Semináře 2017
Listopad 2017
Romové mezi Čechy a Slováky ve 20. století: panelová diskuse
Dějiny Romů v Československu byly dosud až na výjimky zkoumány buď jako dějiny přístupu politických elit, úřadů či „většinové“ společnosti vůči Romům jakožto specifické menšině nebo jako do sebe uzavřený příběh menšinové komunity bez větší aspirace na jeho rozsáhlejší kontextualizaci. Dějiny Romů jsou tak většinou interpretovány jako apendix k českým dějinám, tedy menšinové historické vyprávění stojící vedle národního narativu. Hosté semináře na základě vlastních badatelských zkušeností poukáží na potenciál i limity těchto (historiografických, antropologických i romistických) přístupů a zároveň se pokusí načrtnout možnosti jejich vzájemného propojení. Tedy takového pojetí, které by otevřelo cestu k výzkumu romských dějin jako součásti dějin československé společnosti.
Pavel Baloun (FHS UK), Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR), Helena Sadílková (FF UK / ÚSD AV ČR) a Matěj Spurný (FF UK / ÚSD AV ČR), moderoval Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)
Říjen 2017
Proměny průmyslového dělnictva v českých zemích 1939–1945
Průmyslové dělnictvo lze v tradičním historiografickém výkladu zkoumat dvojím způsobem: jednak jako specifickou sociální skupinu, jejíž životní a kulturní standard se řídí postavením na trhu práce, a jednak jako uvědomělého sociálního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých reprezentací prosazovat specifické politické požadavky. Tato druhá definice se sice primárně vztahuje na demokratické systémy, nicméně rovněž politické reprezentace řady autoritářských či totalitárních systémů vnímaly dělnictvo především jako potencionálního společenského činitele a této představě se snažily přizpůsobovat svoji ideologii, propagandu i reálnou sociální politiku. Seminář se zaměřil na proměny průmyslového dělnictva v podmínkách nuceného pracovního nasazení, reálné životní podmínky dělnických profesí v protikladu k nacistické propagandě a postupné zglajchšaltování tradičních dělnických reprezentací (odbory, závodní rady). Druhá část semináře zachytila vznik nových zastupitelských institucí dělnictva na jaře 1945 a úlohu, kterou sehrály v průmyslových podnicích v rámci procesu tzv. národní očisty.
Přednáška: Stanislav Kokoška (ÚSD AV ČR), Dalibor Státník (SOkA Mělník) a Jakub Šlouf (ÚSTR); komentář Jakub Rákosník (FF UK)
Září 2017
Prosazování komunistické výchovy a vědeckého světového názoru v Československu 1948–1989
Marxismus-leninismus jako státní ideologie byl součástí Ústavy sice až od roku 1960, k jeho implementaci do kultury, výchovy a vzdělávání docházelo ovšem razantně již od února 1948. Jedním z prioritních cílů bylo prostředí mládeže, v němž mělo být především prostřednictvím školy dosaženo vytvoření „socialistického člověka“ zbaveného zátěže kapitalistické minulosti. Seminář se zaměří na různé aspekty tohoto projektu, od primárního školství jako první příležitosti pro dlouhodobé prosazování idejí výchovy a převýchovy přes vysoké školství jako prostoru umožňujícího vědomé přejímání principů marxismu-leninismu až po komplexní celospolečenskou výchovu k „vědeckému světovému názoru“ na příkladu ateizačního tlaku.
Přednáška: Pavlína Kourová, Markéta Devátá a Jaroslav Cuhra; moderoval Vítězslav Sommer (všichni ÚSD AV ČR)
Červen 2017
Československá exilová média v západní Evropě 1968–1989
Exilová média začali uprchlíci z Československa zakládat na Západě krátce po komunistickém převratu v únoru 1948. Jejich obsahová i formální úroveň byla různá, společná jim však byla snaha přinášet aktuální informace a rovněž kriticky reflektovat jak situaci exilové komunity, tak dobové dění ve světě i v Československu. V exilovém rozptýlení tato média hrála podstatnou integrační roli a současně se některá z nich postupně stávala i díky spojení s domovem účinnějšími prostředky zahraničního působení proti komunistickému režimu než exilové politické strany či organizace. Zvláště v období po srpnu 1968 se exilová veřejná sféra i díky setrvalému působení již etablovaných i nově zakládaných exilových médií dostala na kvalitativně novou úroveň. Právě o této éře československých exilových médií na semináři promluvil Petr Orság, historik působící na Univerzitě Palackého v Olomouci a autor monografie Mezi realitou, propagandou a mýty. Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968–1989.
