Semináře

Ústav pro soudobé dějiny pořádá, resp. spolupořádá cykly tematických seminářů, jejichž cílem je vytvořit platformu pro akademickou diskusi nad nejnovějšími výzkumnými projekty.
Zájemci jsou srdečně zváni.

Colloquia on Modern Jewish History

Pořádají Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, CEFRES a Pražské centrum pro židovská studia FF UK.
Více na www.jewishhistory.usd.cas.cz

Workshopy Pražského fóra pro romské dějiny

Pořádají Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Seminář romistiky KSES FF UK a Muzeum romské kultury v Brně.
Více na www.romanihistories.usd.cas.cz

Seminář k soudobým dějinám

Pořádá Ústav pro soudobé dějiny AV ČR poslední středy v měsíci od 16 hodin ve studovně knihovny (Vlašská 9, Praha 1).

Listopad 2018

 „Paneláci“

Prezentace projektu Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu. Více…

Hosté: Michaela Janečková (UMPRUM), Eva Novotná (Fakulta architektury ČVUT) a Rostislav Švácha (Ústav dějin umění AV ČR).

Říjen 2018

Československý poststalinismus: Vize socialistické modernity

Seminář představil koncepci připravované knihy věnující se rozdílným variantám poststalinské modernity v Československu. Autoři chápou poststalinismus jako historické období, v němž mnoho marxistických intelektuálů usilovalo o reinterpretaci stalinských cílů v duchu nové socialistické modernity. V rámci prezentace představili konceptuální vymezení poststalinismu jakožto myšlenkové formace, stranickou inteligenci jako hlavní objekt výzkumu, stejně jako základní problémové okruhy jako například dobové promýšlení nových forem subjektivity či přístupy k problematice společenské změny.

Přednáška: Jan Mervart a Jiří Růžička (Filozofický ústav AV ČR); komentář: Jan Wollner (UMPRUM) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Září 2018

Komunikující diktatura: Regionální elity a komunikace uvnitř KSČ v letech 1945–1956

Seminář představil výsledky projektu, který analyzoval proces vzniku a stabilizace diktatury KSČ v letech 1945–1956. Výzkum se zaměřil zejména na dvě zásadní a doposud výrazně opomíjené otázky. První z nich byla problematika personálního zajištění výstavby celostátní organizační sítě KSČ, tedy formování regionálních stranických elit a vývoj metod, které tyto elity používaly při výkonu a legitimizaci své moci. Druhým tématem byla komunikace mezi různými úrovněmi komunistické strany, zejména funkce stranické organizační struktury jako platformy pro koordinaci zájmů různých segmentů společnosti. Projekt byl v českém prostředí výjimečný tím, že tyto celostátní procesy analyzoval prostřednictvím metod regionální komparace. Vycházel totiž z rozsáhlého studia archivních dokumentů provedeného ve dvanácti vybraných regionech. Svoji pozornost přitom zaměřil zejména na střední a nižší stupně stranické hierarchie, tedy na kraje a okresy.

Přednáška: Jakub Šlouf a Matěj Bílý (ÚSTR); komentář: Marie Černá (ÚSD) a Jakub Rákosník (FF UK)

Červen 2018

How Socialism became meaningful: Individual (re)interpretations of ideology and their impact on the stability of socialist rule in Czechoslovakia after 1953

The great hopes, many Czechs and Slovaks had pinned on the socialist system in 1948, only a few years later already had been disappointed deeply. Social, economic and not to forget political crises had made people aware of the weaknesses of Socialism and called into question its legitimacy massively. Nonetheless, the Communist Party of Czechoslovakia could succeed in stabilizing its rule over the course of the fifties. The lecture wants to shed light on this phenomenon, which at first sight appears quite paradoxically. With analysing written appeals and complaints to various party and state institutions it explores, how individuals tried to render their lives meaningful by harnessing parts of socialist ideology and how the negotiation of these interpretations with the regime could stabilize socialist rule in the 1950s. Besides developments like the Currency Reform of 1953 and the Secret Speech of Nikita Khrushcev in 1956, which questioned socialist rule in its entirety, the lecture will address also the importance of ‘non-politic’ topics like individual leisure activities.

