Pracovní skupina pro urbánní dějiny
Poválečná proměna československých měst se v posledním desetiletí stala jedním z předních témat sociologického a kunsthistorického bádání. Cílem pracovní skupiny k dějinám měst je rozšířit tento výzkum o historizující perspektivu, která by jej zasadila do kontextu soudobých politických a sociálních dějin a otestovala v důkladné pramenné analýze. Práce skupiny vychází ze širšího rámce studia expertních kultur (projekty Expertní kořeny postsocialismu a Cesta k technokratickému socialismu) a ze zájmu o otázku technokratického řízení společnosti (monografie Matěje Spurného Most do budoucnosti: Laboratoř socialistické modernity na severu Čech, Karolinum, 2016).
Jedním z hlavních témat pracovní skupiny tak jsou proměny myšlení o prostoru, městském prostředí, bydlení a domově, zachytitelné mimo jiné prostřednictvím proměn urbanistického diskursu v městském plánování a městských politikách. Cílem je na příkladu myšlení o městě popsat a vysvětlit nástup vrcholné modernity v šedesátých letech a její následnou krizi během normalizace a perestrojky. Jedním z aspektů tohoto procesu, kterému se pracovní skupina chce obzvlášť věnovat, je proměna chápání urbánního historického dědictví a památkové péče. Další oblastí zájmu pracovní skupiny jsou dějiny poválečných měst „zdola“, tj. otázky sociální a kulturní změny urbánního prostředí a jejich vnímání historickými aktéry. V neposlední řadě se skupina zabývá tématem reprezentace města a městem jako prostorem paměti. Přestože všechna uvedená témata rámuje politický kontext státního socialismu, ambicí pracovní skupiny je využít specifické povahy městských dějin k popisu různých rovin temporalit, které svou logikou často hranice politických dějin překračují.