Přednáška: Petr Orság (FF UP Olomouc); komentář: Prokop Tomek (VHÚ Praha), Tomáš Zahradníček (ÚSD AV ČR) a Petr Brod (publicista)
Květen 2017
Konstrukce nového socialistického člověka v poúnorovém Československu
Odbornice na poválečné československé dějiny, dějiny genderu a kulturní dějiny Denisa Nečasová představila hlavní hypotézy, cíle a dosavadní zjištění projektu zkoumajícího koncept nového člověka v poúnorovém Československu. Vedle dominant myšlení o novém člověku (dělník, žena nebo Sovětský svaz) se zabývala také obrazy nepřátel spojených s pojmy jako buržoazie či kulak. Analýza těchto dobových konstrukcí se zaměřila na kontinuity a diskontinuity zobrazování, otázku vnitřní (ne)koherence těchto obrazů a základní podoby dobových diskurzivních praktik. Seminář se věnoval možnostem kulturněhistorického výzkumu zaměřeného na „svůdné“ stránky státního socialismu, které lákaly pozitivními vizemi budoucnosti a příslibem vyřešení zásadních problémů moderní společnosti.
Přednáška: Denisa Nečasová (FF MU Brno); komentář Jaroslav Pinkas (ÚSTR), Jiří Růžička (FLÚ AV ČR) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)
Duben 2017
Charta 77 ve světle českých tradic pojetí demokracie: panelová diskuse
Je smysluplné hledat spojitost mezi havlíčkovským „zákonným odporem“, masarykovským důrazem na občanskou angažovanost resp. „drobnou práci“ a chartistickou koncepcí „antipolitické“ opozice vůči normalizačním pořádkům? Nebo chartistický vztah k politice formovaly spíše univerzální myšlenkové tradice, od marxismu přes fenomenologii a existencialismus až po různé směry křesťanského myšlení? Jakou roli hrály v Chartě vedle představ vycházejících z prostředí bývalých reformních komunistů a kulturních liberálů též konzervativní koncepce politiky a demokracie? Cílem semináře bylo začlenit myšlenkový svět Charty 77 do širšího kontextu moderního českého politického i filosofického myšlení od druhé poloviny 19. století.
Vratislav Doubek (MÚA AV ČR), Miloš Havelka (FHS UK), Tomáš Hermann (ÚSD AV ČR) a Jiří Suk (oba ÚSD AV ČR); moderoval Michal Kopeček (ÚSD AV ČR)
Březen 2017
Jenom ne druhou Kubu! Sandinistická Nikaragua, Československo a USA 1979–1990
Politolog a expert na moderní dějiny latinské Ameriky Radek Buben prezentoval probíhající výzkum vztahů mezi sandinistickou Nikaraguou a Československem v osmdesátých letech 20. století. Na základě studia československých archivních pramenů, nikaragujských zdrojů, rozhovorů s pamětníky (v ČR i Nikaragui), odborné a memoárové literatury se zaměřil na roli Československa v nikaragujském konfliktu a poukázal na překvapivě opatrnou politiku východního bloku ve střední Americe i na poměrně autonomní československé postoje, které nebyly výrazněji diktovány Sovětským svazem.
Přednáška: Radek Buben (FF UK); komentář: Daniela Kolenovská a Oldřich Tůma (oba ÚSD AV ČR)
Únor 2017
Charta 77 v genderové perspektivě
Nina Fárová a Hana Tenglerová představily nový projekt „Ženy v disentu“ realizovaný u příležitosti čtyřicátého výročí Charty 77. Jedná se o výzkum rolí, osudů a modelů jednání žen v Chartě 77 či obecně v disentu, ale také možných genderově podmíněných forem pronásledování ze strany Státní bezpečnosti. To totiž mohlo mít jiné podoby než v případě pronásledovaných mužů z disentu. Přestože ženy měly na činnosti Charty 77 zásadní podíl (včetně zastávání pozice mluvčích) a plnohodnotně se podílely na aktivitách disidentského hnutí odborně, umělecky a aktivisticky, publikace a dokumenty z poslední doby se jejich zapojení do předlistopadových opozičních aktivit nevěnují vůbec, nebo jen okrajově. Ucelené zmapování tohoto podstatného aspektu našich novodobých dějin tak dosud neexistuje.
Přednáška: Nina Fárová a Hana Tenglerová (obě Sociologický ústav AV ČR); komentář: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR)
Leden 2017
Dějiny KSČ „zdola“ v době stalinismu
Václav Kaška představil nejdůležitější závěry své knihy „Neukáznění a neangažovaní. Disciplinace členů Komunistické strany Československa v letech 1948–1952“ a zaměřil se na další možnosti a limity psaní o vnitrostranickém dění pohledem „zdola“ v éře stalinismu a poststalinismu. Vedle různých přístupů a klíčových otázek otevírajících řadu nových témat byly předmětem jeho vystoupení a následné debaty i konkrétní problémy spojené se specifickou povahou, relevancí a způsoby čtení dochovaných pramenů.
Přednáška: Václav Kaška (Conditio humana, z.s.); komentář: Jakub Šlouf (ÚSTR a SOA Praha) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)