Semináře 2023
Prosinec
Proplétání světů: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války
Proč se konal, jak vypadal, kdo na něj (ne)jezdil, jaké filmy (ne)vyhrávaly a jak důležitý vlastně byl před rokem 1989 Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary? Seminář představí knihu Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války, která je výsledkem multidisciplinárního výzkumu věnovanému této zásadní socialistické kulturní instituci rozkročené mezi východem, západem a třetím světem, a mezi potřebou zaujmout diváky a politicky diktovanou snahou ukázat vyspělost socialismu a jeho tvorby. Akcent je kladen na transnacionální perspektivu, zájmy nadnárodních aktérů a roli festivalu v socialistickém internacionalismu či post-kolonialismu. Seminář načrtne význam rozdílných temporalit i perspektiv pro zkoumání festivalu, začlení jej do festivalové scény druhé poloviny 20. století na obou stranách železné opony a ukáže, jak výzkum jeho dějin přispívá k pochopení kulturní dimenze globálního socialismu.
Vystupující: Jindřiška Bláhová (AMU)
Komentují: Veronika Pehe (ÚSD AV ČR) a Jan Koura (FF UK/ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Listopad
Literatura Romů – nenápadný fenomén doby
Kvůli chybějící tradici vzdělanosti a písemnictví, ale i přetrvávajícím majoritním předsudkům, může spojení „literatura Romů“ mnohým znít jako oxymorón. Počátky romského písemnictví mají na našem území své kořeny na konci šedesátých let a souvisí s doznívajícím pražským jarem. Až do této doby měla slovesnost československých Romů především orální charakter. V období normalizace byli její protagonisté zatlačeni na okraj, či spíše za okraj socialistické kultury, nicméně již v roce 1973 vyšla učebnice Základy romštiny Mileny Hübschmannové, přinášející ukázky romských přísloví, písňové texty i celé pohádky. Nejpozději od roku 1989 nabírá hlas romských autorů a autorek na síle – díky emancipujícím se romským intelektuálům a nakladatelství Kher, které si propagaci romské literatury vytklo za cíl. Romská literatura se se svým kulturním bohatstvím, volbou neobvyklých témat, absencí kalkulu a pózy či netradičním humorem hlásí o své místo v českém literárním kánonu. Co se stane, až přestane plnit politické či emancipační cíle a nebude ani psaná romsky – bude to ještě vůbec romská
literatura?
Vystupující: Karolína Ryvolová (nakladatelství Kher)
Komentují: Renata Berkyová (ÚSD AV ČR) a Petr Šámal (ÚČL AV ČR). Zvukový záznam
Říjen
Vzlety a pády: pohled do historie Československých aerolinií v letech 1923–1993
Historie Československých aerolinií se začala psát krátce po vzniku samostatného Československa, v roce 1923. Sto let své existence tento dříve národní letecký dopravce letos „slaví“ pod značkou České aerolinie, již pouze jako jedna ze součástí skupiny Smartwings a. s. Bývalí zaměstnanci, zaměstnankyně i nemalá část veřejnosti současnou situaci vnímají jako proces zničení tradiční české značky. Značky spolehlivosti, profesionality, kvality. Úpadek aerolinií, jež jsou pro ně synonymem národní identity a hrdosti, pak spojují s nezvládnutou transformací, s osobním či profesním selháním těch, kteří o aeroliniích rozhodovali (typicky zástupců politické scény nebo managementu). Seminář, který vychází z monografie o historii ČSA v letech 1923–1993, pomyslně na tyto obecné teze a pocity navazuje, problematiku však nahlíží perspektivou hospodářských dějin. Zachycení klíčových momentů rozvoje Československých aerolinií v éře centrálně řízené ekonomiky proto doplní kritická reflexe otázky, jakou měly ČSA po roce 1989 výchozí pozici a jak byly či nebyly připraveny na vstup do tržního prostředí.
Vystupující: Lenka Krátká (ÚSD AV ČR, v. v. i.)
