Strategie AV21
KOORDINACE PROGRAMU
Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností (2025–2029; Adéla Gjuričová – koordinátorka; koordinační pracoviště ÚSD AV ČR)
Současný člověk je obklopen příliš mnoha věcmi, zatímco svět čelí nedostatku důležitých surovin a získává některé vzácné materiály za eticky nepřijatelných a ekologicky neudržitelných podmínek. Materiální rozměr lidské existence tak představuje zásadní výzvu a hrozbu pro současnou společnost. Zároveň lze ale materialitu chápat jako důležitou stopu, již za sebou materiály a předměty zanechávají. Pokud k jejímu prozkoumání systematicky využijeme mezioborovou spolupráci, může nás přivést k novému poznání historických, kulturních a technologických kořenů současných problémů lidstva. Prostřednictvím těchto doposud neznámých souvislostí se nám může podařit naznačit i nové možnosti jejich řešení.
Program si klade za cíl přivést ke společným aktivitám výzkumníky a výzkumnice ústavů ze všech tří vědních oblastí a dalších pracovišť akademické i veřejné sféry. Společně se pokusíme nově nahlédnout na potenciál materiality strukturovat naše uvažování a hierarchicky dělit svět. Budeme sledovat a nově interpretovat transfer vědění a mobilitu materiálů, technologií a znalostí, a to z hlediska dopadů technického, kulturního i mocenského rázu. S novými a převáživšími surovinami, technologiemi či výtvory souvisejí velké modernizační posuny i environmentální hrozby, utvářejí se společenské vztahy a politické režimy. Naopak ústup týchž technologií přináší rozsáhlé procesy s nekontrolovatelnými důsledky, jako jsou deindustrializace či aktuální krize masové demokracie. Sledování stop materiality nám umožňuje analyzovat tyto společenské a technické jevy v jejich širších environmentálních i etických souvislostech a tyto závěry komunikovat s veřejnou sférou.
Pro humanitní a sociálněvědné obory představuje materiální obrat velkou výzvu. Je však logickou reakcí na dlouhodobou převahu zkoumání diskurzů, ideových obsahů a abstraktních jevů; zájem o hmotný a technologický aspekt sociální reality i duševních výtvorů znamená velmi vítané rozšíření obzoru a nové zaměření pozornosti. V případě technických a přírodovědných disciplín mohou výše formulované otázky překonat jejich obvyklé interpretační meze a se znalostí historických souvislostí nově uchopit vyvíjené ekologické i technologicky vyspělé materiály. Avšak teprve propojení nejnovějších společenskovědních, technických a přírodovědných analytických postupů s přístupy environmentálními nám může pomoci formulovat technická a ideová východiska ze současných krizí.
ZAPOJENÍ DO PROGRAMŮ
Identity ve světě válek a krizí (2024–2028; koordinační pracoviště MÚA AV ČR, EÚ AV ČR)
Současná válka na Ukrajině, rostoucí neklid na Balkáně stejně jako napětí mezi Čínou, Tchaj-wanem a dalšími státy jsou jen těmi nejviditelnějšími projevy „nové studené války“, toho, jak křehké a nestálé je stávající světové uspořádání. Prohlubující se sociální nerovnosti doprovázené novými kulturními válkami vedou k zastření dosud uplatňovaných identifikačních vzorců a jejich postupnému nahrazování novými identitami. Vedle ustavených etnických či náboženských modelů se objevují nové genderové, sociální či politickoemancipační typy identit. Nízká míra porozumění těmto novým výzvám, mnohdy ohrožujícím celý svět, jak jej známe, může mít závažné důsledky. Interdisciplinární a srovnávací program reaguje na aktuální rozkolísání hodnotového i geopolitického uspořádání současného světa a zkoumá formování a vyjednávání identit v rámci států a mezi nimi. Zvláštní pozornost je přitom věnována regionům, jejichž vývoj má zásadní dopady na život v České republice a jejichž studium bylo v uplynulé době podceněno: Čína, Rusko, Ukrajina či Balkán. Globální ukotvení programu současně umožní širší kontextualizaci aktivit zaměřených na aktuální společenské výzvy v rámci České republiky, a to na úrovni empirického výzkumu identit v různých segmentech společnosti, který by měl poskytovat podklady pro formulaci opatření reagujících na dynamické změny v této oblasti.
