transformací po roce 1989 zohledněny jen částečně. Více…
Směrem k neliberálnímu konstitucionalismu ve středovýchodní Evropě: historická analýza v komparativní a transnacionální perspektivě (2021–2026, Nadace VW, hlavní řešitel: Michal Kopeček)
Čtyřletý projekt financovaný z programu „Výzvy pro Evropu“ Nadace Volkswagen spojuje Univerzitu Friedricha Schillera v Jeně, Univerzitu v Erfurtu, Varšavskou univerzitu a Institut demokracie na Středoevropské univerzitě v Budapešti s Ústavem pro soudobé dějiny s cílem společně studovat kořeny a projevy současného neliberálního konstitucionalismu v regionu střední a východní Evropy. Podle převažujícího západního chápání politiky je pojem „neliberální“ obtížně spojitelný s demokracií: svoboda (jako svoboda individua) je základním prvkem ústavní demokracie. Přesto některé demokraticky zvolené vlády v našem regionu (především Maďarsko a Polsko) agresivně prosazují neliberální verzi demokracie a podle toho transformují stát a společnost. Jaká ústavní imaginace podkresluje takového chápání demokratického řádu? Lze hovořit o dlouhodobějších tradicích právního a politického myšlení, které tento vývoj umožňují? A co to znamená pro Evropu a její demokratický projekt v současnosti? Na projektu se vedle historiků podílejí také badatelé z oblastí sociologie, práva a politologie. Více…