Podcast pro soudobé dějiny
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., spustil 10. května 2023 nový podcast zaměřený na soudobou historii. Prostřednictvím jedné epizody každý měsíc přiblíží posluchačům a posluchačkám z řad odborné i širší zainteresované veřejnosti nejen projekty, které vědci a vědkyně na pracovišti řeší, ale i aktuální témata a otázky týkající se výzkumu nejnovějších dějin. Doplní tak publikované audiozáznamy z metodologických seminářů k soudobým dějinám, které ústav pořádá. Epizody můžete poslouchat na Spotify, YouTube, Google Podcasts a Apple Podcasts.
Epizody
Slovenský národní komunismus
Publikováno 10. dubna 2024
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Tématem dvanácté epizody Podcastu pro soudobé dějiny je národní komunismus ve střední a východní Evropě ve 20. století se zvláštním zřetelem ke slovenskému případu. Nacionalismus a komunismus vypadají na první pohled jako ideologické protiklady. Nacionalismus zdůrazňující národní svébytnost však nebyl komunismu, vyzdvihujícím univerzalitu sociální emancipace, nikdy cizí. Ve státně socialistických diktaturách představoval nacionalismus vítaný zdroj politické legitimizace. Pro nezanedbatelnou značnou část stranických elit i marxistických intelektuálů byl nacionalismus také podstatnou součástí jejich ideologické sebeidentifikace. To byl i případ slovenských komunistů během celé doby existence KSČ a společného česko-slovenského státu. Význam, politicko-sociální funkce a nakonec i povaha slovenského národního komunismu se však dynamicky měnily v závislosti na politickém a kulturním vývoji. Tomuto tématu se dlouhodobě výzkumně věnuje historik Adam Hudek z Historického ústavu Slovenské akademie věd, který poslední dva roky strávil na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR jako stipendista evropského programu Marie Skłodowska-Curie Actions. Jeho partnerem v diskuzi se stal historik Michal Pullmann z Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě odborně věnuje zejména pozdní fázi komunistického panství v Československu a východní Evropě. Více…
Dekolonizace a česká společnost. Představy, kulturní střety a online diskuze
Publikováno 13. března 2024
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat. Na otázky spojené s návratem muzejních sbírek, finančními reparacemi, odstraňováním soch či proměnou zobrazování a vyprávění etnických menšin a neevropských dějin ve vzdělávacích materiálech dnes reaguje široká česká veřejnost. Jaké jsou odborné a populární představy o tom, co je dekolonizace? Jaký politický podtext mohou tyto debaty nést a co mohou vypovědět o naladění v současné české společnosti? O představách, narativech a kontextech dekolonizace v českém prostředí z historické a sociologické perspektivy diskutují socioložka Andrea Průchová Hrůzová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a Katedry sociologie FSV UK a historik Ondřej Crhák z Ústavu asijských studií FF UK a Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Více…
Provázanost genocidy Židů a Romů z Protektorátu Čechy a Morava
Publikováno 14. února 2024
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Zhruba devadesát procent všech Romů a Židů z Protektorátu Čechy a Morava bylo za druhé světové války vyvražděno. Naprostá většina z nich zahynula v Osvětimi. Byl tedy příběh obou komunit za války identický? V čem se jejich válečná zkušenost odlišovala? Byla jejich právní situace na počátku války stejná? A jaké konkrétní příběhy provázaného příběhu Romů a Židů výzkum ukázal? Na tyto a další otázky odpoví v další epizodě Podcastu pro soudobé dějiny historička Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Více…
Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004
Publikováno 10. ledna 2024
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie „Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004“ editora Jiřího Hlaváčka. Jaké příběhy někdejší vojáci vyprávěli? A jaký měla šikana dopad na fungování armády? To a mnoho dalšího se dozvíte v deváté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali historici Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. a Petr Wohlmuth z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Více…
Když řídí někdo jiný než strana: Komunální správa a místní podniky za socialismu a v 90. letech
Publikováno 13. prosince 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Revoluce v regionech. Jak vypadala československá transformace po roce 1989 na nižší než centrální úrovni? A proč doteď v historickém výzkumu tohoto období chyběl regionalismus? Na to odpoví další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali dva hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., ředitelka Adéla Gjuričová a zástupce ředitelky Martin Štefek. Více…
Československo, ČR a arabsko-izraelský konflikt
Publikováno 8. listopadu 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Geograficky vzdálené, přesto drží spolu. Česko a Izrael mezi sebou dlouhodobě udržují blízké vztahy, o kterých se často mluví jako o výjimečném přátelství. Kde se tohle pouto vzalo? A bylo tomu tak vždycky? Další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny se zaměří na zhodnocení vývoje československého/českého přístupu k arabsko-izraelskému konfliktu, kdy navzdory původně značné podpoře vznikajícímu Státu Izrael v počátečním období studené války československá diplomacie od poloviny 50. let 20. století začala rozsáhle podporovat arabskou stranu konfliktu. Zásadní změnu v československém přístupu k blízkovýchodnímu konfliktu přinesl až pád komunistického režimu, kdy se Československo a následně Česká republika etablovala jako jeden z klíčových podporovatelů Izraele v Evropě. Nad tématem debatovali historička z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Eva Taterová a novinář a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Více…
