Řešené projekty

„Parliaments in Transition“: prosazení české inovace v evropském výzkumu parlamentarismu (2017-2019, MSM/LT)

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., je členem European Information and Research Network on Parliamentary History (EuParl.net). Skrze svou pracovní skupinu Parliaments in Transition, která řeší úkoly týkající se parlamentů v období 1989–1992, 1945–1950 či 1968, se zapojil do evropského výzkumu dějin parlamentarismu. Projekt umožní investovat větší zdroje do řídicích aktivit EuParl.net, přenést část iniciativy do ČR a učinit téma parlamentních kultur v proměnách politických režimů jedním ze základních předmětů evropského výzkumu. Více…

Česká společnost a sovětská armáda 1968–1991 (2017–2019, GA0/GA)

Projekt se bude zabývat přítomností sovětské armády v Československu v letech 1968–1991 a jejím dopadem konkrétně na českou společnost, především v místě dislokace posádek. Bude sledovat různé formy kontaktů mezi českým obyvatelstvem a sovětskými vojáky, a to na obecní, institucionální i individuální úrovni, dále problémy, které vzájemné soužití provázely, i praktické naplňování státní politiky družby, jejíž součástí byla také oficiální proměna obrazu sovětské armády coby okupanta v pomáhajícího přítele. Zaměří se na obecnou politizaci vzájemného soužití a na roli, kterou v něm sehrály různé společensko-politické organizace, bezpečnostní složky a také místní i celostátní média. Jde v první řadě o zachycení sociálních a v nejširším smyslu slova politických, spíše než vojensko-strategických, aspektů přítomnosti sovětské armády, a o vřazení tématu do kontextu sociálních dějin české normalizace.

Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech (2017–2019, GA0/GA)

Projekt je pokračováním a rozšířením úspěšně realizovaného projektu Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview (1999). Poprvé v historii podobných orálně historických časosběrných výzkumů můžeme vyjít z již dříve shromážděných rozhovorů. Prostřednictvím sledování změn ve výpovědích generace studentských vůdců listopadu 1989 bude možné zachytit nejen proměny subjektivního vnímání historických událostí, ale i případné širší posuny ve společenském diskursu vnímání minulosti. Výpovědi budou odrážet posuny a proměny společenských norem a paměťové politiky. Projekt přinese zásadní poznatky cílící na otázky proměn vzpomínání a paměťových procesů u konkrétní sledované skupiny. Konečné výstupy projektu jsou navrženy tak, aby se shodovaly s třicátým výročím „sametové revoluce“ roku 1989. Budou představovat významný příspěvek k chápání paměti tohoto klíčového data v novodobé historii České republiky a přinesou první rozsáhlou analýzu subjektivního vnímání post-socialistické éry.

Věda a výzkum v protektorátu Čechy a Morava 1939–1945: Koncepce a dopady nacistické vědní politiky (2017–2019, GA0/GA)

Hlavním cílem projektu je analyzovat nacistickou vědní politiku v protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945. Primárně se soustředí na koncepční opatření a dopad a) v personální a b) (infra)strukturální oblasti. Za prvé bude analyzovat nacistickou personální politiku a různé druhy represe/perzekuce zaměřené proti místní vědecké obci. Tato analýza bude vycházet z kvantitativního/prosopografického vyhodnocení změn v oblasti personálního složení, a to včetně emigrace/exilu. Za druhé pokryje rovněž koncepční a administrativní rámec, který byl nezbytný pro intervence s dlouhodobým účinkem, jako např. konverzi k aplikovanému (zpravidla vojenskému) výzkumu a úzké návaznosti na průmysl. Reakce na německé intervence, respektive efektivita daných organizačních změn a zásadní koncepční snahy, budou rozebrány rovněž z pozic domácích (odboj) i zahraničních (exil).

Sphaera mundi. Recepce středověkého traktátu o sféře Iohanna Sacroboska v českých zemích (2017–2019, GA0/GA)

Cílem projektu je výzkum vlivu významného středověkého astronomického spisu Iohanna Sacrobosca v českých zemích a jeho recepce v latinských pracích pozdního českého středověku. V rámci projektu budou studovány důležité latinské spisy, které ovlivňovaly pojetí středověké evropské astronomie i vzdělanosti. Příkladem je traktát O sféře Iohanna Sacroboska (1220), jenž byl základní učebnicí sférické astronomie evropského školství až do 17. století. Projekt bude zaměřen především na recepci tohoto díla a komentáře, které vznikaly v Čechách zejména v 15. století (Martin z Lenčice, 1430, Václav Faber z Budějovic, 1495). Výsledkem projektu budou komentované edice a překlady textů.

