Semináře 2015
Prosinec 2015
Politika dějin – politika paměti: panelová diskuse (ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů)
V českém prostředí jsme mohli po roce 1989 proces utváření a prosazování politiky dějin nejhmatatelněji sledovat v souvislosti se spory o hodnocení poválečného nuceného vysídlení Němců a poté na pozadí zápasu o výklad státního socialismu, z nějž se mimo jiné zrodil i Ústav pro studium totalitních režimů. Aktuální migrační vlna z mimoevropských zemí zároveň dnes na celoevropské i naší lokální úrovni oživuje úvahy o budoucnosti evropské identity, jejíž součástí jsou a budou i zápasy o minulost. Jaké je místo politiky dějin v liberální demokracii v postmoderní éře? K čemu ji potřebujeme? Jakou roli v jejím utváření mají hrát historici? Je nutně vázána na národní narativ nebo si umíme představit i alternativy? A čeká nás v souvislosti se současnou evropskou i českou situací změna symbolických center debaty o dějinách? Půjde o návrat k tématům klíčovým pro sebedefinici národa nebo nás čeká spíše zápas o výklad polistopadové transformace?
Pavel Barša (FF UK), Muriel Blaive (ÚSTR), Michal Kopeček (ÚSD AV ČR) a Ondřej Matějka (ÚSTR); moderoval Matěj Spurný
Listopad 2015
Socialismus se sexy tváří: plastická chirurgie a genderovaná tělesnost v Československu
Zkoumání fenoménu estetické chirurgie v socialistickém Československu umožňuje diskutovat vztah genderu, tělesnosti a konzumerismu ve státním socialismu. Prezentace bude hledat odpovědi na následující otázky: Jaký byl kontext, který umožnil zavedení estetické chirurgie v socialistickém Československu? Jaká byla legitimizace estetické chirurgie ve státním socialismu? Co vypovídá tato specifická praxe estetické chirurgie o genderované tělesnosti v Československu a o státním socialismu obecně?
Přednáška: Michaela Appeltová (University of Chicago); komentář: Adéla Gjuričová a Martin Franc (oba ÚSD AV ČR)
Říjen 2015
„Všichni komunisti do uren“: volby v Československu v letech 1971 až 1986/89 jako společenský, politický i státně bezpečnostní fenomén
Institut voleb do Federálního shromáždění a jednotlivých úrovní lidosprávy představuje zajímavý fenomén, kterému byla doposud věnována jen okrajová pozornost. Existující politologické a sociologické práce sledují zpravidla vzájemný vztah mezi stupněm kompetitivnosti a typem politického systému. Historizující pohledy kladoucí důraz na dobové prameny jsou však vzácné. Autoři starších prací užívají termíny jako „bolševické volby“, „státně socialistické volby“ či „volby bez výběru“, k jejichž základním aspektům patří to, že se při nich nerozhodovalo o moci či alternativních politických koncepcích. S ohledem na ústavně zakotvenou vedoucí úlohu KSČ byly volby svým způsobem zbytečné. A přesto plnily celou řadu funkcí – oficiálních i neoficiálních. Jaké funkce to vlastně byly? V čem se jednotlivé volby v Československu v 70. a 80. letech odlišovaly a v čem podobaly? Jak reagovali občané na tuto „volební frašku“ a jaké formy protestu byly nejčastější? Jak to bylo s falšováním volebních výsledků? Bylo to vůbec zapotřebí? To jsou některé z otázek, kterými se seminář bude zabývat.
Přednáška: Tomáš Vilímek (ÚSD AV ČR); komentář: Tomáš Bursík (Archiv bezpečnostních služeb Praha) a Jakub Charvát (Metropolitní univerzita Praha)
Září 2015
Česká cesta aneb Proč došlo ke kuponové privatizaci?: filmový seminář
Film se pokouší postihnout hlavní důvody, které vedly k realizaci kuponové privatizace. Upozorňuje na zásadní momenty, kdy mohlo dojít ke zvratu vývoje transformace jiným směrem. Film si klade mimo jiné otázku: Byla určujícím faktorem vývoje společnost, nebo politická obratnost jednotlivých aktérů z řad nových politických elit? Film obsahuje řadu dobových archivních záznamů, včetně dosud v podstatě neznámých. Hovoří v něm účastníci zkoumaného procesu, např. Petr Pithart, Václav Žák, Tomáš Ježek, Dušan Tříska, Petr Kučera, Karel Ledvinka, Petr Havlík nebo Jiří Stráský. Po projekci přibližně dvouhodinového filmu následovala diskuse.
Přednáška: Martin Kohout
Červen 2015
Sexpertiza. Psy-vědy a jejich proměna v socialistickém Československu
Lidské jednání, sebevnímání, příběhy, skrze které rozumíme sobě a světu kolem, jsou do velké míry určovány skrze psy-vědy, tedy disciplíny jako psychologie či psychiatrie, které stojí v jádru sociální organizace moderních společností. Sexuologie představuje právě takovou expertizu, která promlouvá k lidem a zároveň poskytuje nástroje ke spravování a regulaci populace. Sexuologie je onou scientia sexualis, která formuje, zkoumá a disciplinuje lidskou sexualitu. Proměny (s)expertizy jsou provázány se změnami ve společenském uspořádání, a právě tyto změny jsme v rámci semináře sledovali na případě Československa mezi 50. a 70. lety 20. století (více na sexocom.fss.muni.cz).
