Reakce ústavu na text Pavla Žáčka uveřejněný na Forum24
Musíme se rozhodně ohradit vůči tvrzení Pavla Žáčka, že Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v minulosti cenzuroval odborné výstupy svých pracovníků a pracovnic (viz jeho článek „Jak (ne)zapomínáme na minulost: Dvojí metr, špatná paměť a malá odolnost“ uveřejněný 1.10.2020 na webu Forum24). Jak z kontextu vyplývá, tato cenzurní praxe se měla odehrávat v době, kdy byl Pavel Žáček v našem ústavu zaměstnán (tj. v letech 1999–2006), a týkat se přinejmenším jeho textů. Důvodem, proč se „tehdejší oportunistické vedení ústavu“ k cenzuře údajně uchylovalo, byly podle něj neskrývané antikomunistické názory postižených autorů, a činilo tak „pod vlivem některých osmašedesátníků z řad historiků i politiků“.
To je vážné obvinění, které by mimo jiné znamenalo naprosto flagrantní porušení zásad etiky vědecké práce. Vůbec netušíme, co konkrétně by mohl mít Pavel Žáček na mysli, neboť předpokládáme, že je mu zřejmý rozdíl mezi cenzurou a recenzním řízením, případně redakčními úpravami textu určenému k publikování. Tedy zcela standardními a nutnými atributy fungování jakékoli akademické nebo univerzitní instituce při zveřejňování výsledků výzkumné práce.
Trváme na tom, že v nezávislých akademických institucích, jakou je a vždy byl Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, cenzura nemá – a nikdy neměla – své místo. Nepravdivé tvrzení Pavla Žáčka proto nelze vnímat jinak než jako vědomý útok na svého bývalého zaměstnavatele.
Oldřich Tůma a Miroslav Vaněk, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.