Oddělení dějin idejí a konceptů

Oddělení rámcově vychází z metodologie intelektuálních dějin (intellectual history), dějin konceptů (history of concept) a dějin vědy (history of science). Zabývá se vývojem myšlení o státě, politice a společnosti jakož i proměnami a vývojem vědy. Důraz je kladen na vývoj politického, sociálního a vědeckého myšlení po roce 1945 do současnosti, avšak vzhledem ke střednědobému charakteru předmětu zkoumání se výzkum často dotýká i „starších“ období moderních a nejnovějších dějin. Mezi hlavní témata práce oddělní v posledních letech patřila stadia a proměny marxistické ideologie a způsoby „vládnutí“ ve státním socialismu (od ortodoxie po revizionismus resp. reformní hnutí), dále procesy „expertizace vládnutí“ a růst vlivu technokracie, ale také rozvoj alternativních idejí opoziční „kontrakultury“ a myšlení disentu jako předpoklad demokratické revoluce 1989. V neposlední řadě patří mezi důležitá badatelská témata historická analýza tuzemského přejímání a etablování (neo-)liberálních konceptů před i po roce 1989.

Součástí oddělení je Centrum pro dějiny vědy, jež se dlouhodobě zabývá dějinami moderní české a československé vědy a zejména některými základními tématy: profesionalizací, institucionalizací a internacionalizací vědy, vývojem vědeckých disciplín a vědeckého myšlení obecně od 19. století do současnosti.

Členové oddělení

vedoucí: Kopeček Michal
Hadravová Alena, Hermann Tomáš, Kostlán Antonín, Pehe Veronika, Sommer Vítězslav, Suk Jiří, Šimůnek Michal, Štrbáňová Soňa, Těšínská Emilie, Andělová Kristina, Ducháček Milan, Drnek Kryštof, Hořejš Miloš, Suchomelová Marcela

Současné projekty a badatelské priority oddělení

Disent a post-disent

Část týmu (M. Kopeček, J. Suk, T. Zahradníček) v současné době pokračuje ve výzkumu tématu disentu a post-disentu v Československu a střední Evropě. J. Suk je řešitelem grantového projektu „Československý disent jako duchovní, kulturní a politický fenomén v čase normalizace, revoluce a transformace“, který se věnuje československému disentu a jeho společenské rezonanci a recepci od ro. 1969 do r. 2000. Cílem je analyzovat disent před listopadem 1989 v rámci šířeji pojatých společenských vztahů: se státní mocí, s oficiální kulturní obcí, s většinovou českou a slovenskou společností i se západní a východní politikou a veřejným míněním. Dále prozkoumat systematicky „druhý život“ disentu po r. 1989, kdy byl přijat jako morální vítěz nad diktaturou, avšak v reálné politice byl jeho vliv limitovaný. Snahou výzkumné skupiny je však zhodnotit, jak bývalý disent v první dekádě post-komunistické transformace ovlivnil – v pozitivním i negativním smyslu – demokratický politický diskurz, politickou kulturu i českou historickou paměť.

Expertní a technokratické vládnutí v pozdním socialismu a post-socialismu

Dalším výzkumným polem týmu je problematika tzv. expertního a technokratického vládnutí v pozdním socialismu a kontinuit mezi tímto obdobím a dobou (neo-)liberální ekonomické politické a společenské transformace po roce 1989. Toto téma v současnosti výrazně rezonuje v mezinárodním bádání pozdního socialismu resp. rané demokratické transformace ve střední a východní Evropě v 90. letech 20. století. Současně zařazuje československý případ do širšího kontextu vývoje poválečné modernity, pro jejíž historiografii je interakce mezi politickou mocí a expertním věděním jedním z klíčových témat.

V. Sommer a M. Spurný řeší od počátku roku 2015 výzkumný projekt „Cesta k technokratickému socialismu: Politika a koncepty řízení společnosti v Československu (1953–1975)“, tj. v období od nástupu destalinizace do ustavení konsolidačního režimu po roce 1968. Tento projekt zkoumá genezi technokratického vládnutí v socialistickém Československu. Na příkladu několika oblastí expertní činnosti sleduje v delší časové perspektivě dva navzájem provázené historické procesy: etablování technokratických mechanismů vládnutí a expertizaci politiky ve státním socialismu.

Na to navazuje příbuzný výzkumný projekt týmu „Expertní kořeny postsocialismu: 1980–2000“ (A. Gjuričová, M. Kopeček, P. Roubal, M. Spurný, projekt je řešený ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK), který se věnuje analýze forem postsocialistického vládnutí, jejich legitimizací po roce 1989 a jejich expertních kořenů v předcházejícím období. Usiluje o historizaci současné sociálně-vědní i politické diskuze o údajné neoliberální hegemonii, která měla nahradit státně socialistické režimy po jejich zhroucení. Vychází z předpokladu, že to, co se nazývá „neoliberální vládnutí“, bylo umožněno nikoliv jen importem západních politických a kulturních vzorců, nýbrž také řadou intelektuálních, mentálních i socio-kulturních kontinuit s dobou pozdního socialismu. Právě tyto předpoklady a hypotetické kontinuity v době trvání „dlouhé systémové změny“ (cca 1980–2000) jsou hlavním předmětem studia tohoto badatelského projektu.

Tematické weby

Košík