Semináře 2018

Prosinec 2018

Pozdní socialismus v Československu a „socialistický Rechtsstaat“

Prezentace vycházela z výzkumu role právních expertů a právní vědy v pozdním socialismu a rané liberální demokracii. Záměrem je historizovat náš pohled na dobu „komunistického bezpráví“ a poukázat na nesmělé avšak znatelné posuny směrem k perestrojkovému, autoritářskému „socialistickému právnímu státu“, které vyplývaly jednak z celkové mezinárodní situace ve východním bloku v době vlády Michaila Gorbačova, ale též z vlastní dynamiky režimního „socialistického legalismu“ konfrontovaného s „disidentským legalismem“ lidskoprávní opozice. Tento vývoj na straně socialistického autoritářského státu byl důležitým předpokladem pro průběh nenásilné, vyjednané demokratické revoluce přelomu roku 1989/90 jakož i pro komplexní problém tzv. právní kontinuity v době znovuobnovování liberální demokracie v Československu resp. v ČR.

Přednáška: Michal Kopeček; komentář: Adéla Gjuričová (oba Ústav pro soudobé dějiny) a Zdeněk Kühn (Nejvyšší správní soud ČR)

Listopad 2018

 „Paneláci“

Pětiletý projekt Uměleckoprůmyslového muzea v Praze letos vyvrcholil výstavou mapující vývoj hromadného bydlení mezi lety 1945–1989, rozsáhlým katalogem a interpretativně založenou kolektivní monografií. Řešitelé projektu na semináři přiblížili výstavbu sídlišť v bývalém Československu na půdorysu tří chronologicky řazených příspěvků. Prezentace se nejprve zaměřila na počátky prefabrikace, respektive na domácí „tradici“ industrializace a zvědečtění architektury. Experimentální ověřování typů hromadné výstavby z přelomu padesátých a šedesátých let pak obrátilo pozornost k politickým a hospodářským souvislostem řešení bytového problému v rámci rozvinutého státního socialismu. Poslední příspěvek se pokusil konfrontovat myšlenky západních postmoderních architektů s československou teorií a praxí sedmdesátých a osmdesátých let, kdy se zděděné tradice a myšlenkové principy ve spojení s celosvětovou revizí moderny promítly do souboru hodnot, z nichž mnohé hrají svou roli v architektonické debatě a tvorbě i dnes.

Přednáška: Michaela Janečková (UMPRUM), Eva Novotná (Fakulta architektury ČVUT) a Rostislav Švácha (Ústav dějin umění AV ČR); komentář: Petr Roubal (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)

Říjen 2018

Československý poststalinismus: Vize socialistické modernity

Seminář představil koncepci připravované knihy věnující se rozdílným variantám poststalinské modernity v Československu. Autoři chápou poststalinismus jako historické období, v němž mnoho marxistických intelektuálů usilovalo o reinterpretaci stalinských cílů v duchu nové socialistické modernity. V rámci prezentace představili konceptuální vymezení poststalinismu jakožto myšlenkové formace, stranickou inteligenci jako hlavní objekt výzkumu, stejně jako základní problémové okruhy jako například dobové promýšlení nových forem subjektivity či přístupy k problematice společenské změny.

Přednáška: Jan Mervart a Jiří Růžička (Filozofický ústav AV ČR); komentář: Jan Wollner (UMPRUM) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Září 2018

Komunikující diktatura: Regionální elity a komunikace uvnitř KSČ v letech 1945–1956

Seminář představil výsledky projektu, který analyzoval proces vzniku a stabilizace diktatury KSČ v letech 1945–1956. Výzkum se zaměřil zejména na dvě zásadní a doposud výrazně opomíjené otázky. První z nich byla problematika personálního zajištění výstavby celostátní organizační sítě KSČ, tedy formování regionálních stranických elit a vývoj metod, které tyto elity používaly při výkonu a legitimizaci své moci. Druhým tématem byla komunikace mezi různými úrovněmi komunistické strany, zejména funkce stranické organizační struktury jako platformy pro koordinaci zájmů různých segmentů společnosti. Projekt byl v českém prostředí výjimečný tím, že tyto celostátní procesy analyzoval prostřednictvím metod regionální komparace. Vycházel totiž z rozsáhlého studia archivních dokumentů provedeného ve dvanácti vybraných regionech. Svoji pozornost přitom zaměřil zejména na střední a nižší stupně stranické hierarchie, tedy na kraje a okresy.