Přednáška: Sebastian Lambertz (Universität zu Köln); komentář: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR)

Květen 2018

Networks of Escape: Jewish Refugees, Voluntary Organizations, and Escape from East-Central Europe

Between October 1938 and October 1941, almost a quarter of the Jewish population of Bohemia and Moravia managed to escape Nazi-occupied Czechoslovakia. Given all the obstacles to emigration – an occupation government, a world war, international reluctance to grant visas, and extortionist Nazi emigration policies – this was an extraordinary achievement. Czechoslovak Jews scattered across the globe, from Shanghai and India, to Madagascar and Ecuador. How did they accomplish this daunting task? This talk explores the creation of a grassroots transnational network of escape. This network connected Boston-based Unitarians, London-based socialists, and Prague-based Jewish social workers in a complex web of interfaith refugee assistance. Lacking rigid centralization, yet tightly bound by domestic and international connections, refugee aid groups effectively responded to the rapidly changing circumstances of wartime Europe.

Přednáška: Laura Brade (Albion College); komentář: Chad Bryant (UNC at Chapel Hill) a Michal Frankl (MÚA AV ČR)

Duben 2018

„Česká“, nebo „československá“ armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939–1945

Obraz československého zahraničního odboje v letech 1939–1945 začal vznikat již v průběhu druhé světové války. V různých obdobích procházel výraznými proměnami, po celou dobu ale zohledňoval především „národní“ pojetí dějinného příběhu. Již od počátku tak byly vyzdvihovány motivy, které onomu „národnímu“ pojetí odpovídaly, zatímco mnohé jiné byly marginalizovány, zamlčovány, pomíjeny nebo potlačovány. V těchto aspektech český (československý) „příběh odboje“ plně odpovídá situaci v jiných evropských zemích, včetně postupných a opatrných snah o revizi, kterých jsme svědky v posledních letech. Dlouholetý projekt, jehož vyvrcholením se stala obsáhlá monografie, se snaží revidovat mýtus zahraničního odboje s využitím numerických metod „historie v číslech“. Zdánlivě chladný a jednostranně orientovaný přístup překvapivě odkrývá mnohé nové pohledy na problematiku zahraničního odboje, evidence a zpracování národnostních, etnických a konfesních údajů i národnostní otázky jako celku. Samotné téma je současně případovou studií, ilustrující potenciál numerických metod v historickém bádání.

Přednáška: Zdenko Maršálek (ÚSD AV ČR); komentář: David Hubený (NA) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)

Březen 2018

Vzpomínání na Američany v Československu

Kulturní paměť hraje významnou roli při utváření základního rámce pro formování česko-amerických vztahů. Komemorace představují momenty, které kulturní paměť utvářejí a aktualizují. Předmětem analýzy budou zejména dva konkrétní případy komemorací relevantních pro česko-americké vztahy, které obě využívají koncept „osvobození“. První z nich jsou oslavy 70. výročí osvobození Plzně americkou armádou, kde je osvobození chápáno především vojensky, a je proto úzce navázáno na členství České republiky v NATO. Druhá komemorace se týká 50. výročí korunovace Allena Ginsberga Králem majálesu v Praze. Osvobození je v tomto případě vnímáno na kulturní a sociální rovině. Kontrast obou komemorativních událostí ukazuje dva vzájemně neslučitelné trendy v česko-amerických vztazích, kdy je jeden založen na obdivu k síle americké armády, která zachraňuje slabší před tyrany a despoty, a druhý na kritickém postoji k utlačujícím sociálním konvencím i militarismu. Téma semináře nás tak staví před otázky, na kterém aspektu osvobozujícího vlivu Spojených států chceme vzájemné vztahy spíše stavět, a jaká podoba kultivace kulturní paměti relevantní pro česko-americké vztahy takové potřebě odpovídá.

Přednáška: Kryštof Kozák (Institut mezinárodních studií FSV UK); komentáře: Jan Koura (Ústav světových dějin FF UK) a Vít Smetana (ÚSD AV ČR)

Únor 2018

Dětství za státního socialismu

Seminář byl věnován tématu dětí a dospívajících v českých zemích v letech 1948-1970. Šlo o rekapitulaci a interpretaci výsledků již ukončeného projektu k tomuto tématu. Ten se zaměřil zejména na tázání po tom, co hrálo rozhodující roli při výchově nejmladší generace a co ovlivňovalo životy dětí a dospívajících. Obraz dětství a dospívání v českých zemích přitom byl vsazen do kontextu situace v NDR, SRN a Rakousku. Výzkumy podle autorů potvrdily, že v českém prostředí neznamenal nástup komunistické strany k moci výraznější oslabení vlivu rodiny a po krátkém období hledání vhodných modelů se naopak mocenské elity přiklonily spíše k podpoře tradičního rodinného systému. Po roce 1948 sice došlo k vytvoření celého systému nástrojů k ideologickému ovlivňování školních dětí i dospívajících, účinnost těchto nástrojů ovšem během šedesátých let oslabovala. Na semináři se tak pokusíme zodpovědět i na otázku po příčinách tohoto vývoje, které se dají hledat v širokém poli od formalismu a apatie komunistických funkcionářů až po systémovou konvergenci mezi Východem a Západem.

