Řešené projekty

Vodní socialismus: Voda, životní prostředí a socialistické panství v Československu (2018–2020, GA0/GJ)

Voda představuje omezený a nenahraditelný přírodní zdroj nezbytný pro lidskou existenci na biologické úrovni, stejně jako pro hospodářský rozvoj a trvale udržitelné přírodní prostředí. Projekt výzkumu vodohospodářské politiky tak umožňuje v interdisciplinárním rámci environmentálních dějin, soudobých dějin a dějin vědy a techniky reinterpretovat vztahy mezi společností, životním prostředím a státem, resp. státním socialismem, v kontextu dominantní socialistické modernity 60. let 20. století a stabilizace technokratického socialismu o dekádu později. Za účelem poznání vnitřních mechanismů socialistického systému správy vod bude oficiální vodohospodářská politika analyzována jak na mezinárodní a národní úrovni (RVHP, vláda, státní správa, občanské iniciativy), tak také na příkladu lokální studie poslední realizované stavby rozsáhlé vodní kaskády za socialismu (vodní dílo Nové mlýny, 1947–1992).

Příslušníci německé branné moci v řadách čs. armády za druhé světové války jako příklad marginalizace v procesu tvorby historické paměti (2018–2020, GA0/GA)

Projekt má přispět ke zkoumání důvodů a projevů cílené marginalizace „nepohodlných“ aspektů (skupin) v rámci vytváření kolektivní paměti. Modelem je velká skupina československých občanů, během druhé světové války nuceně povolaných ke službě v německé branné moci, kteří se posléze přesto stali vojáky československé armády v zahraničí. Skutečnost, že občané okupovaných zemí v relativně masovém měřítku sloužili v nepřátelských ozbrojených silách, představovala fakt, který se státní orgány, propagandistický aparát i společnost jako taková snažily marginalizovat nebo zcela potlačit. Projekt se mimo jiné zaměří právě na způsoby a průběh marginalizace skutečné účasti těchto osob na zahraničním odboji při procesu tvorby obecného obrazu odboje. Zásadní částí projektu bude spolupráce s odborníky ze zahraničí, které přinese srovnání sledovaného fenoménu v mezinárodním kontextu.

„Parliaments in Transition“: prosazení české inovace v evropském výzkumu parlamentarismu (2017-2019, MSM/LT)

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., je členem European Information and Research Network on Parliamentary History (EuParl.net). Skrze svou pracovní skupinu Parliaments in Transition, která řeší úkoly týkající se parlamentů v období 1989–1992, 1945–1950 či 1968, se zapojil do evropského výzkumu dějin parlamentarismu. Projekt umožní investovat větší zdroje do řídicích aktivit EuParl.net, přenést část iniciativy do ČR a učinit téma parlamentních kultur v proměnách politických režimů jedním ze základních předmětů evropského výzkumu. Více…

Česká společnost a sovětská armáda 1968–1991 (2017–2019, GA0/GA)

Projekt se bude zabývat přítomností sovětské armády v Československu v letech 1968–1991 a jejím dopadem konkrétně na českou společnost, především v místě dislokace posádek. Bude sledovat různé formy kontaktů mezi českým obyvatelstvem a sovětskými vojáky, a to na obecní, institucionální i individuální úrovni, dále problémy, které vzájemné soužití provázely, i praktické naplňování státní politiky družby, jejíž součástí byla také oficiální proměna obrazu sovětské armády coby okupanta v pomáhajícího přítele. Zaměří se na obecnou politizaci vzájemného soužití a na roli, kterou v něm sehrály různé společensko-politické organizace, bezpečnostní složky a také místní i celostátní média. Jde v první řadě o zachycení sociálních a v nejširším smyslu slova politických, spíše než vojensko-strategických, aspektů přítomnosti sovětské armády, a o vřazení tématu do kontextu sociálních dějin české normalizace. Více…

Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech (2017–2019, GA0/GA)

Projekt je pokračováním a rozšířením úspěšně realizovaného projektu Studenti v období pádu komunismu v Československu – životopisná interview (1999). Poprvé v historii podobných orálně historických časosběrných výzkumů můžeme vyjít z již dříve shromážděných rozhovorů. Prostřednictvím sledování změn ve výpovědích generace studentských vůdců listopadu 1989 bude možné zachytit nejen proměny subjektivního vnímání historických událostí, ale i případné širší posuny ve společenském diskursu vnímání minulosti. Výpovědi budou odrážet posuny a proměny společenských norem a paměťové politiky. Projekt přinese zásadní poznatky cílící na otázky proměn vzpomínání a paměťových procesů u konkrétní sledované skupiny. Konečné výstupy projektu jsou navrženy tak, aby se shodovaly s třicátým výročím „sametové revoluce“ roku 1989. Budou představovat významný příspěvek k chápání paměti tohoto klíčového data v novodobé historii České republiky a přinesou první rozsáhlou analýzu subjektivního vnímání post-socialistické éry. Více…