V roce 2025 jsou v rámci tohoto programu na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v . v. i., realizovány následující projekty:
- Druhá generace přeživších Romů – popularizační kniha (řešitelka Renata Berkyová)
- Identity členů KSČ za druhé světové války (řešitel Matěj Bílý)
- Beyond Crises: Resilience and (In)stability (řešitelka Markéta Devátá)
- Kulturní diplomacie v době studené války – příklad umělecké (filmové) výchovy v Československu (řešitelka Marta Edith Holečková)
- Hranice a tekutá identita: Invaze, environmentální bezpečnost a krajina (řešitel Jiří Janáč)
- Politická identita střední Evropy na konci studené války a utváření nového mezinárodního řádu (řešitel Michal Janíčko)
- Půlstoletí helsinského procesu. Lidská práva, mír a evropská bezpečnost v proměnách interpretací (řešitel Michal Kopeček)
Anatomie evropské společnosti: historie – tradice – kultura – identita (2022–2026; koordinační pracoviště ARUP)
Za jednu z klíčových výzev současnosti považujeme výzkum konstrukcí a funkcí Evropy a evropské společnosti. Aktuální vývoj ukazuje ve stále nových obměnách, že tyto entity jednotlivé evropské státy a jejich politická reprezentace chápou a prezentují jen v rovině deklarativních politických hesel bez skutečného obsahu. Vyprázdněné fráze o potřebě evropské jednoty snadno dostávají trhliny pod tlakem událostí, jako jsou pandemie nebo uprchlické a ekonomické krize. Navrhovaný program vychází ze skutečnosti, že všechny vědy – přírodní i společenské – člověk vytvořil pro svoji orientaci sama v sobě a ve světě, který jej obklopuje a že tedy výsledky výzkumu představují jednu z jednu z nejvýznamnějších oblastí, z níž mohou přijít odpovědi na existenciální otázky. Studium anatomie evropské společnosti se pod úhlem tohoto pohledu jeví jako fundamentální téma současnosti. Program jsme rozdělili od sedmi výzkumných témat a jedné diskusní platformy.
V roce 2025 jsou v rámci tohoto programu na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v . v. i., realizovány následující projekty:
- Oficiální oslavy osvobození v poválečném a komunistickém Československu 1945–1989 (řešitelka Marie Černá)
- Pomníkové dědictví a český paměťový diskurz o komunismu (řešitelka Markéta Devátá)
- Česko-slovenské vztahy v kontextu středoevropských moderních dějin (řešitel Michal Kopeček)
- Reflexe vysídlení Němců a poválečné transformace českého pohraničí ve veřejném prostoru (řešitel David Kovařík)
- Evropská identita a paměť: konflikt univerzality a diverzity (řešitel Oldřich Tůma)
AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost (2025–2029; koordinační pracoviště UI)
Oblast umělé inteligence (AI) zažívá v posledních letech obrovský rozvoj. Program „AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost“ reaguje na uvedená východiska: cílem programu je podpořit jednak samotný výzkum a vývoj v oblasti obecných metod a přístupů AI a strojového učení, dále aplikování metod AI na jednotlivých ústavech všech tří vědních oblastí k řešení úloh z nejrůznějších domén, a také výzkum společenských aspektů AI. Předkládaný program v neposlední řadě zastřešuje sadu průřezových aktivit v oblasti AI napříč ústavy, podporuje posilování meziinstitucionální spolupráce jak uvnitř AV ČR, tak s dalšími výzkumnými organizacemi mimo AV, včetně zahraničních. Vytváří též potřebnou infrastrukturu pro spolupráci s komerční sférou i veřejnou správou a rovněž Strategie AV21pro transfer znalostí v oblasti AI. Neopomíjí ani příležitosti spojené se vzděláváním a výchovou mladé generace či problematiku odolnosti a bezpečnosti v českém výzkumném prostoru. Tato pestrost se odráží v členění projektu na 5 výzkumných témat (spolu s jedním podpůrným – koordinace programu). Program zároveň přispěje ke vnímání AV ČR jako významného aktéra na poli AI nejen v rámci ČR.
V roce 2025 jsou v rámci tohoto programu na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v . v. i., realizovány následující projekty:
- Rozmach IT v historické perspektivě: od etablování oboru v 90. letech k AI výzvám současnosti (řešitelka Lenka Krátká)
- Vývoj AI funkcionality vzdělávací aplikace HistoryLab (řešitel Vítězslav Sommer)