Přednáška: Martin Franc (Masarykův ústav a Archiv AV ČR) a Jiří Knapík (Slezská univerzita v Opavě); komentář Hana Hašková (Sociologický ústav AV ČR)

Leden 2018

Budování scény: česká a slovenská kultura fanzinů od státního socialismu k post-socialismu

Seminář byl věnován probíhajícímu výzkumnému projektu, který analyzuje fanziny v českém a slovenském prostředí jako sociální, kulturní a materiální artefakty. Jaký význam mají fanziny při utváření zejména hudebních scén? Jak jsou naopak scény organizovány kolem fanzinů? Hosté semináře představí několik základních přístupů, kterými lze fenomén fanzinů zkoumat: historický kontext státního socialismu a postsocialismu, mocenské vztahy a kulturní kontext (mainstream versus alternativa), typologie fanzinů z obsahového hlediska, materiální kontexty produkce fanzinů, jejich oběh a s tím spojenou dynamiku vzájemného propojení a stupeň stability daných scén. Referenti současně představí projekt digitálního archivu subkultur a registru českých a slovenských nezávislých periodik a fanzinů.

Přednáška: Miroslav Michela a Karel Šima (oba FF UK); komentáře Miroslav Vaněk a Vítězslav Sommer (oba ÚSD AV ČR)

Listopad 2017

Romové mezi Čechy a Slováky ve 20. století: panelová diskuse

Dějiny Romů v Československu byly dosud až na výjimky zkoumány buď jako dějiny přístupu politických elit, úřadů či „většinové“ společnosti vůči Romům jakožto specifické menšině nebo jako do sebe uzavřený příběh menšinové komunity bez větší aspirace na jeho rozsáhlejší kontextualizaci. Dějiny Romů jsou tak většinou interpretovány jako apendix k českým dějinám, tedy menšinové historické vyprávění stojící vedle národního narativu. Hosté semináře na základě vlastních badatelských zkušeností poukáží na potenciál i limity těchto (historiografických, antropologických i romistických) přístupů a zároveň se pokusí načrtnout možnosti jejich vzájemného propojení. Tedy takového pojetí, které by otevřelo cestu k výzkumu romských dějin jako součásti dějin československé společnosti.

Pavel Baloun (FHS UK), Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR), Helena Sadílková (FF UK / ÚSD AV ČR) a Matěj Spurný (FF UK / ÚSD AV ČR), moderoval Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Říjen 2017

Proměny průmyslového dělnictva v českých zemích 1939–1945

Průmyslové dělnictvo lze v tradičním historiografickém výkladu zkoumat dvojím způsobem: jednak jako specifickou sociální skupinu, jejíž životní a kulturní standard se řídí postavením na trhu práce, a jednak jako uvědomělého sociálního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých reprezentací prosazovat specifické politické požadavky. Tato druhá definice se sice primárně vztahuje na demokratické systémy, nicméně rovněž politické reprezentace řady autoritářských či totalitárních systémů vnímaly dělnictvo především jako potencionálního společenského činitele a této představě se snažily přizpůsobovat svoji ideologii, propagandu i reálnou sociální politiku. Seminář se zaměřil na proměny průmyslového dělnictva v podmínkách nuceného pracovního nasazení, reálné životní podmínky dělnických profesí v protikladu k nacistické propagandě a postupné zglajchšaltování tradičních dělnických reprezentací (odbory, závodní rady). Druhá část semináře zachytila vznik nových zastupitelských institucí dělnictva na jaře 1945 a úlohu, kterou sehrály v průmyslových podnicích v rámci procesu tzv. národní očisty.

