Semináře 2019

Prosinec 2019

Holocaust Romů v českých zemích a na Slovensku: sociální předpoklady a možnosti komparace

Seminář věnovaný problematice holocaustu Romů za druhé světové války a jeho společenské podpory v Protektorátu Čechy a Morava a ve Slovenské republice tematizoval zejména ústřední otázku, nakolik efektivita nacistické rasové perzekuce Romů souvisela s předcházejícími protiromskými opatřeními i se zapojením lokálních aktérů. Přednášející se zaměří na faktory, které ovlivňovaly společenskou poptávku po přijetí protiromských opatření. Na lokální úrovni mohla být rasová perzekuce Romů využita k řešení dlouhodobých konfliktů týkajících se domovské příslušnosti či k obohacování se na majetku Romů. Vstupní referáty rovněž poukáží na perspektivu obětí perzekuce; například na téma připsané identity a možností, jak se z ní vymanit. Předmětem diskuse může být také otázka, jakým způsobem odlišné lokální kontexty v obou státních útvarech ovlivnily průběh rasové perzekuce.

Referát: Jiří Smlsal (FF UK), koreferát: Monika Stachová (FF UK), komentáře: Stanislav Kokoška (ÚSD AV ČR) a Dušan Slačka (Muzeum romské kultury)

Listopad 2019

„Sukarnovi studenti“ v Československu: příspěvek k československo-indonéským vztahům v 50. a 60. letech 20. století

Československá zahraniční politika se od poloviny padesátých let orientovala ve větší míře na státy dekolonizovaného světa. Součástí bilaterálních kulturních dohod bylo přijímání zahraničních studentů na československé vysoké školy. Ačkoliv hlavním zájmem bylo, aby se absolventi vraceli do svých domovských zemí, v mnoha případech se tak nedělo. Existovala zde také studentská komunita, která byla nucena zůstat v Československu navzdory osobním preferencím. Touto skupinou byli indonéští studenti: na podzim roku 1965 došlo v Indonésii k neúspěšnému pokusu o komunistický puč a vládu v zemi převzala armáda. Představitelé vojenských složek využili puče jako záminky k likvidaci komunistické strany a k masakru civilního obyvatelstva. Indonéští studenti v Československu si v reakci na domácí krizi založili svůj svaz a postavili se proti „generálské vládě“ a jejím metodám. Přednáška se věnovala zachycení osudů této komunity v letech následujících po roce 1965 a genezi vzájemných vztahů mezi Československem a Indonésií v poválečném období.

Přednáška: Marta Edith Holečková (ÚSD AV ČR); komentáře: Michaela Budiman (FF UK) a Daniela Kolenovská (ÚSD AV ČR)

Říjen 2019

Z wehrmachtu do československé armády. Marginalizace v rámci tvorby národního příběhu odboje

Na konci druhé světové války téměř třetinu početního stavu československých vojenských jednotek na Západě představovali bývalí vojáci německého wehrmachtu. Tato skutečnost vůbec neodpovídá obrazu odboje, jaký se utvářel a udržoval již od válečných let a v průběhu všech následujících desetiletí. Uměle i spontánně modelovaný obraz odboje nejen pracoval s mýtem všenárodního aktivního boje, ale zvláště v československých reáliích plnil také významnou funkci v procesu nacionalizace společnosti a přetváření identit. Příklad bývalých vojáků wehrmachtu umožňuje demonstrovat okolnosti, projevy a konkrétní postupy marginalizace „nepohodlných“ aspektů v průběhu utváření kolektivní paměti. Pro projekt je významné srovnání v mezinárodním měřítku. Tato problematika totiž vykazuje shodné nebo velmi podobné rysy prakticky ve všech evropských zemích, které měly zkušenost s okupací, a díky vzrůstajícímu badatelskému zájmu se stává významným tématem mezinárodního výzkumu soudobých dějin.

