Směrem k neliberálnímu konstitucionalismu ve středovýchodní Evropě
Ústav pro soudobé dějiny se v říjnu 2021 připojil k multidisciplinárnímu vědeckému týmu v rámci nového výzkumného projektu „Směrem k neliberálnímu konstitucionalismu ve středovýchodní Evropě: historická analýza v komparativní a transnacionální perspektivě“. Čtyřletý projekt financovaný z programu „Výzvy pro Evropu“ Nadace Volkswagen spojuje Univerzitu Friedricha Schillera v Jeně, Univerzitu v Erfurtu, Varšavskou univerzitu a Institut demokracie na Středoevropské univerzitě v Budapešti s Ústavem pro soudobé dějiny s cílem společně studovat kořeny a projevy současného neliberálního konstitucionalismu v regionu střední a východní Evropy.
Podle převažujícího západního chápání politiky je pojem „neliberální“ obtížně spojitelný s demokracií: svoboda (jako svoboda individua) je základním prvkem ústavní demokracie. Přesto některé demokraticky zvolené vlády v našem regionu (především Maďarsko a Polsko) agresivně prosazují neliberální verzi demokracie a podle toho transformují stát a společnost.
Jaká ústavní imaginace podkresluje takového chápání demokratického řádu? Lze hovořit o dlouhodobějších tradicích právního a politického myšlení, které tento vývoj umožňují? A co to znamená pro Evropu a její demokratický projekt v současnosti? Nadace Volkswagen podporuje tento projekt částkou téměř 1,5 milionu eur. Vedle historiků se na něm podílejí také badatelé z oblastí sociologie, práva a politologie.
Michal Kopeček, hlavní řešitel týmu ÚSD, bude sledovat různé kritiky „juristokracie“ a judicializace politiky v politických diskurzech dvou liberálních demokracií 90. let 20. století, Česka a Maďarska. V pozadí tohoto projektu je otázka, proč se vnitrosystémová kritika liberální demokracie vyvinula v kritiku mimo-systémovou a později i v neliberální ústavní praxi pouze v jedné z těchto zemí. Juniorský člen týmu Matěj Slavík bude analyzovat transfery a adaptace západního liberálního konstitucionalismu v Česku a ve středovýchodní Evropě od počátku 90. let. Studovat bude například zapojení západních ústavních vědců v přípravách nových ústavních struktur vznikajících po sametové revoluci, a to se zaměřením na roli těchto expertů v debatě týkající nastavení systému brzd a protivah či formulace výchozích principů moderního sociálního státu, které měly být zakotveny v nově vznikajících ústavních dokumentech. Svoji pozornost bude věnovat také činnosti ústavních soudů působících ve státech zkoumaného regionu či porevoluční generaci právních expertů, potažmo jejich roli v rámci procesu „westernizace“ východní střední Evropy.