Komentují: Pavel Szobi (FSV UK) a Peter Švík (Universität Wien). Zvukový záznam
Domesticating Socialist Legality: How Polish Lawyers Experimented with a Tainted Concept
“Socialist legality” was the guiding principle of domestic law in East-Central Europe after 1945. Following the Soviet model, it was supposed to be an alternative to the liberal rule of law, as well as to older 19th-century ideas of formal legality, and provide revolutionary order and justice beyond private interests and due process technicalities. However, throughout East-Central Europe, it attained various forms: politicians, legal elites, and other actors interpreted this principle very differently in order for it to serve particular goals. This paper considers “socialist legality” a “tainted concept”, marked by its past violent uses, but flexible enough to serve different ideological goals. Within the broad East-Central European context, this paper focuses on Poland and uses a historical-sociological lens to analyse public and academic discussions around “socialist legality”, including scholarly interventions by Stanisław Ehrlich (1907-1997), the academic supervisor of Jarosław Kaczyński, leader of the incumbent Law and Justice party. It shows how beginning in 1956, “socialist legality” was used by legal elites to justify judicial review and other institutions of the traditional legal state (Rechtsstaat), how it strengthened the Polish legal elites’ formalist-dogmatic approach and influenced their trajectory after 1989, as well as after 2015.
Vystupující: Jakub Szumski (Friedrich-Schiller-Universität Jena) a Naum Trajanovski (Uniwersytet Warszawski)
Komentuje: Zdeněk Kühn (PF UK) a Klára Pinerová (TU Dresden / ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Září
Kolektivní paměť a „ublíženost“ z perspektivy mladých Srbů a Čechů
Zdůrazňování role oběti, jež čerpá z (více či méně oprávněného) pocitu nespravedlnosti a křivdy, či dokonce odkazuje ke konkrétním zločinům, se stává v současnosti hojně využívaným politickým nástrojem, napříč Evropou i v USA. Ve střední a východní Evropě se tento vzorec úzce pojí s politikou paměti, komunistickou minulostí a válečnou zkušeností. Efektivně jej využívají především autoritářské a populistické diskurzy. Svým emocionálním nábojem dovedou bez velkého úsilí mobilizovat společnost a zároveň pracují s jednoduchou zkratkou, která binárním rozdělením společnosti na „my a oni“ legitimizuje postoje většiny. Ta je prezentována jako dobrá, vždy stojící na správné straně. Jsou tyto narativy společností skutečně přijímány? Pokud ano, proč tomu tak je? Hledání odpovědí na tyto a další otázky bude hlavním cílem chystaného semináře.
Navzdory odlišnému kontextu lze v srbské i české paměti nalézt společné motivy pocitu ublíženosti, které souvisejí s geopolitickou pozicí „malého“ státu a s dějinnou zkušeností podloženou skepsí vůči mocnostem. Hlavní přednášející nejprve nastíní některé základní rysy politiky ublíženosti a zaměří se na perspektivy a východiska českých a srbských studentů, mezi nimiž prováděla empirický výzkum. Prokazatelná přitažlivost schematického a viktimizačního pojetí kolektivní paměti otevírá možná překvapivou charakteristiku mladé generace v obou zkoumaných zemích.
Vystupující: Jessie Barton Hronešová (University College London)
Komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR, v. v. i.) a Jakub Eberle (ÚMV). Zvukový záznam
Červen
Perestrojka v Šamotce. Nad rukopisem knihy o vzniku jednoho státního podniku
Implementace zákona o státním podniku z roku 1988 přinesla nezamýšlené rozkolísání do té doby stabilního politického režimu. Projekt přestavby byl od roku 1969 prvním shora formulovanou politikou, která umožnila podnikové sféře vytvářet vlastní strategie. Na úrovni stranických orgánů všech stupňů, odvětvových ministerstev, výrobně hospodářských jednotek, jednotlivých podniků i samotných závodů se v letech 1987–1989 začaly zřetelně vyjevovat do té doby spíše latentní konflikty, jejichž (různá) vyústění měla zásadní důsledky pro dlouhodobě budované mocenské vztahy na horizontální i vertikální úrovni. Na semináři bude představen rozpracovaný rukopis knihy mapující proměny „vedoucí úlohy strany“ na příkladu transformace československého keramického průmyslu. Mikrohistorická studie sleduje proces implementace zákona č. 88/1988 Sb. na lince vedoucí od ministerstva stavebnictví ČSR, přes výrobně hospodářskou jednotku Československé keramické závody až k národnímu podniku Rakovnické keramické závody. Prezentace se zaměří na zdroje a vyústění konfliktu mezi vládní, stranickou a manažerskou elitou a zhodnotí roli nově ustavených podnikových samospráv.