Přednáška: Kateřina Lišková (FSS MU); komentář: Christiane Brenner (Collegium Carolinum, München)
Nesplněný slib? Rok 1990 a otázka rozšíření NATO po studené válce (mimořádný seminář)
Ruský prezident Vladimir Putin, jakož i další politici a publicisté, viní Západ z toho, že na mezinárodní scéně vytvořil atmosféru současného nepřátelství, když mj. nedodržel svůj slib, že se NATO nikdy nerozšíří směrem na východ. Washington údajně přijal tento závazek v rámci jednání, jež před 25 lety vedla k německému sjednocení. Profesorka Mary Sarotte se ve své přednášce věnovala právě jednání z roku 1990 a pokusila se zodpovědět otázku, nakolik skutečně šlo o nesplněný slib. V závěru zhodnotila odkaz těchto událostí pro současné mezinárodní vztahy.
Přednáška: Mary Sarotte (University of Southern California / Center for European Studies – Harvard University); komentář: Petr Mareš (MZV ČR) a Karel Svoboda (IMS FSV UK)
Květen 2015
Ateismus mezi světovým názorem a propagandistickým úkolem – ČSR a SSSR v komparaci
Na první pohled by se mohlo zdát, že vědecký či marxistický ateismus byl pouze jednou z oblastí propagandy šířené skrze oficiální struktury státního socialismu. Bližší historická analýza tohoto fenoménu však ukazuje, že vědecký ateismus v sobě skrývá mnoho dalších aspektů, jejichž výzkum umožňuje odpovědět na zdánlivě nesouvisející otázky, jako např. vztah mezi produkcí vědeckého poznání, politickou mocí a sociální praxí, či možnosti a meze proměny hranic expertního diskurzu v historické perspektivě a role historických aktérů v tomto procesu. Prezentace se – na konkrétním příkladu Sovětského svazu a Československa – soustředila na přenos, distribuci a adaptaci toto typu „vědění“ v mezinárodním kontextu, jež přispívalo k budování jednotného diskurzivního paradigmatu vědeckého ateismu v rámci tzv. východního bloku.
Přednáška: Jan Tesař (Graduirtenschule für Ost- und Südosteuropastudien, Mnichov); komentář: Doubravka Olšáková a Jaroslav Cuhra (oba ÚSD AV ČR)
Duben 2015
Zápas o podnikové rady pracujících, 1968–1969 (mimořádný seminář)
Karel Kovanda, známý v posledních dvou desetiletích především jako diplomat, byl jako student významným aktérem Pražského jara 1968 (mimo jiné jako předseda Svazu vysokoškolských studentů Čech a Moravy). Na semináři představil svoji knihu o podnikových radách pracujících, kterou v roce 2014 vydal Ústav pro soudobé dějiny. Vedle historie myšlenky podnikové samosprávy a její implementace během Pražského jara se zaměřil především na dobový spor mezi „technokraty“ a „radikálními demokraty“, jenž mimo jiné poznamenával právě společenskou diskuzi o realizaci myšlenky podnikových rad.
Přednáška: Karel Kovanda; komentář: Jiří Hoppe (ÚSD AV ČR)
Instituce a revoluce: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1990
S úvodním referátem na téma „Nový institucionalismus v kontextu českých debat o soudobých dějinách“ bilancujícím tříletý pramenný výzkum Federálního shromáždění vystoupil Tomáš Zahradníček. Následovaly referáty Petra Roubala a Jiřího Suka představující jednotlivé části projektu a již vydané publikace (Starý pes, nové kousky: Kooptace do Federálního shromáždění a vyváření polistopadové politické kultury, 2013; Konstituční, nebo existenciální revoluce? Václav Havel a Federální shromáždění, 1989–1990, 2014).
Přednáška: Tomáš Zahradníček, Petr Roubal a Jiří Suk (všichni ÚSD AV ČR)
Březen 2015
Literární cenzura v období socialistické diktatury
Petr Šámal představil teoretická a metodologická východiska právě dokončené (a dosud nevydané) kolektivní monografie „V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (1749–2014)“. Blíže se věnoval období socialistické diktatury a především praxi literární cenzury v období normalizace.
Přednáška: Petr Šámal (Ústav pro českou literaturu AV ČR); komentář: Jan Mervart (Filosofický ústav AV ČR) a Milan Drápala (ÚSD AV ČR)
Leden 2015
Svůj mezi cizími, cizí mezi svými: anglicky mluvící levicová komunita v Československu v letech 1948–1956
Československo se na konci 40. let a v 50. letech 20. století stalo z rozličných důvodů domovem poměrně pestré mezinárodní komunity. Mezi těmi, kteří se v této době usadili v Praze, byla také skupina jednotlivců z anglicky mluvícího světa. Na rozdíl od Řeků či Jugoslávců se v jejich případě ovšem nedá mluvit o organizované nebo ucelené komunitě. Z metodologického hlediska je proto poměrně obtížné skupinu přesněji definovat. Na druhou stranu ale analýza zkušeností těchto lidí v Československu a jejich přijetí ze strany komunistických orgánů v období raného stalinismu může osvětlit další méně známé stránky fungování komunistického režimu nejen v Československu, ale i v rámci sovětského bloku. Ve své přednášce se K. Geaney zaměřila jak na obecné problémy souvisejících s příchodem anglicky mluvících osob z druhé strany „železné opony“ do Československa, tak na otázky spíše osobního rázu dotýkající se jejich každodenního života.
Přednáška: Kathleen Geaney (FF UK); komentář: Ondřej Vojtěchovský (FF UK), Kostas Tsivos (FF UK) a Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)