Přednáška: Stanislav Kokoška (ÚSD AV ČR), Dalibor Státník (SOkA Mělník) a Jakub Šlouf (ÚSTR); komentář Jakub Rákosník (FF UK)

Září 2017

Prosazování komunistické výchovy a vědeckého světového názoru v Československu 1948–1989

Marxismus-leninismus jako státní ideologie byl součástí Ústavy sice až od roku 1960, k jeho implementaci do kultury, výchovy a vzdělávání docházelo ovšem razantně již od února 1948. Jedním z prioritních cílů bylo prostředí mládeže, v němž mělo být především prostřednictvím školy dosaženo vytvoření „socialistického člověka“ zbaveného zátěže kapitalistické minulosti. Seminář se zaměří na různé aspekty tohoto projektu, od primárního školství jako první příležitosti pro dlouhodobé prosazování idejí výchovy a převýchovy přes vysoké školství jako prostoru umožňujícího vědomé přejímání principů marxismu-leninismu až po komplexní celospolečenskou výchovu k „vědeckému světovému názoru“ na příkladu ateizačního tlaku.

Přednáška: Pavlína Kourová, Markéta Devátá a Jaroslav Cuhra; moderoval Vítězslav Sommer (všichni ÚSD AV ČR)

Červen 2017

Československá exilová média v západní Evropě 1968–1989

Exilová média začali uprchlíci z Československa zakládat na Západě krátce po komunistickém převratu v únoru 1948. Jejich obsahová i formální úroveň byla různá, společná jim však byla snaha přinášet aktuální informace a rovněž kriticky reflektovat jak situaci exilové komunity, tak dobové dění ve světě i v Československu. V exilovém rozptýlení tato média hrála podstatnou integrační roli a současně se některá z nich postupně stávala i díky spojení s domovem účinnějšími prostředky zahraničního působení proti komunistickému režimu než exilové politické strany či organizace. Zvláště v období po srpnu 1968 se exilová veřejná sféra i díky setrvalému působení již etablovaných i nově zakládaných exilových médií dostala na kvalitativně novou úroveň. Právě o této éře československých exilových médií na semináři promluvil Petr Orság, historik působící na Univerzitě Palackého v Olomouci a autor monografie Mezi realitou, propagandou a mýty. Československá exilová média v západní Evropě v letech 1968–1989.

Přednáška: Petr Orság (FF UP Olomouc); komentář: Prokop Tomek (VHÚ Praha), Tomáš Zahradníček (ÚSD AV ČR) a Petr Brod (publicista)

Květen 2017

Konstrukce nového socialistického člověka v poúnorovém Československu

Odbornice na poválečné československé dějiny, dějiny genderu a kulturní dějiny Denisa Nečasová představila hlavní hypotézy, cíle a dosavadní zjištění projektu zkoumajícího koncept nového člověka v poúnorovém Československu. Vedle dominant myšlení o novém člověku (dělník, žena nebo Sovětský svaz) se zabývala také obrazy nepřátel spojených s pojmy jako buržoazie či kulak. Analýza těchto dobových konstrukcí se zaměřila na kontinuity a diskontinuity zobrazování, otázku vnitřní (ne)koherence těchto obrazů a základní podoby dobových diskurzivních praktik. Seminář se věnoval možnostem kulturněhistorického výzkumu zaměřeného na „svůdné“ stránky státního socialismu, které lákaly pozitivními vizemi budoucnosti a příslibem vyřešení zásadních problémů moderní společnosti.

Přednáška: Denisa Nečasová (FF MU Brno); komentář Jaroslav Pinkas (ÚSTR), Jiří Růžička (FLÚ AV ČR) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Duben 2017

Charta 77 ve světle českých tradic pojetí demokracie: panelová diskuse

Je smysluplné hledat spojitost mezi havlíčkovským „zákonným odporem“, masarykovským důrazem na občanskou angažovanost resp. „drobnou práci“ a chartistickou koncepcí „antipolitické“ opozice vůči normalizačním pořádkům? Nebo chartistický vztah k politice formovaly spíše univerzální myšlenkové tradice, od marxismu přes fenomenologii a existencialismus až po různé směry křesťanského myšlení? Jakou roli hrály v Chartě vedle představ vycházejících z prostředí bývalých reformních komunistů a kulturních liberálů též konzervativní koncepce politiky a demokracie? Cílem semináře bylo začlenit myšlenkový svět Charty 77 do širšího kontextu moderního českého politického i filosofického myšlení od druhé poloviny 19. století.

