Semináře
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. pořádá od roku 2002 metodologický seminář k soudobým dějinám, jehož cílem je vytvořit platformu pro akademickou diskusi nad nejnovějšími výzkumnými projekty českých dějin i mezinárodních vztahů. Semináře se konají poslední středy v měsíci od 16:00 ve studovně ÚSD (Vlašská 9).
Přehled aktuálně připravovaných seminářů je k dispozici zde.
—————————————————————————————————
Konání seminářů k moderním židovským dějinám sledujte na www.jewishhistory.usd.cas.cz.
Konání workshopů k romským dějinám sledujte na www.romanihistories.usd.cas.cz.
—————————————————————————————————
Duben
Jaderná hrozba v USA v padesátých letech 20. století. Plánování civilní obrany a komunikace s veřejností
Americký program civilní obrany je předmětem četných parodií. Fráze „duck and cover“ se zapsala do povědomí milionů Američanů, kteří se ve školách účastnili pravidelných cvičení. Stejnojmenné instruktážní video pro děti parodoval v jednom z prvních dílů i seriál South Park. Drtivá většina dosavadních historických prací program redukuje právě na materiály určené pro veřejnost a jejich dopad. Menší pozornost je věnována samotnému plánování a předpokladům, na nichž byla civilní obrana postavena. Je tak považována apriorně za nesmyslnou, což nechává mnoho nezodpovězených otázek. Na jakých předpokladech byl program postaven? Jak plánovači vnímali proveditelnost svých plánů? Jak se předpoklady měnily s rostoucí silou jaderných zbraní a schopností SSSR je proti USA nasadit? Jak civilní obrana zapadala do celkové strategické koncepce? Jak se toto všechno podepsalo na způsobu komunikace s veřejností a jaké cíle instruktážní videa, brožury a cvičení měly? Přednáška si klade za cíl odpovědět na tyto otázky především s využitím pramenů z Národního archivu ve Washingtonu a z archivů Trumanovy a Eisenhowerovy knihovny.
Vystupující: Jiří Pondělíček (IMS FSV UK)
Komentují: Michaela Šmidrkalová (MÚA AV ČR) a Jan Koura (ÚSD AV ČR – FF UK). Zvukový záznam
Březen 2023
Druhý život slovenského národného komunizmu po roku 1989. Prejavy kontinuity medzi normalizačným národným komunizmom a etno-populizmom na Slovensku 90. rokov
Koncept „národného komunizmu“ predstavoval na Slovensku 70. a 80. rokov hlavný legitimizačný prvok normalizačného režimu. Slovenskí národne komunistickí intelektuáli dve desaťročia obhajovali kombináciu reálneho socializmu a socialistickej federácie ako najlepší z možných svetov. Ich odmenou bolo privilegované postavenie a pozícia jediných oficiálnych ochrancov národných tradícií a kultúry. Pád komunistického režimu však ich postavenie výrazne ohrozil. Post-disidentské elity pristupovali k národným komunistom nepriateľskejšie ako k vysokým straníckym funkcionárom. Tí v reakcií na to podporovali a pomáhali formovať populistické a nacionalistické smery v slovenskej politike. Aktualizovaný národne komunistický program tak úspešne slúžil potrebám politických prúdov, ktoré sa stavali proti politickej hegemónii lídrov Nežnej revolúcie, ako aj technokratov plánujúcich ekonomickú transformáciu. Kontinuita medzi „národným komunizmom“ 80. rokov a „národným populizmom“ 90. rokov výrazne ovplyvnila priebeh a podoby slovenskej transformácie, a po rozpade Československa aj vytváranie slovenskej verzie „iliberálnej demokracie“.