Vystupující: Martin Štefek (FF UK / ÚSD AV ČR)
Komentují: Adéla Rádková (FF UK) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Květen
Rehabilitace obětí politických procesů 1955–1963: poznaná nutnost nebo morální výzva?
Politické procesy, probíhající v Československu na přelomu 40. a 50. let, rezonovaly mocně (nejen) ve vnitřním životě strany. Postižena byla totiž také řada představitelů strany a státu, a proto počátkem roku 1955 ustavil ÚV KSČ první rehabilitační komisi. Její činnost byla sice již po dvou letech ukončena, ale v následující dekádě vzniklo obdobných komisí několik, protože dosavadní výsledky rehabilitací nebyly považovány za uspokojivé. Politickými procesy se kromě těchto komisí zabývaly také příslušné státní orgány (především prokuratura a ministerstvo spravedlnosti). Seminář se zaměří na otázku, jakým způsobem „stín“ procesů dopadal na stranu a stát. Procesy budou nazírány jako politická, morální a do jisté míry snad i intelektuální výzva, která stála před vedením strany, stranickými ideology a v první polovině 60. let i před celou členskou základnou KSČ. Hlavní host semináře nejprve představí různé argumentační strategie, které vysvětlovaly, jak se procesy „vyráběly“ a proč k nim mohlo docházet. Následně se pokusí o introspekci do individuálního uvažování straníků na různých úrovních stranické hierarchie.
Vystupující: Jan Dobeš (ÚSD AV ČR / FF UK)
Komentují: Klára Pinerová (ÚSD AV ČR) a Tomáš Bursík (ABS)
Duben
Jaderná hrozba v USA v padesátých letech 20. století. Plánování civilní obrany a komunikace s veřejností
Americký program civilní obrany je předmětem četných parodií. Fráze „duck and cover“ se zapsala do povědomí milionů Američanů, kteří se ve školách účastnili pravidelných cvičení. Stejnojmenné instruktážní video pro děti parodoval v jednom z prvních dílů i seriál South Park. Drtivá většina dosavadních historických prací program redukuje právě na materiály určené pro veřejnost a jejich dopad. Menší pozornost je věnována samotnému plánování a předpokladům, na nichž byla civilní obrana postavena. Je tak považována apriorně za nesmyslnou, což nechává mnoho nezodpovězených otázek. Na jakých předpokladech byl program postaven? Jak plánovači vnímali proveditelnost svých plánů? Jak se předpoklady měnily s rostoucí silou jaderných zbraní a schopností SSSR je proti USA nasadit? Jak civilní obrana zapadala do celkové strategické koncepce? Jak se toto všechno podepsalo na způsobu komunikace s veřejností a jaké cíle instruktážní videa, brožury a cvičení měly? Přednáška si klade za cíl odpovědět na tyto otázky především s využitím pramenů z Národního archivu ve Washingtonu a z archivů Trumanovy a Eisenhowerovy knihovny.
Vystupující: Jiří Pondělíček (IMS FSV UK)
Komentují: Michaela Šmidrkalová (MÚA AV ČR) a Jan Koura (ÚSD AV ČR – FF UK). Zvukový záznam
Březen
Druhý život slovenského národného komunizmu po roku 1989. Prejavy kontinuity medzi normalizačným národným komunizmom a etno-populizmom na Slovensku 90. rokov
Koncept „národného komunizmu“ predstavoval na Slovensku 70. a 80. rokov hlavný legitimizačný prvok normalizačného režimu. Slovenskí národne komunistickí intelektuáli dve desaťročia obhajovali kombináciu reálneho socializmu a socialistickej federácie ako najlepší z možných svetov. Ich odmenou bolo privilegované postavenie a pozícia jediných oficiálnych ochrancov národných tradícií a kultúry. Pád komunistického režimu však ich postavenie výrazne ohrozil. Post-disidentské elity pristupovali k národným komunistom nepriateľskejšie ako k vysokým straníckym funkcionárom. Tí v reakcií na to podporovali a pomáhali formovať populistické a nacionalistické smery v slovenskej politike. Aktualizovaný národne komunistický program tak úspešne slúžil potrebám politických prúdov, ktoré sa stavali proti politickej hegemónii lídrov Nežnej revolúcie, ako aj technokratov plánujúcich ekonomickú transformáciu. Kontinuita medzi „národným komunizmom“ 80. rokov a „národným populizmom“ 90. rokov výrazne ovplyvnila priebeh a podoby slovenskej transformácie, a po rozpade Československa aj vytváranie slovenskej verzie „iliberálnej demokracie“.
