Semináře 2022
Prosinec 2022
The Role of Private Entrepreneurship in State Socialism: The GDR in Comparison with Poland and Hungary
Officially, there was no place for private entrepreneurs in state socialism. As „class enemies“, they were at best tolerated for a short period of transition to socialism. But theory and practice differed from each other and policies in the three countries took a different turn from early on. The most remarkable case among the three is the former GDR. Despite its reputation for being „orthodox“ in its policy-making, the GDR leadership never completely nationalized the private sector up until 1989 and private entrepreneurs in the late GDR belonged to the most privileged social group after high party nomenclature. In the lecture, the attitude of party leadership in the three countries to private entrepreneurship will be compared with a focus on late socialism and an emphasis on the GDR as „maverick“ country in this field among the state-socialist regimes.
Hlavní vystupující: Max Trecker (GWZO Leipzig)
Komentují: Adam Havlík (ÚSTR), Veronika Pehe (ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Racism against East Europeans: New perspectives on an elusive phenomenon
Hlavní vystupující: Jannis Panagiotidis
Listopad 2022
Zaniklá sídla na Moravě a ve Slezsku po roce 1945
V období druhé poloviny 20. století zaniklo v českých zemích několik stovek měst a vesnic, které byly vysídleny, administrativně zrušeny a v mnoha případech také zcela srovnány se zemí a vymazány z map. Podobný osud potkal ve stejné době rovněž kolem 90 obcí a osad na historickém území Moravy a Slezska. V semináři budou prezentovány výsledky a poznatky z mezioborového projektu historiků, krajinných ekologů a informatiků, kteří mapovali, zkoumali a dokumentovali vývoj sídel zaniklých zejména v pohraničních oblastech v pohoří Jeseníků, ale i na dalších místech moravského a slezského území od roku 1945 do současnosti. Seminář se pokusí nabídnout některé odpovědi na otázky po příčinách zániku těchto sídel, po osudech jejich posledních obyvatel i po dalším vývoji postižených lokalit. Vedle těchto otázek se bude seminář zabývat také současnou podobou a funkcí zaniklých sídel v krajině a na vybraných příkladech přiblíží „druhý život“ těchto míst.
Hlavní vystupující: David Kovařík (ÚSD AV ČR)
Komentují: Karina Hoření (Instytut Slawistyki Polskiej Akademii Nauk), Matěj Spurný (ÚSD AV ČR/FF UK). Zvukový záznam
Czechoslovak experts in independent Lusophone Africa as a small state response to global economic changes in the 1970s?
Hlavní vystupující: Barbora Menclová
Gender blind: o jedné slepé skvrně české historiografie soudobých dějin
Jen malé množství prací ze soudobých českých dějin věnovaných státnímu socialismu zohledňuje gender jako kategorii analýzy. Uvážíme-li význam „rovnosti pohlaví“ v komunistické rétorice i zanícené mediální a intelektuální debaty o významu feministického myšlení v českém prostředí v 90. letech 20. století, jeví se toto nelogické opomenutí jako promarněná příležitost zhostit se zásadního výzkumného tématu. Jestliže „emancipace“ a „rovnost“ byly tak silně přítomny v oficiálním diskurzu před rokem 1989 a ženy tvořily polovinu populace, neměly by tyto skutečnosti podnítit badatelský zájem o to, kde ženy byly, co dělaly a co říkaly? A z druhé strany, tratí tím česká historiografie něco, když genderovou perspektivu z dějin a tvorby paměti státního socialismu vynechá? První část prezentace zhodnotí stav genderové slepoty v české historiografii a zamyslí se nad jejími možnými příčinami a důsledky v kontextu dědictví, které státní socialismus zanechal společenským a humanitním vědám: dědictví expertízy, disciplinární legitimizace a epistemologie na jedné straně, a důsledky v podobě ztráty historického poznání, faktické nepřesnosti a vytváření falešného dědictví na straně druhé. Druhá, metodologická, část nabídne k diskusi přínos genderové perspektivy pro různé fáze výzkumného procesu a příklady tohoto přístupu v (české) historiografii.
