Semináře
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. pořádá od roku 2002 metodologický seminář k soudobým dějinám, jehož cílem je vytvořit platformu pro akademickou diskusi nad nejnovějšími výzkumnými projekty českých dějin i mezinárodních vztahů. Semináře se konají poslední středy v měsíci od 16:00 ve studovně ÚSD (Vlašská 9).
Přehled aktuálně připravovaných seminářů je k dispozici zde.
—————————————————————————————————
Konání seminářů k moderním židovským dějinám sledujte na www.jewishhistory.usd.cas.cz.
Konání workshopů k romským dějinám sledujte na www.romanihistories.usd.cas.cz.
—————————————————————————————————
Červen 2024
Feminismus a politická mytologie českého národního socialismu
Tématem semináře bude geneze, charakteristika a proměny národně sociální politické imaginace v té podobě, v jaké ji prosazovala a reprezentovala politická formace České strany národně sociální v průběhu první poloviny 20. století, a to ve vztahu k feministické perspektivě. V příspěvku a následně v debatě budou hledány možné odpovědi na otázky po charakteru českého národně sociálního myšlení. Půjde tak krom jiného o následující: Jaké druhy politických mýtů utvářely kontext ideologie československých národních socialistů? Jak se tyto mýty proměňovaly v čase a v závislosti na vnitropolitických okolnostech? Jakým způsobem utvářely identitu a sebepojetí českých národních socialistů ve vztahu k vnějšímu a konkurenčnímu politickému prostředí? A jakým způsobem do jejich utváření zasahovalo feministické hledisko žen – národních socialistek?
Hlavní vystupující: Ondřej Holub (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.)
Komentují: Denisa Nečasová (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) a Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.)
Květen 2024
Československí experti a problém detskej podvýživy v „Treťom svete“ v 60. až 80. rokoch
Témou príspevku bude analýza československej vedeckej spolupráce v oblasti vývoja rastlinných proteínových náhrad pre starších kojencov, ktorá sa začala rozvíjať v polovici 60. rokov najprv s Ghanou, a od 70. rokov s Vietnamom. Problém hladu a podvýživy sa stal kľúčovou politickou témou po druhej svetovej vojne a súvisel najmä s postupným rozpadom koloniálnych impérií a rastom pôrodnosti. S rozširujúcou sa členskou základňou FAO, WHO a UNICEF sa vedecká obec začala zaoberať tzv. energeticko-proteínovou podvýživou, ktorá postihovala predovšetkým detskú populáciu v Afrike a Ázii. Míľnikom medzinárodného výskumu v oblasti výživy sa stalo stretnutie komisie expertov organizácií FAO a WHO v roku 1952 v Gambii, po ktorej sa pozornosť vedcov zamerala na produkciu vysokoproteínových doplnkov stravy. Cieľom príspevku bude ukázať ako nekonvenčné využitie istej tropickej strukoviny dvomi československými expertmi na niekoľko desaťročí ovplyvnilo nielen globálny výskum zameraný na riešenie detskej podvýživy, ale aj stratégie poľnohospodárskeho rozvoja v krajinách „Tretieho sveta“. V závere načrtnem ako túto tému možno skúmať využitím nových metodologických prístupov, predovšetkým postkoloniálnej kritiky a teórie potravinových režimov.
Hlavní vystupující: Barbora Buzássyová (Historický ústav Slovenskej akadémie vied)
Komentují: Ondřej Horký-Hlucháň (Ústav mezinárodních vztahů) a Martin Hříbek (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy). Zvukový záznam
Duben 2024
Nerostné suroviny a jejich role v mezinárodní politice
Prezentace zasadí studenou válku do širší perspektivy vývoje kolonialismu během „dlouhého 20. století“ s důrazem na silné vazby mezi industrialismem a imperialismem. Seminář ukáže, jak snaha o získání strategických kovů a dalších surovin nezbytných pro vyspělou průmyslovou výrobu a infrastruktury (elektrické sítě nebo různé typy zbraní) vedla ke vzniku tří forem kolonialismu, které tvoří kontinuitu historického vývoje v posledních sto padesáti letech: klasického imperiálního kolonialismu, neoimperiálního neokolonialismu studené války a současného globálního neokolonialismu. Geograficky se příspěvek zaměřuje především na vývoj v Kongu, ale bude se věnovat také možným důvodům ruské agrese proti Ukrajině.