Přednáška: Zdenko Maršálek a Milan Sovilj; komentáře: Kateřina Čapková (všichni ÚSD AV ČR) a Václav Šmidrkal (MÚA AV ČR)

Září 2019

Varieties of Technocracy. From Knowledge Production to State Power

The seminar has been dedicated to two new books about the role of experts in shaping and governing European states in the interwar and postwar era – Brokers of Modernity: East Central Europe and the Rise of Modernist Architects, 1910–1950 (Martin Kohlrausch) and Řídit socialismus jako firmu: Technokratické vládnutí v Československu 1956–1989 (Vítězslav Sommer, co-authors Matěj Spurný and Jaromír Mrňka). Brokers of Modernity reveals how East Central Europe turned into one of the pre-eminent testing grounds of the new belief system of modernism. By combining the internationalism of the CIAM organization and the modernizing aspirations of the new states built after 1918, the reach of modernist architects extended far beyond their established fields. The book highlights the dynamics of modernist architects as a group, including how they became qualified, how they organized, communicated and attempted to live the modernist lifestyle themselves. The main idea discussed in the publication Řídit socialismus jako firmu is that Czechoslovak Reform Communism contained a contradiction between, on the one hand, the emancipation program of democratic socialism and, on the other hand, technocratic notions about socialism as a government of scientific rationality and economic efficiency. The tension between democratization and government by experts was not only a dilemma of the Prague Spring; it was also a starting point of the quick establishment of the consolidation regime that followed the Soviet-led intervention, and of the political stability that lasted until the political and economic upheavals of the 1980s.

Speakers: Martin Kohlrausch (Katholieke Universiteit Leuven), Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Květen 2019

Ideologie „národní pospolitosti“ a přestavba státu i společnosti v českých zemích (1938–1945)

Silná nacionalistická orientace české politické a společenské elity v rané fázi existence Protektorátu Čechy a Morava bývá obvykle vysvětlována jako obranný reflex vůči německé mocenské a kulturní expanzi. Z perspektivy výzkumu dobové sociální politiky a sociálních praktik vládnutí se ukazuje potřeba doplnit tento „vnější“ impuls studiem „vnitřní“ dynamiky a genealogie tehdejšího českého nacionalismu. Podíváme-li se na distribuci sociální ochrany, nárokovatelné z veřejnoprávního sociálního pojištění a práv vyplývající ze společenské situovanosti obyvatelstva, idea českého národa se již od druhé republiky zjevně přetvářela do podoby exkluzivistické národní ideologie. Především díky ní veřejné zaopatření působilo jako nástroj integrace a mobilizace, ale i společenského vyloučení. Seminář představil širší kontext výzkumu a připravovanou monografii věnovanou problematice sociální politiky v souvislostech českého a německého nacionalismu v letech 1938–1945.

Přednáška: Radka Šustrová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR / FF UK); komentáře: Kateřina Čapková a Stanislav Kokoška (oba ÚSD AV ČR)

Duben 2019

Disent před listopadem 1989 a po něm. Jak lze dnes o disentu bádat a přemýšlet?

Východiskem semináře věnovaného možnostem bádání a myšlení o disentu před listopadem 1989 a po něm je kniha Šest kapitol o disentu (ÚSD 2017, ISBN 978-80-7285-208-6), na níž se podílelo šest autorů. Čtyři z nich stručně představili český disent jako politický, společenský a duchovní faktor působící až do našich dnů. Seminář byl věnován politickým perspektivám socialistické opozice po sovětské okupaci, vlivu a rezonanci disidentských myšlenek v československé společnosti, svobodnému filosofickému myšlení v podmínkách vnější nesvobody a možnostem i limitům morálního vzdoru vůči politice jako technologii moci v podmínkách komunistické diktatury a liberální demokracie.