Vratislav Doubek (MÚA AV ČR), Miloš Havelka (FHS UK), Tomáš Hermann (ÚSD AV ČR) a Jiří Suk (oba ÚSD AV ČR); moderoval Michal Kopeček (ÚSD AV ČR)

Březen 2017

Jenom ne druhou Kubu! Sandinistická Nikaragua, Československo a USA 1979–1990

Politolog a expert na moderní dějiny latinské Ameriky Radek Buben prezentoval probíhající výzkum vztahů mezi sandinistickou Nikaraguou a Československem v osmdesátých letech 20. století. Na základě studia československých archivních pramenů, nikaragujských zdrojů, rozhovorů s pamětníky (v ČR i Nikaragui), odborné a memoárové literatury se zaměřil na roli Československa v nikaragujském konfliktu a poukázal na překvapivě opatrnou politiku východního bloku ve střední Americe i na poměrně autonomní československé postoje, které nebyly výrazněji diktovány Sovětským svazem.

Přednáška: Radek Buben (FF UK); komentář: Daniela Kolenovská a Oldřich Tůma (oba ÚSD AV ČR)

Únor 2017

Charta 77 v genderové perspektivě

Nina Fárová a Hana Tenglerová představily nový projekt „Ženy v disentu“ realizovaný u příležitosti čtyřicátého výročí Charty 77. Jedná se o výzkum rolí, osudů a modelů jednání žen v Chartě 77 či obecně v disentu, ale také možných genderově podmíněných forem pronásledování ze strany Státní bezpečnosti. To totiž mohlo mít jiné podoby než v případě pronásledovaných mužů z disentu. Přestože ženy měly na činnosti Charty 77 zásadní podíl (včetně zastávání pozice mluvčích) a plnohodnotně se podílely na aktivitách disidentského hnutí odborně, umělecky a aktivisticky, publikace a dokumenty z poslední doby se jejich zapojení do předlistopadových opozičních aktivit nevěnují vůbec, nebo jen okrajově. Ucelené zmapování tohoto podstatného aspektu našich novodobých dějin tak dosud neexistuje.

Přednáška: Nina Fárová a Hana Tenglerová (obě Sociologický ústav AV ČR); komentář: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR)

Leden 2017

Dějiny KSČ „zdola“ v době stalinismu

Václav Kaška představil nejdůležitější závěry své knihy „Neukáznění a neangažovaní. Disciplinace členů Komunistické strany Československa v letech 1948–1952“ a zaměřil se na další možnosti a limity psaní o vnitrostranickém dění pohledem „zdola“ v éře stalinismu a poststalinismu. Vedle různých přístupů a klíčových otázek otevírajících řadu nových témat byly předmětem jeho vystoupení a následné debaty i konkrétní problémy spojené se specifickou povahou, relevancí a způsoby čtení dochovaných pramenů.

Přednáška: Václav Kaška (Conditio humana, z.s.); komentář: Jakub Šlouf (ÚSTR a SOA Praha) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)

Prosinec 2016

Poststalinismus: Ideologie a utopie epochy

Historik moderních dějin Pavel Kolář představil svoji knihu „Der Poststalinismus: Ideologie und Utopie einer Epoche“ (Böhlau Verlag 2016). Kniha se zabývá především novou rolí ideologie v poststalinském období a polemizuje s rozšířeným přesvědčením, jež s koncem stalinismu obvykle spojuje úpadek komunistické utopie jako takové. V semináři se autor vedle rámcového představení knihy a jejích hlavních tezí zaměřil na ambivalentní roli, kterou v myšlenkovém světě poststalinismu hrálo chápání času a dějinnosti.

Přednáška: Pavel Kolář (EUI, Florencie); komentář: Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Listopad 2016

Možnosti malých zemí mezi velmocemi v situaci mezinárodního napětí: Československo 1938–1948 v komparativní perspektivě

Autor knihy „Ani vojna, ani mír. Velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války“, Vít Smetana, představil závěry analýzy možností a nástrojů, jejichž prostřednictvím mohly v letech 1938–1939 a 1945–1948 středoevropské země ovlivňovat politiku velmocí ve vlastní prospěch. V centru pozornosti byla role Československa, jehož možnosti a strategie autor knihy porovnával především se situací Polska. I s vědomím dobové nepříznivé geopolitické situace se prezentace nesla v duchu hledání osudových omylů i potenciálních alternativ.