Přednáška: Jakub Šlouf a Matěj Bílý (ÚSTR); komentář: Marie Černá (ÚSD) a Jakub Rákosník (FF UK)

Červen 2018

How Socialism became meaningful: Individual (re)interpretations of ideology and their impact on the stability of socialist rule in Czechoslovakia after 1953

The great hopes, many Czechs and Slovaks had pinned on the socialist system in 1948, only a few years later already had been disappointed deeply. Social, economic and not to forget political crises had made people aware of the weaknesses of Socialism and called into question its legitimacy massively. Nonetheless, the Communist Party of Czechoslovakia could succeed in stabilizing its rule over the course of the fifties. The lecture wants to shed light on this phenomenon, which at first sight appears quite paradoxically. With analysing written appeals and complaints to various party and state institutions it explores, how individuals tried to render their lives meaningful by harnessing parts of socialist ideology and how the negotiation of these interpretations with the regime could stabilize socialist rule in the 1950s. Besides developments like the Currency Reform of 1953 and the Secret Speech of Nikita Khrushcev in 1956, which questioned socialist rule in its entirety, the lecture will address also the importance of ‘non-politic’ topics like individual leisure activities.

Přednáška: Sebastian Lambertz (Universität zu Köln); komentář: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR)

Květen 2018

Networks of Escape: Jewish Refugees, Voluntary Organizations, and Escape from East-Central Europe

Between October 1938 and October 1941, almost a quarter of the Jewish population of Bohemia and Moravia managed to escape Nazi-occupied Czechoslovakia. Given all the obstacles to emigration – an occupation government, a world war, international reluctance to grant visas, and extortionist Nazi emigration policies – this was an extraordinary achievement. Czechoslovak Jews scattered across the globe, from Shanghai and India, to Madagascar and Ecuador. How did they accomplish this daunting task? This talk explores the creation of a grassroots transnational network of escape. This network connected Boston-based Unitarians, London-based socialists, and Prague-based Jewish social workers in a complex web of interfaith refugee assistance. Lacking rigid centralization, yet tightly bound by domestic and international connections, refugee aid groups effectively responded to the rapidly changing circumstances of wartime Europe.

Přednáška: Laura Brade (Albion College); komentář: Chad Bryant (UNC at Chapel Hill) a Michal Frankl (MÚA AV ČR)

Duben 2018

„Česká“, nebo „československá“ armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939–1945

Obraz československého zahraničního odboje v letech 1939–1945 začal vznikat již v průběhu druhé světové války. V různých obdobích procházel výraznými proměnami, po celou dobu ale zohledňoval především „národní“ pojetí dějinného příběhu. Již od počátku tak byly vyzdvihovány motivy, které onomu „národnímu“ pojetí odpovídaly, zatímco mnohé jiné byly marginalizovány, zamlčovány, pomíjeny nebo potlačovány. V těchto aspektech český (československý) „příběh odboje“ plně odpovídá situaci v jiných evropských zemích, včetně postupných a opatrných snah o revizi, kterých jsme svědky v posledních letech. Dlouholetý projekt, jehož vyvrcholením se stala obsáhlá monografie, se snaží revidovat mýtus zahraničního odboje s využitím numerických metod „historie v číslech“. Zdánlivě chladný a jednostranně orientovaný přístup překvapivě odkrývá mnohé nové pohledy na problematiku zahraničního odboje, evidence a zpracování národnostních, etnických a konfesních údajů i národnostní otázky jako celku. Samotné téma je současně případovou studií, ilustrující potenciál numerických metod v historickém bádání.