Vystupující: Adam Hudek (ÚSD AV ČR)
Komentují: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR) a Zdeněk Doskočil (Historický ústav AV ČR). Zvukový záznam
Všechno se nám hroutí. Rozklad Varšavské smlouvy a počátky nového mezinárodního řádu po konci studené války
V letech 1989–1991 představitelé států střední a východní Evropy pochopili, že svět se mění a že vztahy se Sovětským svazem, ukotvené prostřednictvím organizace Varšavské smlouvy, představují překážku pro úspěšnou adaptaci na nové mezinárodní uspořádání po skončení studené války. Instituce východního bloku byly na ústupu, ty západní naopak vykazovaly naději na zachování do budoucna. V této situaci se východoevropští politici souběžně snažili uspíšit zánik východních institucí a integrovat své země do institucí západních. Usilovali přitom o bezpečnostní garance (a pojistku proti případnému převzetí moci zastánci tvrdé linie v Sovětském svazu), ale především o ekonomický přínos. Tento proces započal ještě před dokončením přechodu k demokracii ve většině zúčastněných států a ve skutečnosti jej zahájila část původních komunistických elit, nikoliv výhradně noví prozápadní reformátoři. Na základě výzkumu v českých, maďarských, německých, polských a rumunských archivech přináší hlavní host semináře nové informace a novou interpretaci klíčových historických událostí – konce studené války a expanze západních institucí do bývalé sovětské sféry vlivu v Evropě – i jejich dopadů na současnou ruskou zahraniční politiku.
Hlavní host: Simon Miles (Duke University)
Komentují: Daniela Kolenovská (FSV UK) a Matěj Bílý (ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Únor 2023
Cenzura v pozdně socialistickém Československu
Cenzura, propaganda a omezený přístup k informacím patří k charakteristickým nástrojům vládnutí moderních autoritářských režimů, normalizační Československo nevyjímaje. Představy, které o fungování mediální komunikace v Československu osmdesátých let 20. století panují, jsou ale často velmi nekonkrétní. Zpravidla se omezují na blíže nespecifikovaný „tlak z vnějšku“ a zvnitřnělou autocenzuru, tedy intuitivní návod, jak v tomto prostředí obstát. O čem se ale vlastně psalo v oficiálním tisku pozdně socialistického Československa? Proč byl používán jazyk, jenž s odstupem času působí tak podivně? V jakých případech si oficiální konsenzus v autoritativním státě vynucovala represe a kdy stačilo spolehnout se na jemnější donucovací prostředky? To jsou některé z otázek, které se v rámci semináře budeme pokoušet zodpovědět. Hlavním východiskem výzkumu, z nějž bude představení tématu vycházet, je, kromě četby dobového tisku, podrobná analýza činnosti Federálního úřadu pro tisk a informace, který existoval od roku 1980 a doposud nevzbuzoval příliš velký badatelský zájem.
Hlavní vystupující: David Klimeš (FSV UK)
Komentují: Jiřina Šmejkalová (FF UK) a Martin Štefek (FF UK / ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Leden 2023
Levicové směry v českém exilu – institucionální a myšlenkový vývoj 1968–1989
Rok 1968 přinesl tzv. druhou velkou vlnu emigrace z komunistického Československa. Posrpnový exil tvořili především lidé, kteří se z velké části podíleli na liberalizačním procesu šedesátých let, ať už jako reformní komunisté, proponenti regenerace sociální demokracie či radikálně levicově smýšlející studenti. Mnozí z nich v exilu pokračovali ve své politické či akademické činnosti. Seminář se zaměří na myšlení a činnost československého levicového exilu, tedy takových skupin, které v zahraničí obhajovaly platnost socialistických, sociálnědemokratických a radikálně levicových idejí a z této pozice nabízely kritiku komunistických režimů ve východní Evropě. Konkrétně vystupující představí aktivity sociálních demokratů, tzv. socialistické opozice kolem skupiny Listy a radikálně levicové politické emigrace vyrůstající z prostředí Hnutí revoluční mládeže.
Hlavní vystupující: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR), Jiří Suk (ÚSD AV ČR) a Tomáš Zahradníček (ÚSD AV ČR)
Komentuje: James Krapfl (McGill University)
Anotace seminářů z let 2002–2022 naleznete ZDE.