Hlavní vystupující: Libora Oates-Indruchová (Universität Graz)
Komentují: Adéla Gjuričová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.) a Stanislav Holubec (Historický ústav AV ČR). Zvukový záznam
Říjen 2022
Arming Qaddafi’s Revolution: Czechoslovak military-technical assistance to Libya in the 1970’s and 1980’s
Hlavní vystupující: Matyáš Borovský
Sesazen zevnitř. Pád Rudolfa Slánského a československo-sovětská dynamika v poválečných letech
27. listopadu 1952 odsoudil Státní soud Rudolfa Slánského a deset dalších prominentních straníků k trestu smrti v procesu, který byl protkán antisemitskými výpady. Jaké události a rozhodnutí vedly k tomuto procesu? Během semináře budou diskutovány první poznatky z připravované knihy, na níž se podílejí přednášející a Diana Dumitru (Georgetown University). Přednáška si rovněž klade za cíl vyprovokovat novou diskusi o vztahu poválečné Komunistické strany Československa k Sovětskému svazu v širším slova smyslu.
Hlavní vystupující: Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR), Chad Bryant (University of North Carolina at Chapel Hill)
Komentuje: Ondřej Vojtěchovský (FF UK / ÚSTR). Zvukový záznam
Červen 2022
Filmové obrazy ekonomické transformace po r. 1989 v ČR, na Slovensku a v Polsku
Svoji roli ve formování veřejného povědomí o tom, co je demokracie a kapitalismus po roce 1989, sehrála i populární kultura. Z dnešního pohledu může komerční kinematografie 90. let sloužit jako relevantní historický pramen pro zkoumání představ, mýtů, stereotypů a kulturních praktik spojených s nástupem volného trhu a jeho doprovodnými společenskými fenomény. Seminář se tak zaměří na populární české, slovenské a polské filmové obrazy transformace a konkrétně na zobrazení soukromého podnikání. Zatímco v polské kinematografii převládala didaktická poselství o podnikavosti a osobní iniciativě pomáhající formovat aspirace nové střední třídy, česká a slovenská kinematografie nabízela ambivalentnější obrazy, vypovídající o pocitech překvapení, bezmoci či neschopnosti při setkání s volným trhem. Tyto rozdíly je třeba chápat v kontextu delších hospodářských dějin Československa a Polska, různých hodnotových asociací spojených se soukromým podnikáním před rokem 1989 i měnících se podmínek filmové produkce v těchto zemích.
Hlavní vystupující: Veronika Pehe (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.), komentáře: Jaroslav Pinkas (Ústav pro studium totalitních režimů) a Jindřiška Bláhová (AMU). Zvukový záznam.
Duben 2022
Fašismus jako metodologicko-konceptuální problém české a slovenské historiografie
Historiografie českého fašismu v meziválečném období je rozsáhlá a řada témat byla poměrně podrobně zpracována. Platí to i o rekonstrukci dějin nejvýznamnějšího československého fašistického hnutí, Národní obce fašistické. Velká část těchto prací je ovšem poněkud jednostranně empiricky orientovaná, přičemž konceptuální analýza povahy českého fašismu v dlouhodobém horizontu bývá opomíjena. To platí i o řadě důležitých otázek: Odpovídají klíčové charakteristiky českých a slovenských fašistických uskupení hlavním znakům fašistických skupin v zahraničí? Jaké zvláštnosti měla ideologie domácích fašistických skupin v evropském kontextu? Byl český fašismus opravdu fašismem? Právě tyto otázky v rámci semináře pojedná jeho host, Jakub Drábik, přičemž nastíní možné další směry výzkumu českého fašismu. Pozornost přitom zaměří především na jeho přehodnocení a další promýšlení z hlediska nejvlivnějších proudů současného výzkumu fašismu v širším kontextu, zejména tzv. „nového konsenzu“. Konkrétním východiskem výzkumu, o nějž se toto přemýšlení opírá, je přitom analýza ideologie Národní obce fašistické.
Hlavní vystupující: Jakub Drábik (Historický ústav Slovenské akademie věd), komentář: Jakub Rákosník (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK). Zvukový záznam.