Přednáška: Vít Smetana (ÚSD AV ČR); komentář: Jan Koura (FF UK) a Lubor Václavů (dříve PedF UK)

Říjen 2016

Management v socialistickém Československu: od „teorie řízení“ ke každodennosti socialistického podniku

Seminář se věnoval fenoménu podnikového managementu v socialistickém Československu. V první části se zaměřil na expertní projekt tzv. teorie řízení, tedy výzkumů zaměřených na organizaci a rozhodování, které se v Československu rozvíjely od šedesátých let. Druhá část semináře pak nabídla sondu do manažerské praxe v podmínkách centrálně plánované ekonomiky. Cílem semináře bylo ukázat management jako objekt expertních zkoumání a současně jako každodenní praxi, která zásadně ovlivňovala fungování československého hospodářství.

Přednáška: Vítězslav Sommer a Tomáš Vilímek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Lubomír Mlčoch (FSV UK)

Září 2016

Velvet revolutions

Kniha „Velvet Revolutions: An Oral History of Czech Society“ je založena na analýze a intepretaci 300 rozhovorů s lidmi různých profesí (např. dělníci, příslušníci inteligence, zemědělci, příslušníci tzv. silových složek, hospodářský management, zaměstnanci ve službách apod.), který se narodili převážně v rozmezí let 1930–1955 a prožili významnou část života v předlistopadovém Československu. Důležitý rámec pro interpretaci rozhovorů poskytují vedle dalších pramenů především dobové výzkumy veřejného mínění. Kniha hledá odpovědi na otázku, jak se proměnily hodnoty české společnosti před a po roce 1989. A to prostřednictvím proměn vztahu ke svobodě, rodině, vzdělání, práci, volnému času, ale také k cizincům nebo vymezování se vůči druhým. Autoři na semináři představili metodologická východiska a závěry knihy, poté se zaměřili na dvě její konkrétní témata: „My a Oni“ a „Trávení volného času“.

Přednáška: Miroslav Vaněk a Pavel Mücke (oba ÚSD AV ČR); komentář: Michal Pullmann (FF UK)

Červen 2016

Nové pohledy na majetkové otázky a vlastnictví v letech 1945–1950

Kam se posunul výzkum a naše poznání poválečných přeměn majetkových vztahů v posledních letech? Známe dobře institucionální pozadí tohoto vývoje? Jaký je stav a přístupnost archivních fondů k tomuto závažnému tématu českých a československých dějin?

Přednáška: Jan Kuklík (PF UK) a Jiří Kocian (ÚSD AV ČR); komentář: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR)

Duben 2016

Rodina v zájmu státu: populační růst a instituce manželství v českých zemích 1918–1989

Seminář představil některé závěry knihy „Rodina v zájmu státu“, která vyšla v květnu 2016 v Nakladatelství Lidové noviny. Rodinná politika patří k nejmladším odvětvím sociální politiky, o to barvitější je ale její historie ve 20. století. Rodina se stala příkladným objektem zájmu veřejných orgánů na poli sociálního inženýrství, na jehož podobu měl vedle ekonomických aspektů v rostoucí míře vliv i posun chápání role státu ve vztahu k obyvatelstvu. V rodinné politice se spojovaly obavy z „vymírání národa“ s reflexí rasových a eugenických postupů ve jménu „ochrany kvality populace“ a zajištění životní úrovně domácností s dětmi prostřednictvím sociálních transferů.

Přednáška: Jakub Rákosník (FF UK) a Radka Šustrová (Masarykův ústav a Archiv AV ČR); komentář: Radka Dudová a Hana Hašková (obě Sociologický ústav AV ČR)

Březen 2016

Výchova dětí v době komunismu: využití ideologie a technik moci při formování „nového člověka“

Prezentace vycházela z teze, že komunistická ideologie pojímala děti jako potenciální nositele znaků a ochránce ideálů budoucí šťastné společnosti. Na příkladu vztahu mezi školou a Pionýrskou organizací se autorka pokusila definovat výzkumné pole charakterizované triádou ideologie-výchova-biomoc a promyslet následující otázky: jaké techniky moci byly stanoveny „personalizovanou ideologií“ k ochraně komunistické společnosti? Jak mohly být tyto techniky moci reálně využity v mikrosociálním prostředí školy?

Přednáška: Jana Černá (Masarykova univerzita); komentář: Pavlína Kourová a Martin Franc (oba ÚSD AV ČR)

Únor 2016

„Máme jen tu vodu, která na nás spadne“: československá hydrokracie mezi vědou a politikou 1930–1975

„Máme jen tu vodu, která na nás spadne. Musíme s ní velmi hospodařit.“ Těmito slovy Čestmír Štoll, bratr známějšího Ladislava a čerstvě vedoucí osobnost české vodohospodářské byrokracie (hydrokracie) roku 1951 apeloval na vládu, aby zajistila urychlený a centralizovaný rozvoj vodních zdrojů, dlouholetý požadavek hydrokratů. Přednáška se bude soustředit na ideový vývoj české hydrokracie a její schopnost prosadit své modernistické vize v kontextu měnící se vládní politiky.