Vystupující: Adam Hudek (ÚSD AV ČR)
Komentují: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR) a Zdeněk Doskočil (Historický ústav AV ČR). Zvukový záznam
Všechno se nám hroutí. Rozklad Varšavské smlouvy a počátky nového mezinárodního řádu po konci studené války
V letech 1989–1991 představitelé států střední a východní Evropy pochopili, že svět se mění a že vztahy se Sovětským svazem, ukotvené prostřednictvím organizace Varšavské smlouvy, představují překážku pro úspěšnou adaptaci na nové mezinárodní uspořádání po skončení studené války. Instituce východního bloku byly na ústupu, ty západní naopak vykazovaly naději na zachování do budoucna. V této situaci se východoevropští politici souběžně snažili uspíšit zánik východních institucí a integrovat své země do institucí západních. Usilovali přitom o bezpečnostní garance (a pojistku proti případnému převzetí moci zastánci tvrdé linie v Sovětském svazu), ale především o ekonomický přínos. Tento proces započal ještě před dokončením přechodu k demokracii ve většině zúčastněných států a ve skutečnosti jej zahájila část původních komunistických elit, nikoliv výhradně noví prozápadní reformátoři. Na základě výzkumu v českých, maďarských, německých, polských a rumunských archivech přináší hlavní host semináře nové informace a novou interpretaci klíčových historických událostí – konce studené války a expanze západních institucí do bývalé sovětské sféry vlivu v Evropě – i jejich dopadů na současnou ruskou zahraniční politiku.
Hlavní host: Simon Miles (Duke University)
Komentují: Daniela Kolenovská (FSV UK) a Matěj Bílý (ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Únor
Cenzura v pozdně socialistickém Československu
Cenzura, propaganda a omezený přístup k informacím patří k charakteristickým nástrojům vládnutí moderních autoritářských režimů, normalizační Československo nevyjímaje. Představy, které o fungování mediální komunikace v Československu osmdesátých let 20. století panují, jsou ale často velmi nekonkrétní. Zpravidla se omezují na blíže nespecifikovaný „tlak z vnějšku“ a zvnitřnělou autocenzuru, tedy intuitivní návod, jak v tomto prostředí obstát. O čem se ale vlastně psalo v oficiálním tisku pozdně socialistického Československa? Proč byl používán jazyk, jenž s odstupem času působí tak podivně? V jakých případech si oficiální konsenzus v autoritativním státě vynucovala represe a kdy stačilo spolehnout se na jemnější donucovací prostředky? To jsou některé z otázek, které se v rámci semináře budeme pokoušet zodpovědět. Hlavním východiskem výzkumu, z nějž bude představení tématu vycházet, je, kromě četby dobového tisku, podrobná analýza činnosti Federálního úřadu pro tisk a informace, který existoval od roku 1980 a doposud nevzbuzoval příliš velký badatelský zájem.
Hlavní vystupující: David Klimeš (FSV UK)
Komentují: Jiřina Šmejkalová (FF UK) a Martin Štefek (FF UK / ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Leden
Levicové směry v českém exilu – institucionální a myšlenkový vývoj 1968–1989
Rok 1968 přinesl tzv. druhou velkou vlnu emigrace z komunistického Československa. Posrpnový exil tvořili především lidé, kteří se z velké části podíleli na liberalizačním procesu šedesátých let, ať už jako reformní komunisté, proponenti regenerace sociální demokracie či radikálně levicově smýšlející studenti. Mnozí z nich v exilu pokračovali ve své politické či akademické činnosti. Seminář se zaměří na myšlení a činnost československého levicového exilu, tedy takových skupin, které v zahraničí obhajovaly platnost socialistických, sociálnědemokratických a radikálně levicových idejí a z této pozice nabízely kritiku komunistických režimů ve východní Evropě. Konkrétně vystupující představí aktivity sociálních demokratů, tzv. socialistické opozice kolem skupiny Listy a radikálně levicové politické emigrace vyrůstající z prostředí Hnutí revoluční mládeže.
Hlavní vystupující: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR), Jiří Suk (ÚSD AV ČR) a Tomáš Zahradníček (ÚSD AV ČR)
Komentuje: James Krapfl (McGill University)