Virtuální asistent pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat (2016–2019, MK0/DG)

Projekt je primárně zaměřen na vytváření metod pro dokumentaci a prezentaci paměťové kultury národa, jak byla, je a bude zachycována na zvukových a audiovizuálních médiích. Projekt tedy spadá především do oblasti orální historie, vytvořené nástroje však budou umožňovat zpracování archivů audio- a videonahrávek pro následné zpřístupnění a využití jak ve vědeckém výzkumu, tak i ve vzdělávání. Jejím cílem je vytvořit integrovanou softwarovou platformu („virtuálního asistenta“) pro zpracování, anotace či obohacení a zpřístupnění audio a videonahrávek. Platforma bude obsahovat čtyři části: repozitář, systém pro zpřístupnění, software pro deponování nahrávek a software pro anotaci a exploataci nahrávek. Více…

Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 1948–1989 (2016–2018, GA0/GA)

Projekt se zaměřuje na zkoumání podob prosazování marxismu-leninismu jako státní ideologie v Československu v letech 1948–1989. Jeho cílem je popsat a analyzovat vytváření, prosazování a ustavení struktur a obsahů edukace společnosti v duchu této ideologie. Výzkum se soustředí jak na obecné principy celospolečenské „výchovy“ k marxismu-leninismu, tak na konkrétní implementaci ideologie do běžného života, např. cestou indoktrinace mládeže skrze školský systém, v pokusech o vytlačení náboženství nebo doktrinálním zasahováním do vědeckého života. Více…

Začlenění židovského obyvatelstva do poválečného Československa a Polska (2016–2018, GA0/GJ)

Projekt si klade za cíl analýzu komplexního procesu inkluze židovského obyvatelstva v Československu a v Polsku od konce druhé světové války do roku 1968. Důraz je kladen na právní postavení Židů, jejich institucionální rámec, transnacionální a nacionální perspektivu, komemoraci šoa a otázky genderu. Inovativně pojatý projekt chce srovnávat poprvé poválečnou situaci Židů ve dvou sousedních zemích, sledovat (dis)kontinuity s obdobím před válkou a reintegrovat dějiny polských a československých Židů do dějin středovýchodní Evropy i do světových židovských dějin. Na projektu se podílí tým složený z vědců z České republiky, Polska a Německa a s expertizou v historii, sociologii, hebraistice, judaistice a germanistice. Více…

Inovace výuky dějepisu: vývoj digitální aplikace pro práci s prameny (2016-2017, TA0/TD)

Cílem projektu je aplikovaný historicko-didaktický výzkum role učebnice dějepisu v pedagogické praxi a vývoj softwarové aplikace, jež by s využitím potenciálu nových technologií podpořila cíle vzdělávání dle kurikula a posílila funkci učebnice ve výuce. Výsledkem projektu bude  software – digitální aplikace pro využití historických pramenů ve výuce a metodická příručka pro učitele. Inovace spočívá v podpoře tvořivé práce s prameny a rozvoji historické gramotnosti. Výsledky propojí možnosti digitálních technologií s principy moderní didaktiky dějepisu. Aplikace i příručka budou online přístupné pro výuku a k využití při inovaci učebnic. Více…

Československý disent jako duchovní, kulturní a politický fenomén v čase normalizace, revoluce a transformace, 1969–2000 (2015–2017, GA0/GA)

Projekt je věnován československému disentu a jeho společenské rezonanci a recepci v letech 1969–2000. S disentem se pojí základní otázky, čím reálně byl v čase komunistické diktatury a čím po jejím pádu. Za těmito otázkami se skrývají heuristické a interpretační výzvy. Předlistopadový disent je pochopitelný pouze v rámci šířeji pojatých společenských vztahů: se státní mocí, s oficiální kulturní obcí, s většinovou českou a slovenskou společností i se západní a východní politikou a veřejným míněním. V listopadu 1989 byl disent přijat jako morální vítěz nad diktaturou, avšak v reálné politice byl jeho vliv limitovaný. Dalším cílem projektu je zjistit, jaké místo zaujal disent v první dekádě post-komunistické transformace, jak ovlivnil demokratický diskurz a jakou roli hraje v historické paměti. Více…

Cesta k technokratickému socialismu: Politika a koncepty řízení společnosti v Československu, 1953–1975 (2015–2017, GA0/GJ)

Projekt zkoumá genezi technokratického vládnutí v Československu od poloviny 50. let do poloviny 70. let 20. století. Výzkum se zaměří na problematiku vytváření expertního vědění, jeho politické aplikace a jeho vliv na legitimitu státního socialismu v Československu. Projekt si klade za cíl nově konceptualizovat, prohloubit a revidovat tradiční kategorie moci, represe a každodennosti. Zároveň umožní postihnout kontinuity propojující období před a po výrazném mezníku roku 1968. Cílem je zkoumat formování fenoménu technokratického vládnutí jako výsledku vzájemných vztahů mezi mocí, věděním a společností. Předmětem výzkumu budou jak koncepty řízení společnosti formulované vědci a experty, tak politická aplikace expertního vědění a interakce technokratického vládnutí a společnosti v konkrétních sociálních kontextech. Více…

Expertní kořeny postsocialismu: český případ, 1980–2000 (2015–2017, GA0/GA)