Věda a výzkum v protektorátu Čechy a Morava 1939–1945: Koncepce a dopady nacistické vědní politiky (2017–2019, GA0/GA)

Hlavním cílem projektu je analyzovat nacistickou vědní politiku v protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945. Primárně se soustředí na koncepční opatření a dopad a) v personální a b) (infra)strukturální oblasti. Za prvé bude analyzovat nacistickou personální politiku a různé druhy represe/perzekuce zaměřené proti místní vědecké obci. Tato analýza bude vycházet z kvantitativního/prosopografického vyhodnocení změn v oblasti personálního složení, a to včetně emigrace/exilu. Za druhé pokryje rovněž koncepční a administrativní rámec, který byl nezbytný pro intervence s dlouhodobým účinkem, jako např. konverzi k aplikovanému (zpravidla vojenskému) výzkumu a úzké návaznosti na průmysl. Reakce na německé intervence, respektive efektivita daných organizačních změn a zásadní koncepční snahy, budou rozebrány rovněž z pozic domácích (odboj) i zahraničních (exil). Více…

Sphaera mundi. Recepce středověkého traktátu o sféře Iohanna Sacroboska v českých zemích (2017–2019, GA0/GA)

Cílem projektu je výzkum vlivu významného středověkého astronomického spisu Iohanna Sacrobosca v českých zemích a jeho recepce v latinských pracích pozdního českého středověku. V rámci projektu budou studovány důležité latinské spisy, které ovlivňovaly pojetí středověké evropské astronomie i vzdělanosti. Příkladem je traktát O sféře Iohanna Sacroboska (1220), jenž byl základní učebnicí sférické astronomie evropského školství až do 17. století. Projekt bude zaměřen především na recepci tohoto díla a komentáře, které vznikaly v Čechách zejména v 15. století (Martin z Lenčice, 1430, Václav Faber z Budějovic, 1495). Výsledkem projektu budou komentované edice a překlady textů. Více…

Virtuální asistent pro zpřístupnění historických audiovizuálních dat (2016–2019, MK0/DG)

Projekt je primárně zaměřen na vytváření metod pro dokumentaci a prezentaci paměťové kultury národa, jak byla, je a bude zachycována na zvukových a audiovizuálních médiích. Projekt tedy spadá především do oblasti orální historie, vytvořené nástroje však budou umožňovat zpracování archivů audio- a videonahrávek pro následné zpřístupnění a využití jak ve vědeckém výzkumu, tak i ve vzdělávání. Jejím cílem je vytvořit integrovanou softwarovou platformu („virtuálního asistenta“) pro zpracování, anotace či obohacení a zpřístupnění audio a videonahrávek. Platforma bude obsahovat čtyři části: repozitář, systém pro zpřístupnění, software pro deponování nahrávek a software pro anotaci a exploataci nahrávek. Více…

Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 1948–1989 (2016–2018, GA0/GA)

Projekt se zaměřuje na zkoumání podob prosazování marxismu-leninismu jako státní ideologie v Československu v letech 1948–1989. Jeho cílem je popsat a analyzovat vytváření, prosazování a ustavení struktur a obsahů edukace společnosti v duchu této ideologie. Výzkum se soustředí jak na obecné principy celospolečenské „výchovy“ k marxismu-leninismu, tak na konkrétní implementaci ideologie do běžného života, např. cestou indoktrinace mládeže skrze školský systém, v pokusech o vytlačení náboženství nebo doktrinálním zasahováním do vědeckého života. Více…

Začlenění židovského obyvatelstva do poválečného Československa a Polska (2016–2018, GA0/GJ)

Projekt si klade za cíl analýzu komplexního procesu inkluze židovského obyvatelstva v Československu a v Polsku od konce druhé světové války do roku 1968. Důraz je kladen na právní postavení Židů, jejich institucionální rámec, transnacionální a nacionální perspektivu, komemoraci šoa a otázky genderu. Inovativně pojatý projekt chce srovnávat poprvé poválečnou situaci Židů ve dvou sousedních zemích, sledovat (dis)kontinuity s obdobím před válkou a reintegrovat dějiny polských a československých Židů do dějin středovýchodní Evropy i do světových židovských dějin. Na projektu se podílí tým složený z vědců z České republiky, Polska a Německa a s expertizou v historii, sociologii, hebraistice, judaistice a germanistice. Více…

 

 

Tematické weby

Košík