Semináře 2016
Prosinec 2016
Poststalinismus: Ideologie a utopie epochy
Historik moderních dějin Pavel Kolář představil svoji knihu „Der Poststalinismus: Ideologie und Utopie einer Epoche“ (Böhlau Verlag 2016). Kniha se zabývá především novou rolí ideologie v poststalinském období a polemizuje s rozšířeným přesvědčením, jež s koncem stalinismu obvykle spojuje úpadek komunistické utopie jako takové. V semináři se autor vedle rámcového představení knihy a jejích hlavních tezí zaměřil na ambivalentní roli, kterou v myšlenkovém světě poststalinismu hrálo chápání času a dějinnosti.
Přednáška: Pavel Kolář (EUI, Florencie); komentář: Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)
Listopad 2016
Možnosti malých zemí mezi velmocemi v situaci mezinárodního napětí: Československo 1938–1948 v komparativní perspektivě
Autor knihy „Ani vojna, ani mír. Velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války“, Vít Smetana, představil závěry analýzy možností a nástrojů, jejichž prostřednictvím mohly v letech 1938–1939 a 1945–1948 středoevropské země ovlivňovat politiku velmocí ve vlastní prospěch. V centru pozornosti byla role Československa, jehož možnosti a strategie autor knihy porovnával především se situací Polska. I s vědomím dobové nepříznivé geopolitické situace se prezentace nesla v duchu hledání osudových omylů i potenciálních alternativ.
Přednáška: Vít Smetana (ÚSD AV ČR); komentář: Jan Koura (FF UK) a Lubor Václavů (dříve PedF UK)
Říjen 2016
Management v socialistickém Československu: od „teorie řízení“ ke každodennosti socialistického podniku
Seminář se věnoval fenoménu podnikového managementu v socialistickém Československu. V první části se zaměřil na expertní projekt tzv. teorie řízení, tedy výzkumů zaměřených na organizaci a rozhodování, které se v Československu rozvíjely od šedesátých let. Druhá část semináře pak nabídla sondu do manažerské praxe v podmínkách centrálně plánované ekonomiky. Cílem semináře bylo ukázat management jako objekt expertních zkoumání a současně jako každodenní praxi, která zásadně ovlivňovala fungování československého hospodářství.
Přednáška: Vítězslav Sommer a Tomáš Vilímek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Lubomír Mlčoch (FSV UK)
Září 2016
Velvet revolutions
Kniha „Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society“ je založena na analýze a intepretaci 300 rozhovorů s lidmi různých profesí (např. dělníci, příslušníci inteligence, zemědělci, příslušníci tzv. silových složek, hospodářský management, zaměstnanci ve službách apod.), který se narodili převážně v rozmezí let 1930–1955 a prožili významnou část života v předlistopadovém Československu. Důležitý rámec pro interpretaci rozhovorů poskytují vedle dalších pramenů především dobové výzkumy veřejného mínění. Kniha hledá odpovědi na otázku, jak se proměnily hodnoty české společnosti před a po roce 1989. A to prostřednictvím proměn vztahu ke svobodě, rodině, vzdělání, práci, volnému času, ale také k cizincům nebo vymezování se vůči druhým. Autoři na semináři představili metodologická východiska a závěry knihy, poté se zaměřili na dvě její konkrétní témata: „My a Oni“ a „Trávení volného času“.
Přednáška: Miroslav Vaněk a Pavel Mücke (oba ÚSD AV ČR); komentář: Michal Pullmann (FF UK)
Červen 2016
Nové pohledy na majetkové otázky a vlastnictví v letech 1945–1950
Kam se posunul výzkum a naše poznání poválečných přeměn majetkových vztahů v posledních letech? Známe dobře institucionální pozadí tohoto vývoje? Jaký je stav a přístupnost archivních fondů k tomuto závažnému tématu českých a československých dějin?
Přednáška: Jan Kuklík (PF UK) a Jiří Kocian (ÚSD AV ČR); komentář: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR)
Duben 2016
Rodina v zájmu státu: populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918–1989
Seminář představil některé závěry knihy „Rodina v zájmu státu“, která vyšla v květnu 2016 v Nakladatelství Lidové noviny. Rodinná politika patří k nejmladším odvětvím sociální politiky, o to barvitější je ale její historie ve 20. století. Rodina se stala příkladným objektem zájmu veřejných orgánů na poli sociálního inženýrství, na jehož podobu měl vedle ekonomických aspektů v rostoucí míře vliv i posun chápání role státu ve vztahu k obyvatelstvu. V rodinné politice se spojovaly obavy z „vymírání národa“ s reflexí rasových a eugenických postupů ve jménu „ochrany kvality populace“ a zajištění životní úrovně domácností s dětmi prostřednictvím sociálních transferů.
Přednáška: Jakub Rákosník (FF UK) a Radka Šustrová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR); komentář: Radka Dudová a Hana Hašková (obě Sociologický ústav AV ČR)
Březen 2016
Výchova dětí v době komunismu: využití ideologie a technik moci při formování „nového člověka“
Prezentace vycházela z teze, že komunistická ideologie pojímala děti jako potenciální nositele znaků a ochránce ideálů budoucí šťastné společnosti. Na příkladu vztahu mezi školou a Pionýrskou organizací se autorka pokusila definovat výzkumné pole charakterizované triádou ideologie-výchova-biomoc a promyslet následující otázky: jaké techniky moci byly stanoveny „personalizovanou ideologií“ k ochraně komunistické společnosti? Jak mohly být tyto techniky moci reálně využity v mikrosociálním prostředí školy?
Přednáška: Jana Černá (Masarykova univerzita); komentář: Pavlína Kourová a Martin Franc (oba ÚSD AV ČR)
Únor 2016
„Máme jen tu vodu, která na nás spadne“: československá hydrokracie mezi vědou a politikou 1930–1975
„Máme jen tu vodu, která na nás spadne. Musíme s ní velmi hospodařit.“ Těmito slovy Čestmír Štoll, bratr známějšího Ladislava a čerstvě vedoucí osobnost české vodohospodářské byrokracie (hydrokracie) roku 1951 apeloval na vládu, aby zajistila urychlený a centralizovaný rozvoj vodních zdrojů, dlouholetý požadavek hydrokratů. Přednáška se bude soustředit na ideový vývoj české hydrokracie a její schopnost prosadit své modernistické vize v kontextu měnící se vládní politiky.
Přednáška: Jiří Janáč (ÚSD AV ČR); komentář: Jan Dostalík (Masarykova univerzita) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)
Leden 2016
Možnosti interdisciplinárního výzkumu socialistického města.Mezi historií, toponomastikou a pamětí místa
Přednáška byla věnovaná fenoménu poválečných socialistických měst Havířova, Poruby a Mostu. Hlavní host na příkladu zmíněných měst poukázal na mezioborové aspekty jejich výzkumu a zaměřil se na proměnu paměti místa a její uchovávání v toponymické krajině města a také na vztah standardizované a nestandardizované urbanonymie těchto měst vybudovaných v éře státního socialismu.
Přednáška: Jaroslav David (Filozofická fakulta Ostravské univerzity); komentář: Doubravka Olšáková a Matěj Spurný (oba ÚSD AV ČR)