Hlavní vystupující: Peter Švík (Universität Wien)
Komentují: Zdeňka Petáková (Česká geologická služba) a Ondřej Ševeček (Filosofický ústav AV ČR / Ústav pro soudobé dějiny AV ČR). Zvukový záznam
Březen 2024
Ako sme žili v rokoch normalizácie. Skúsenosti žien z alternatívneho prostredia v Bratislave
V rokoch normalizácie bolo síce Československo jedna republika, ale z hľadiska pestrosti a intenzity disentu to boli dva svety. Jednoduchý kvantifikátor ako počet ľudí, ktorí podpísali Chartu 77, naznačuje priepastný rozdiel. Kým v Česku Chartu podpísali stovky ľudí, na Slovensku to bolo okolo štyridsať, a to ešte viacerí pridali svoj podpis až krátko pred Novembrom 1989 alebo išlo o Slovákov žijúcich v Prahe. V Bratislave existovalo viacero neoficiálnych spoločenstiev. Išlo skôr o voľné zoskupenia nezávislých umelcov, umelkýň, intelektuálov a intelektuálok, o vytváranie slobodného tvorivého priestoru, než o cieľavedomé formovanie politickej alternatívy (minimálne do polovice 80. rokov). K znakom „spoločenstva vzdoru“ patrila aj getoizácia, ktorá bola dôsledkom násilného vytlačenia týchto ľudí z oficiálnych štruktúr. Zároveň však bola aj slobodným rozhodnutím opustiť oficiálny priestor a dobrovoľne rezignovať na štandardnú kariéru. Príspevok predstaví feministické kritické čítanie rozhovorov s 10 aktérkami bratislavského spoločenstva vzdoru, ktorý odkrýva viacero špecifických aspektov rozprávania.
Hlavní vystupující: Oľga Gyárfášová (FSEV Univerzity Komenského v Bratislave)
Komentují: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR) a Ondřej Holub (ÚSD AV ČR). Zvukový záznam
Únor 2024
Cylindr pro každého. České přivlastňování si Británie v mediálním diskurzu v letech 1939–1948
V období mezi vypuknutím druhé světové války a únorovým převratem prošla česká společnost jednou ze svých největších existenciálních krizí. Živelně se přeskupovaly představy o těch Druhých i o sobě samém jako o národním společenství. Přednáška se zaměřuje na myšlenkový svět československých exulantů jako specifické skupiny, která měla prostor přemýšlet i o jiných než čistě existenčních otázkách. Poměr exulantů k Británii jako k novému modelovému druhému v sobě zrcadlí obavy, naděje i vize týkající se poválečného místa obnoveného Československa ve světě. Představa, že je možné dovézt si z exilu domů „to nejlepší“ z Británie – konzervatismus i sociální progresivismus – se po roce 1945 ukázala jako nebezpečná utopie. Jak mediální obraz Británie po válce překreslil komunistický tisk? A jak mohla anglofilie vypěstovaná exulanty umést cestu do náručí Sovětského svazu? Přednáška představuje nové poznatky týkající se transnacionálního posunu doleva v období druhé světové války a modelového typu vztahování se k druhému, jehož hrozby pro společensko-politický vývoj jsou v humanitních i sociálních vědách stále podceňované.
Hlavní vystupující: Johana Kłusek (IMS FSV UK)
Komentují: Stanislav Holubec (HÚ AV ČR) a Jan Váška (IMS FSV UK). Zvukový záznam
Leden 2024
Jak a proč učit soudobé dějiny? Případ badatelské učebnice pro 9. třídy
V roce 2022 vydalo nakladatelství Fraus badatelskou učebnici dějepisu Soudobé dějiny pro 9. třídu ZŠ. Učebnici, která cíleně opouští konvence žánru, vytvořil tým didaktiků z Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s poradci z historické a učitelské obce. Soubor tří knih a digitální dílny HistoryLab se dočkal mezinárodního ocenění, ale čelil též ostré kritice v ČR. Již druhým školním rokem se učebnice používá na školách. V rámci semináře se pokusíme o komplexní reflexi této snahy o změnu výuky dějepisu, přičemž zohledníme nejen přístup autorského týmu, ale též nezávislou perspektivu historičky soudobých dějin, učitelky a didaktika dějepisu. Příběh badatelské učebnice otevírá řadu otázek. Jak a proč měnit výuku soudobých dějin? V čem spočívá přínos badatelského přístupu k výuce dějepisu? Proč se učebnice stala předmětem sporů a o čem tyto debaty vypovídají? Jak nová učebnice funguje v praxi?
Vystupující: za autorský tým učebnice Kamil Činátl (FF UK), Václav Sixta (FF UK)
Komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR), Tamara Nováková (Gymnázium Říčany), Václav Kaška (FF MUNI). Zvukový záznam
Anotace seminářů z let 2002–2023 naleznete ZDE.