Přednáška: Kristina Andělová, Tomáš Hermann, Jiří Suk a Tomáš Vilímek (všichni ÚSD AV ČR)

Březen 2019

Opomíjené aspekty československého roku 1968

Při loňských připomínkách padesáti let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 bylo nejednou konstatováno, že prakticky vše, co mohlo být o tehdejších událostech při současném stavu historického bádání řečeno, již víceméně řečeno bylo. Záměrem semináře bylo však poukázat na některé opomíjené aspekty tehdejších událostí s hlavním zaměřením na období od ledna do března 1968. Host semináře přitom vycházel ze svých výzkumů týkajících se šedesátých let 20. století v Sovětském svazu a v Československu a ze série vlastních rozhovorů s desítkami tehdejších významných aktérů, jako byli například předsedové československé vlády Oldřich Černík a Jozef Lenárt, „konzervativní“ komunisté Vasil Biľak a Karel Hoffmann, sovětští politici jako Pjotr Šelest nebo Konstantin Katušev, diplomaté ze sovětského velvyslanectví Stěpan Červoněnko a Ivan Udalcov nebo „semínkový generál“ Jan Šejna.

Přednáška: Tomáš Sniegoň (Univerzita v Lundu, Švédsko); komentář: Kristina Andělová a Oldřich Tůma (oba ÚSD AV ČR)

Únor 2019

Jugoslávští dělníci v Československu v 70. a 80. letech 20. století

Socialistické Československo trpělo podobně jako kapitalistické země severozápadní Evropy latentním nedostatkem pracovních sil. Od druhé poloviny 60. let se proto snažilo po vzoru vyspělých západoevropských zemí angažovat zahraniční dělníky. Jednou ze zvolených zemí byla také socialistická Jugoslávie, která se ve stejné době stala zdrojem statisíců tzv. gastarbeiterů v západním Německu, Rakousku, Švédsku a dalších státech západní Evropy. V druhé polovině 70. let do ČSSR odcházelo za prací ročně v průměru 10 tisíc občanů Jugoslávie. Vysílaly je především stavební podniky, někteří ale odcházeli za prací i individuálně. Účelem semináře bylo představit probíhající výzkum tohoto fenoménu a uvést jej v kontextu jak československého programu náboru zahraničních dělníků, tak jugoslávské politiky zaměstnanosti a tzv. vývozu přebytečné pracovní síly do zahraničí. Výzkum se také zabývá souvisejícími sociálními jevy, které vyplývaly z různých podob setkávání Jugoslávců a Čechoslováků jako občanů dvou v mnoha ohledech odlišných socialistických států.

Přednáška: Ondřej Vojtěchovský (FF UK / ÚSTR); komentář: Petra Ezzeddine (FHS UK) a Marta Edith Holečková (ÚSD AV ČR)

Leden 2019

Společensko-politická angažovanost Romů v poválečném Československu

Historie Romů na území českých zemí i Slovenska byla dlouho přehlížena, případně do líčení zdejších moderních dějin Romové vstupovali hlavně v roli objektů státní politiky nebo přímo obětí represí, zejména za druhé světové války či v souvislosti se zákazem kočování. To se v posledních letech změnilo. Většina historiků a historiček ale i tak vykládá dějiny Romů prostřednictvím oficiálních pramenů a o Romech tak píše jako o „těch druhých“. Dokumenty a vyprávění vycházející ze samotných romských komunit je přitom pro mapování poválečného období možné nacházet a využívat. Právě to názorně ukazuje práce Aby bylo i s námi počítáno s podtitulem Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu (Romské muzeum v Brně 2018), kterou její autorky a autor na semináři představili a následně o ní a o přístupech k poválečným dějinám Romů v Československu vedli diskusi.

Přednáška: Helena Sadílková (FF UK a ÚSD AV ČR), Milada Závodská a Dušan Slačka (oba Muzeum romské kultury); komentář: Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR) a Yasar Abu Ghosh (FHS UK)

Tematické weby

Košík