Semináře

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. pořádá od roku 2002 metodologický seminář k soudobým dějinám, jehož cílem je vytvořit platformu pro akademickou diskusi nad nejnovějšími výzkumnými projekty českých dějin i mezinárodních vztahů. Semináře se konají poslední středy v měsíci od 16:00 ve studovně ÚSD (Vlašská 9).

 

Přehled aktuálně připravovaných seminářů je k dispozici zde.

—————————————————————————————————
Konání seminářů k moderním židovským dějinám sledujte na www.jewishhistory.usd.cas.cz.
Konání workshopů k romským dějinám sledujte na www.romanihistories.usd.cas.cz.

—————————————————————————————————

Duben 2024

Nerostné suroviny a jejich role v mezinárodní politice

Prezentace zasadí studenou válku do širší perspektivy vývoje kolonialismu během „dlouhého 20. století“ s důrazem na silné vazby mezi industrialismem a imperialismem. Seminář ukáže, jak snaha o získání strategických kovů a dalších surovin nezbytných pro vyspělou průmyslovou výrobu a infrastruktury (elektrické sítě nebo různé typy zbraní) vedla ke vzniku tří forem kolonialismu, které tvoří kontinuitu historického vývoje v posledních sto padesáti letech: klasického imperiálního kolonialismu, neoimperiálního neokolonialismu studené války a současného globálního neokolonialismu. Geograficky se příspěvek zaměřuje především na vývoj v Kongu, ale bude se věnovat také možným důvodům ruské agrese proti Ukrajině.

Hlavní vystupující: Peter Švík (Universität Wien)
Komentují: Zdeňka Petáková (Česká geologická služba) a Ondřej Ševeček (Filosofický ústav AV ČR / Ústav pro soudobé dějiny AV ČR). Zvukový záznam

Březen 2024

Ako sme žili v rokoch normalizácie. Skúsenosti žien z alternatívneho prostredia v Bratislave

V rokoch normalizácie bolo síce Československo jedna republika, ale z hľadiska pestrosti a intenzity disentu to boli dva svety. Jednoduchý kvantifikátor ako počet ľudí, ktorí podpísali Chartu 77, naznačuje priepastný rozdiel. Kým v Česku Chartu podpísali stovky ľudí, na Slovensku to bolo okolo štyridsať, a to ešte viacerí pridali svoj podpis až krátko pred Novembrom 1989 alebo išlo o Slovákov žijúcich v Prahe. V Bratislave existovalo viacero neoficiálnych spoločenstiev. Išlo skôr o voľné zoskupenia nezávislých umelcov, umelkýň, intelektuálov a intelektuálok, o vytváranie slobodného tvorivého priestoru, než o cieľavedomé formovanie politickej alternatívy (minimálne do polovice 80. rokov). K znakom „spoločenstva vzdoru“ patrila aj getoizácia, ktorá bola dôsledkom násilného vytlačenia týchto ľudí z oficiálnych štruktúr. Zároveň však bola aj slobodným rozhodnutím opustiť oficiálny priestor a dobrovoľne rezignovať na štandardnú kariéru. Príspevok predstaví feministické kritické čítanie rozhovorov s 10 aktérkami bratislavského spoločenstva vzdoru, ktorý odkrýva viacero špecifických aspektov rozprávania.

Hlavní vystupující: Oľga Gyárfášová (FSEV Univerzity Komenského v Bratislave)
Komentují: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR) a Ondřej Holub (ÚSD AV ČR). Zvukový záznam

Únor 2024

Cylindr pro každého. České přivlastňování si Británie v mediálním diskurzu v letech 1939–1948

V období mezi vypuknutím druhé světové války a únorovým převratem prošla česká společnost jednou ze svých největších existenciálních krizí. Živelně se přeskupovaly představy o těch Druhých i o sobě samém jako o národním společenství. Přednáška se zaměřuje na myšlenkový svět československých exulantů jako specifické skupiny, která měla prostor přemýšlet i o jiných než čistě existenčních otázkách. Poměr exulantů k Británii jako k novému modelovému druhému v sobě zrcadlí obavy, naděje i vize týkající se poválečného místa obnoveného Československa ve světě. Představa, že je možné dovézt si z exilu domů „to nejlepší“ z Británie – konzervatismus i sociální progresivismus – se po roce 1945 ukázala jako nebezpečná utopie. Jak mediální obraz Británie po válce překreslil komunistický tisk? A jak mohla anglofilie vypěstovaná exulanty umést cestu do náručí Sovětského svazu? Přednáška představuje nové poznatky týkající se transnacionálního posunu doleva v období druhé světové války a modelového typu vztahování se k druhému, jehož hrozby pro společensko-politický vývoj jsou v humanitních i sociálních vědách stále podceňované.

Hlavní vystupující: Johana Kłusek (IMS FSV UK)
Komentují: Stanislav Holubec (HÚ AV ČR) a Jan Váška (IMS FSV UK). Zvukový záznam

Leden 2024

Jak a proč učit soudobé dějiny? Případ badatelské učebnice pro 9. třídy

V roce 2022 vydalo nakladatelství Fraus badatelskou učebnici dějepisu Soudobé dějiny pro 9. třídu ZŠ. Učebnici, která cíleně opouští konvence žánru, vytvořil tým didaktiků z Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s poradci z historické a učitelské obce. Soubor tří knih a digitální dílny HistoryLab se dočkal mezinárodního ocenění, ale čelil též ostré kritice v ČR. Již druhým školním rokem se učebnice používá na školách. V rámci semináře se pokusíme o komplexní reflexi této snahy o změnu výuky dějepisu, přičemž zohledníme nejen přístup autorského týmu, ale též nezávislou perspektivu historičky soudobých dějin, učitelky a didaktika dějepisu. Příběh badatelské učebnice otevírá řadu otázek. Jak a proč měnit výuku soudobých dějin? V čem spočívá přínos badatelského přístupu k výuce dějepisu? Proč se učebnice stala předmětem sporů a o čem tyto debaty vypovídají? Jak nová učebnice funguje v praxi?

Vystupující: za autorský tým učebnice Kamil Činátl (FF UK), Václav Sixta (FF UK)
Komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR), Tamara Nováková (Gymnázium Říčany), Václav Kaška (FF MUNI). Zvukový záznam

Anotace seminářů z let 2002–2023 naleznete ZDE.

 

Tematické weby

Košík