Aleš Hrdlička a globální kontext českého antropologického a eugenického myšlení
KŘÍŽOVÁ, Markéta. Středisko ibero-amerických studií – Filozofická fakulta Univezity Karlovy (krizova_ibero@seznam.cz)
Abstrakt
Bezprostřední rozhled českých zájemců o rasu se omezoval na Evropu a intelektuální inspirace a soupeření především s německými teoretiky, To je konec konců jasně patrné i z publikace Rovnocennost evropských plemen. Zde je pohled na mimoevropskou problematiku jednoznačně marginalizující a explicitně nebo implicitně přezíravý. Nicméně i zde se objevují reflexe znalosti literatury na tuto problematiku odkazující (např. citace Franze Boase) a především – sponzorem publikace byl Aleš Hrdlička, jehož můžeme vnímat jako přímé a velmi silné propojení českého antropologického prostředí s mezinárodními špičkami v oboru. Spojení, které mimochodem fungovalo oboustranně, tedy nejen přenášením zahraničních inspirací do českého diskursu, ale také uplatňování českých zkušeností při debatách o obecných otázkách. Kapitola tedy bude mít za cíl jednak připomenout Hrdličkovu osobnost (jejíž reálný přínos k rozvoji vědeckého myšlení jak na mezinárodní úrovni, tak v českém prostředí bohužel dodnes zaniká pod nánosem panegyrických, zcela nekritických proklamací) a jeho roli ve vývoji české vědy o člověku, intelektuální, organizační i finanční. Zároveň se kapitola skrze Hrdličkovu osobnost pokusí ukázat, jakou roli reálně měla představa o národech zbytku světa v českém uvažování o rase. Základním pramenem zde jsou jak Hrdličkovy publikované texty, tak bohatý korpus nepublikovaných pramenů, především z archivu Smithsonian Institution ve Washingtonu (mimo jiné Hrdličkova korespondence s českými vědci, jako byl Jindřich Matiegka).