Březen 2022
Afroameričtí spisovatelé v 50. a 60. letech 20. století v Československu a jejich další kontakty se sovětským blokem
Skutečnost, že “spuštění železné opony” vyvolalo mohutnou migrační vlnu z Československa i dalších států východního bloku, je všeobecně známá. Podstatně méně je ale reflektován fakt, že i východní blok se stával útočištěm lidí s rozličnými motivacemi a životními osudy z nejrůznějších států světa, a že kulturní výměna probíhala napříč hranicemi obou mocenských bloků. O Praze padesátých let se dá hovořit jako o centru socialistického internacionalismu, a navíc je i místem, kde se zachovaly některé dlouho neznámé texty radikálně levicových Američanů a Afroameričanů. Jedním z nich byl například americký komunista Abraham Chapman, jenž žil v letech 1951-1963 pod jménem Abe Čapek a zprostředkovával americkou kulturu zdejší veřejnosti. Ačkoliv sám nebyl Afroameričanem, celoživotně se věnoval afroamerické literatuře a sestavil antologii poezie černošských básníků vydanou pod názvem Černošská poezie: světová antologie (Naše vojsko, 1958). Jeho osobní zkušenost poukazuje na dobové neshody, jakým způsobem rámovat afroamerickou poezii a měnící se vnímání konceptu rasy. Další ze sond, které budou předmětem semináře, se týká poezie a překladů Langstona Hughese a jejich vlivu na československou literární scénu v padesátých a šedesátých letech.
Hlavní vystupující: Františka Schormová (Univerzita Hradec Králové / Northumbria University Newcastle), komentáře: Petr Vidomus (Katedra sociologie FF UK/ČRo) a Michal Jareš (Ústav pro českou literaturu AV ČR). Zvukový záznam.
Únor 2022
Mediální sítě, výzkum vizuální historie a jeho veřejná prezentace. Dvě případové studie z poválečné rekonstrukce
Podíváme-li se na názvy dokumentárních filmů z let 1945 a 1946 (Budujeme na troskách, Na troskách vyrástá život, Země se vrací, Návrat k životu), je zřejmé, že chtějí zachytit (trans)formativní moment, v němž z traumatu válečné zkázy, v bilanci starého a budoucího, vzniká nová společnost. Poválečná vizuální kultura tak v letech 1945-55 vedle reflexe války přináší také vize moderní, technologicky, komunikačně a mezinárodně propojené společnosti. Seminář zprostředkuje poznatky mezinárodního výzkumného projektu Visual Culture of Trauma, Obliteration, and Reconstruction in Post WWII Europe (www.victor-e.eu), který zkoumá roli vizuální kultury, primárně nonfikčního filmu, v budování poválečné Evropy v letech 1944 až 1956. Na případových studiích pracovně-náborových kampaní a politiky vzdělávání vystupující představí metodologické možnosti vizuálněhistorického výzkumu v nadnárodní perspektivě.
Hlavní vystupující: Lucie Česálková (ÚSD AV ČR), Andrea Průchová Hrůzová (ÚSD AV ČR), komentáře: Ivan Klimeš (FF UK) a Čeněk Pýcha (ÚSTR). Zvukový záznam.
Leden 2022
George F. Kennan: autor doktríny i pronikavých zpráv o Československu
Impulsem k tomuto semináři bylo vydání knihy Z Prahy po Mnichovu: Diplomatické zprávy 1938–1940, která vyšla v češtině v r. 2021 jako první publikace George F. Kennana, více než půl století po svém anglickém vydání z roku 1968. Autoři úvodní biografické studie Jiří Ellinger a Vít Smetana přiblíží z různých perspektiv osobnost významného amerického diplomata, historika a intelektuála. Kennan se proslavil především jako autor tzv. doktríny zadržování komunismu z počátků studené války. Během svého dlouhého života však kromě působení v zahraniční službě ovlivnil americkou veřejnou debatu též jako úspěšný historik mezinárodních vztahů a veřejný intelektuál, který se svými názory v mnoha ohledech rozcházel s převažujícími směry americké debaty. Jako diplomat působící od sklonku září 1938 po dobu jednoho roku na americkém vyslanectví a později generálním konzulátu v Praze zachytil v sérii zpráv do Washingtonu neotřelým a často velmi překvapivým způsobem dramatické události na území Československa v době jeho rozpadu a počátků okupace. Kennan však až do února 1948 opakovaně ovlivňoval americkou politiku vůči Československu, přičemž zkušenosti nabyté v pomnichovském období měly pro jeho postoje a doporučení formativní vliv.
Hlavní vystupující: Vít Smetana (ÚSD AV ČR) a Jiří Ellinger (MZV ČR), komentáře: Jan Koura (FF UK) a Radka Šustrová (University of Cambridge/FF UK). Zvukový záznam.