Přednáška: Jiří Janáč (ÚSD AV ČR); komentář: Jan Dostalík (Masarykova univerzita) a Vítězslav Sommer (ÚSD AV ČR)

Leden 2016

Možnosti interdisciplinárního výzkumu socialistického města.Mezi historií, toponomastikou a pamětí místa

Přednáška byla věnovaná fenoménu poválečných socialistických měst Havířova, Poruby a Mostu. Hlavní host na příkladu zmíněných měst poukázal na mezioborové aspekty jejich výzkumu a zaměřil se na proměnu paměti místa a její uchovávání v toponymické krajině města a také na vztah standardizované a nestandardizované urbanonymie těchto měst vybudovaných v éře státního socialismu.

Přednáška: Jaroslav David (Filozofická fakulta Ostravské univerzity); komentář: Doubravka Olšáková a Matěj Spurný (oba ÚSD AV ČR)

Prosinec 2015

Politika dějin – politika paměti: panelová diskuse (ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů)

V českém prostředí jsme mohli po roce 1989 proces utváření a prosazování politiky dějin nejhmatatelněji sledovat v souvislosti se spory o hodnocení poválečného nuceného vysídlení Němců a poté na pozadí zápasu o výklad státního socialismu, z nějž se mimo jiné zrodil i Ústav pro studium totalitních režimů. Aktuální migrační vlna z mimoevropských zemí zároveň dnes na celoevropské i naší lokální úrovni oživuje úvahy o budoucnosti evropské identity, jejíž součástí jsou a budou i zápasy o minulost. Jaké je místo politiky dějin v liberální demokracii v postmoderní éře? K čemu ji potřebujeme? Jakou roli v jejím utváření mají hrát historici? Je nutně vázána na národní narativ nebo si umíme představit i alternativy?  A čeká nás v souvislosti se současnou evropskou i českou situací změna symbolických center debaty o dějinách? Půjde o návrat k tématům klíčovým pro sebedefinici národa nebo nás čeká spíše zápas o výklad polistopadové transformace?

Pavel Barša (FF UK), Muriel Blaive (ÚSTR), Michal Kopeček (ÚSD AV ČR) a Ondřej Matějka (ÚSTR); moderoval Matěj Spurný

Listopad 2015

Socialismus se sexy tváří: plastická chirurgie a genderovaná tělesnost v Československu

Zkoumání fenoménu estetické chirurgie v socialistickém Československu umožňuje diskutovat vztah genderu, tělesnosti a konzumerismu ve státním socialismu. Prezentace bude hledat odpovědi na následující otázky: Jaký byl kontext, který umožnil zavedení estetické chirurgie v socialistickém Československu? Jaká byla legitimizace estetické chirurgie ve státním socialismu? Co vypovídá tato specifická praxe estetické chirurgie o genderované tělesnosti v Československu a o státním socialismu obecně?

Přednáška: Michaela Appeltová (University of Chicago); komentář: Adéla Gjuričová a Martin Franc (oba ÚSD AV ČR)

Říjen 2015

„Všichni komunisti do uren“: volby v Československu v letech 1971 až 1986/89 jako společenský, politický i státně bezpečnostní fenomén

Institut voleb do Federálního shromáždění a jednotlivých úrovní lidosprávy představuje zajímavý fenomén, kterému byla doposud věnována jen okrajová pozornost. Existující politologické a sociologické práce sledují zpravidla vzájemný vztah mezi stupněm kompetitivnosti a typem politického systému. Historizující pohledy kladoucí důraz na dobové prameny jsou však vzácné. Autoři starších prací užívají termíny jako „bolševické volby“, „státně socialistické volby“ či „volby bez výběru“, k jejichž základním aspektům patří to, že se při nich nerozhodovalo o moci či alternativních politických koncepcích. S ohledem na ústavně zakotvenou vedoucí úlohu KSČ byly volby svým způsobem zbytečné. A přesto plnily celou řadu funkcí – oficiálních i neoficiálních. Jaké funkce to vlastně byly? V čem se jednotlivé volby v Československu v 70. a 80. letech odlišovaly a v čem podobaly? Jak reagovali občané na tuto „volební frašku“ a jaké formy protestu byly nejčastější? Jak to bylo s falšováním volebních výsledků? Bylo to vůbec zapotřebí? To jsou některé z otázek, kterými se seminář bude zabývat.