Jak vzpomínáme na období ekonomické transformace? Příklad Česka a Slovenska
Publikováno 11. října 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Jak na období ekonomické a politické transformace 90. let vzpomíná dnešní česká a slovenská společnost? To je výchozí otázka dalšího dílu Podcastu pro soudobé dějiny, který se věnuje paměti transformačního období. Tato paměť ale není jednolitá: různými způsoby na toto období vzpomínají různé společenské skupiny, odkazují se na něj političtí aktéři či jej zpracovávají ve svých dílech kulturní tvůrci. Diskuze vychází z nedávno vydané kolektivní monografie Remembering the Neoliberal Turn: Economic Change and Collective Memory in Eastern Europe after 1989, kterou redakčně připravily Veronika Pehe a Joanna Wawrzyniak. Pozvání přijali jedna z editorek knihy Veronika Pehe z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a autor kapitoly o slovenské paměťové politice ekonomické transformace, Matej Ivančík z Univerzity Komenského v Bratislavě. Více…
Plánování socialistického města: Paměti Blahomíra Borovičky, hlavního architekta Prahy
Publikováno 13. září 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
V druhé polovině 20. století měla Praha projít zásadní proměnou v režii nově vzniklého Útvaru hlavního architekta. V jeho čele seděl od 70. let až téměř do sametové revoluce architekt Blahomír Borovička. Během normalizace byli experti jako on v pozici, kdy museli hledat kompromis mezi požadavky politických elit a svými odbornými názory a estetickými představami. Jakým způsobem se o to snažili a jaký vliv měli na podobu pražského architektonického vývoje, rozebere pátá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. V pochopení tohoto složitého období nám pomůžou právě Borovičkovy paměti, které vydává Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na začátku října. Pozvání do podcastu přijala historička architektury z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Martina Koukalová a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., Petr Roubal. Více…
Český levicový exil 1968–1989
Publikováno 9. srpna 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Komunistické Československo lidé začali opouštět záhy po únoru 1948. O dvacet let později pak druhou silnou emigrační vlnu přinesla okupace. Do posrpnového exilu patřily především osobnosti, které se podílely na reformním procesu šedesátých let a mnohé z nich v exilu pokračovaly ve své politické či akademické práci. Kdo představoval český levicový exil v období po okupaci až do pádu režimu? Jak vypadala jeho politická práce a jaký byl jeho význam nejen pro českou, ale i pro středoevropskou politickou kulturu? Na tyto otázky bude hledat odpověď čtvrtý díl Podcastu pro soudobé dějiny. O tématu debatovali historici a autoři připravované publikace Pro nás dějiny nekončí: Politická práce a myšlení českého levicového exilu (1968–1989), Kristina Andělová a Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Více…
Socialistická justice a její ozvěny po roce 1989
Publikováno 12. července 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Demokratické revoluce roku 1989 s sebou přinesly dalekosáhlé změny v politickém, společenském i občanském životě středo a východoevropských zemí. V jejich důsledku se také komplexně proměnilo chápání role práva jakožto nástroje zprostředkovávajícího vztah mezi jednotlivcem a státem. Nově formulovaným očekáváním jednotlivce vůči státu pak odpovídaly požadavky na způsob, jakým je právo aplikováno. Jak se ve světle těchto okolností proměnila právní kultura v Česku a postkomunistické střední Evropě? Jakým výzvám čelila středoevropská justice a jak se s nimi vypořádala? Lze v našem soudním a právním systému ještě stále pozorovat pozůstatky tzv. socialistické právní kultury? A jak s historickým odstupem vůbec socialistickou právní kulturu definovat? Nejen tomu se bude věnovat další díl Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání tentokrát přijal profesor teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Michal Kopeček. Více…
Manažeři mezi státním socialismem a demokracií
Publikováno 14. června 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Začátek devadesátých let přinesl do československých podniků změny, kterým se nevyhnuli ani někdejší socialističtí manažeři. Po letech plnění shora uložených plánů, vyrovnávání se s anonymními udáními a kontrolami státní bezpečnosti stály před staronovými manažery úplně odlišné výzvy. Co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci? A jaký vliv na to měl jejich socialistický přístup z doby před rokem 1989? Nejen tomu se bude věnovat tento díl Podcastu pro soudobé dějiny. Nad tématem debatovali historici Tomáš Vilímek a Vítězslav Sommer z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Více…
Politika paměti – Odkaz “Velké vlastenecké války” v České republice
Publikováno 10. května 2023
Přehrát epizodu: Spotify | YouTube | Google Podcasts | Apple Podcasts
Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu, která stále trvá. Jakou roli v této válce hrají dějiny? Jakým způsobem se snaží obě strany konfliktu využít svoji nedávnou historii? A jak se tyto procesy přenášejí do českého prostředí? Nejen o tom je první díl Podcastu pro soudobé dějiny, jenž navazuje na vydání tematického čísla časopisu Soudobé dějiny – Czech Journal of Contemporary History s názvem „Politika dějin a paměti ve střední a východní Evropě: Aktéři, nástroje a narativy“. Hosty podcastu byli Marie Černá z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a šéfredaktor časopisu Soudobé dějiny Milan Drápala. Více…