Přednáška: Zdenko Maršálek (ÚSD AV ČR); komentář: David Hubený (NA) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)

Březen 2018

Vzpomínání na Američany v Československu

Kulturní paměť hraje významnou roli při utváření základního rámce pro formování česko-amerických vztahů. Komemorace představují momenty, které kulturní paměť utvářejí a aktualizují. Předmětem analýzy budou zejména dva konkrétní případy komemorací relevantních pro česko-americké vztahy, které obě využívají koncept „osvobození“. První z nich jsou oslavy 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou, kde je osvobození chápáno především vojensky, a je proto úzce navázáno na členství České republiky v NATO. Druhá komemorace se týká 50. výročí korunovace Allena Ginsberga Králem majálesu v Praze. Osvobození je v tomto případě vnímáno na kulturní a sociální rovině. Kontrast obou komemorativních událostí ukazuje dva vzájemně neslučitelné trendy v česko-amerických vztazích, kdy je jeden založen na obdivu k síle americké armády, která zachraňuje slabší před tyrany a despoty, a druhý na kritickém postoji k utlačujícím sociálním konvencím i militarismu. Téma semináře nás tak staví před otázky, na kterém aspektu osvobozujícího vlivu Spojených států chceme vzájemné vztahy spíše stavět, a jaká podoba kultivace kulturní paměti relevantní pro česko-americké vztahy takové potřebě odpovídá.

Přednáška: Kryštof Kozák (Institut mezinárodních studií FSV UK); komentáře: Jan Koura (Ústav světových dějin FF UK) a Vít Smetana (ÚSD AV ČR)

Únor 2018

Dětství za státního socialismu

Seminář byl věnován tématu dětí a dospívajících v českých zemích v letech 1948-1970. Šlo o rekapitulaci a interpretaci výsledků již ukončeného projektu k tomuto tématu. Ten se zaměřil zejména na tázání po tom, co hrálo rozhodující roli při výchově nejmladší generace a co ovlivňovalo životy dětí a dospívajících. Obraz dětství a dospívání v českých zemích přitom byl vsazen do kontextu situace v NDR, SRN a Rakousku. Výzkumy podle autorů potvrdily, že v českém prostředí neznamenal nástup komunistické strany k moci výraznější oslabení vlivu rodiny a po krátkém období hledání vhodných modelů se naopak mocenské elity přiklonily spíše k podpoře tradičního rodinného systému. Po roce 1948 sice došlo k vytvoření celého systému nástrojů k ideologickému ovlivňování školních dětí i dospívajících, účinnost těchto nástrojů ovšem během šedesátých let oslabovala. Na semináři se tak pokusíme zodpovědět i na otázku po příčinách tohoto vývoje, které se dají hledat v širokém poli od formalismu a apatie komunistických funkcionářů až po systémovou konvergenci mezi Východem a Západem.

Přednáška: Martin Franc (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Jiří Knapík (Slezská univerzita v Opavě); komentář Hana Hašková (Sociologický ústav AV ČR)

Leden 2018

Budování scény: česká a slovenská kultura fanzinů od státního socialismu k post-socialismu

Seminář byl věnován probíhajícímu výzkumnému projektu, který analyzuje fanziny v českém a slovenském prostředí jako sociální, kulturní a materiální artefakty. Jaký význam mají fanziny při utváření zejména hudebních scén? Jak jsou naopak scény organizovány kolem fanzinů? Hosté semináře představí několik základních přístupů, kterými lze fenomén fanzinů zkoumat: historický kontext státního socialismu a postsocialismu, mocenské vztahy a kulturní kontext (mainstream versus alternativa), typologie fanzinů z obsahového hlediska, materiální kontexty produkce fanzinů, jejich oběh a s tím spojenou dynamiku vzájemného propojení a stupeň stability daných scén. Referenti současně představí projekt digitálního archivu subkultur a registru českých a slovenských nezávislých periodik a fanzinů.

Přednáška: Miroslav Michela a Karel Šima (oba FF UK); komentáře Miroslav Vaněk a Vítězslav Sommer (oba ÚSD AV ČR)

Tematické weby

Košík