Projekt se věnuje analýze forem postsocialistického vládnutí a jejich legitimizací po roce 1989 a jejich expertních kořenů v předcházejícím období. Usiluje o historizaci současné sociálně-vědní i politické diskuze o údajné neoliberální hegemonii, která měla nahradit státně socialistické režimy po jejich zhroucení. Vychází z předpokladu, že to, co se nazývá „neoliberální vládnutí“, bylo umožněno nikoliv jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i socio-kulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu. Tyto předpoklady a hypotetické kontinuity v době trvání „dlouhé systémové změny“ (cca 1980–2000) jsou hlavním předmětem studia předkládaného projektu. Analýza bude postupovat ve dvou rovinách, jednak v rovině dějin myšlení resp. dějin pojmů, rozebírající některé klíčové expertní diskurzy o státu a jeho řízení a jednak ve formě případových studií pro určitá vybraná expertní milieu resp. prostředí podnikového managementu. Více…

Děti, mládež a socialismus v českých zemích, 1948–1970 (2015–2017, GA0/GA)

Předmětem výzkumu ukotveného v konceptu kulturních a sociálních dějin jsou děti ve věku povinné školní docházky (6 až 15 let) a dospívající mládež (před dosažením plnoletosti do 18 let) v českých zemích. Časové vymezení 1948–1970 reflektuje zásadní změny ve struktuře dětských organizací v Československu a proměny školské politiky. Na rozdíl od vysokoškolského studentstva česká historiografie zcela postrádá komplexní výzkum mladší generace; projekt chce zkoumat děti a mládež hlavně v těchto rámcích: mladá generace mezi rodinou a státem, mimoškolní výchova a volný čas, mediální krajina, sociální péče a ochrana dětí a mládeže, využívání motivu mládí a dětství režimem. Více…

Stalinský plán přetvoření přírody v Československu, 1948–1964 (2015–2017, GA0/GA)

Stalinský plán přetvoření přírody z roku 1948 byl záhy implementován i v zemích střední Evropy. Navrhovaný projekt bude analyzovat průběh realizace tohoto plánu v Československu v 50. letech (včetně jeho doznívání v 60.–70. letech), strategii jeho implementace (přičemž poukáže na jeho odchylky ve srovnání se SSSR) a zaměří se na klíčové osobnosti tohoto plánu, především na roli ochranářů a vědců z ČSAV a ČSAZV. Za neúspěchem plánu stál pokus o aplikaci pseudovědeckých teorií a mechanické přejímání sovětských zkušeností bez přihlédnutí k regionálním specifikům. Jeho neúspěch se stal poté impulsem pro posílení funkce ochrany přírody. Více…

„Malé“ a „velké“ dějiny českého/československého cestování a cestovního ruchu, 1945–1989 (2015–2017, GA0/GA)

Projekt je zaměřen na zmapování českého/československého cestování a cestovního ruchu v období 1945 až 1989 a chce přispět k poznání sociálních a kulturních aspektů života v éře bývalých komunistických režimů. Propojuje dvě badatelská hlediska: makro perspektivu prostřednictvím archivního výzkumu a mikro perspektivu prostřednictvím orálně historických interview. Výstupy projektu přispějí k rozšíření a prohloubení poznatků o české a československé společnosti po druhé světové válce, o jejím fungování, mocenských vztazích i individuálních zkušenostech jednotlivců prostřednictvím reflexe tématu cestování a cestovního ruchu. Více…

Mezi státním plánem a badatelskou svobodou. Etnografie a folkloristika v českých zemích v kontextu vývoje kultury a společnosti v letech 1945–1989 (2015–2017, GA0/GA)

Projekt se zabývá výzkumem institucionálního a personálního vývoje, teoreticko-metodologických a epistemologických proměn a dalších důležitých aspektů (např. vztah ke státní a politické moci a ideologii) vědeckých oborů etnografie a folkloristiky vč. oborů příbuzných v českých zemích v letech 1945–1989. Výzkumná hypotéza vychází ze závěrů předchozích výzkumů z dějin vědy, podle nichž byla dynamika rozvoje vědeckých disciplín určována nejen oficiální linií hlavních výzkumných pracovišť, ale též tzv. nikami české vědy (místy badatelské svobody), pracovišti a osobnostmi mimo dohled mocenského centra i hlavních ideologů vědy. Analyzován proto bude jak vývoj a dílo centrálních oborových institucí a na nich působících badatelů, tak bádání muzejní, tzv. aplikované ale též „neoficiální“ (disent, exil). Pozornost bude věnována mezinárodním vlivům na vývoj a internacionalizaci oboru. Více…

Průmyslové dělnictvo v českých zemích v letech 1938–1948 (2013–2017, GA0/GA)

Hlavním cílem projektu je zpracovat základní monografii o dějinách dělnictva v letech 1938–1948 a na ni navazující edici klíčových dokumentů. Samotný termín dělnictvo je přitom vnímán ve dvojím smyslu: Jednak jako profesní kategorie se specifickým životním stylem a kulturou, jednak jako společenská třída, resp. důležitá součást dolních, částečně i středních společenských vrstev, aktivně usilující o prosazování svých sociálních, ekonomických a politických požadavků. V rámci řešení projektu budou zachovány oba přístupy, což předpokládá souběžné používání historických a sociologických metod. Výzkumný tým je proto složen jak z historiků, tak i sociologů. Více…

 

Tematické weby

Košík