Přednáška: Tomáš Vilímek (ÚSD AV ČR); komentář: Tomáš Bursík (Archiv bezpečnostních služeb Praha) a Jakub Charvát (Metropolitní univerzita Praha)

Září 2015

Česká cesta aneb Proč došlo ke kuponové privatizaci?: filmový seminář

Film se pokouší postihnout hlavní důvody, které vedly k realizaci kuponové privatizace. Upozorňuje na zásadní momenty, kdy mohlo dojít ke zvratu vývoje transformace jiným směrem. Film si klade mimo jiné otázku: Byla určujícím faktorem vývoje společnost, nebo politická obratnost jednotlivých aktérů z řad nových politických elit? Film obsahuje řadu dobových archivních záznamů, včetně dosud v podstatě neznámých. Hovoří v něm účastníci zkoumaného procesu, např. Petr Pithart, Václav Žák, Tomáš Ježek, Dušan Tříska, Petr Kučera, Karel Ledvinka, Petr Havlík nebo Jiří Stráský. Po projekci přibližně dvouhodinového filmu následovala diskuse.

Přednáška: Martin Kohout

Červen 2015

Sexpertiza. Psy-vědy a jejich proměna v socialistickém Československu

Lidské jednání, sebevnímání, příběhy, skrze které rozumíme sobě a světu kolem, jsou do velké míry určovány skrze psy-vědy, tedy disciplíny jako psychologie či psychiatrie, které stojí v jádru sociální organizace moderních společností. Sexuologie představuje právě takovou expertizu, která promlouvá k lidem a zároveň poskytuje nástroje ke spravování a regulaci populace. Sexuologie je onou scientia sexualis, která formuje, zkoumá a disciplinuje lidskou sexualitu. Proměny (s)expertizy jsou provázány se změnami ve společenském uspořádání, a právě tyto změny jsme v rámci semináře sledovali na případě Československa mezi 50. a 70. lety 20. století (více na sexocom.fss.muni.cz).

Přednáška: Kateřina Lišková (FSS MU); komentář: Christiane Brenner (Collegium Carolinum, München)

Nesplněný slib? Rok 1990 a otázka rozšíření NATO po studené válce (mimořádný seminář)

Ruský prezident Vladimir Putin, jakož i další politici a publicisté, viní Západ z toho, že na mezinárodní scéně vytvořil atmosféru současného nepřátelství, když mj. nedodržel svůj slib, že se NATO nikdy nerozšíří směrem na východ. Washington údajně přijal tento závazek v rámci jednání, jež před 25 lety vedla k německému sjednocení. Profesorka Mary Sarotte se ve své přednášce věnovala právě jednání z roku 1990 a pokusila se zodpovědět otázku, nakolik skutečně šlo o nesplněný slib. V závěru zhodnotila odkaz těchto událostí pro současné mezinárodní vztahy.

Přednáška: Mary Sarotte (University of Southern California / Center for European Studies – Harvard University); komentář: Petr Mareš (MZV ČR) a Karel Svoboda (IMS FSV UK)

Květen 2015

Ateismus mezi světovým názorem a propagandistickým úkolem – ČSR a SSSR v komparaci

Na první pohled by se mohlo zdát, že vědecký či marxistický ateismus byl pouze jednou z oblastí propagandy šířené skrze oficiální struktury státního socialismu. Bližší historická analýza tohoto fenoménu však ukazuje, že vědecký ateismus v sobě skrývá mnoho dalších aspektů, jejichž výzkum umožňuje odpovědět na zdánlivě nesouvisející otázky, jako např. vztah mezi produkcí vědeckého poznání, politickou mocí a sociální praxí, či možnosti a meze proměny hranic expertního diskurzu v historické perspektivě a role historických aktérů v tomto procesu. Prezentace se – na konkrétním příkladu Sovětského svazu a Československa – soustředila na přenos, distribuci a adaptaci toto typu „vědění“ v mezinárodním kontextu, jež přispívalo k budování jednotného diskurzivního paradigmatu vědeckého ateismu v rámci tzv. východního bloku.

Přednáška: Jan Tesař (Graduirtenschule für Ost- und Südosteuropastudien, Mnichov); komentář: Doubravka Olšáková a Jaroslav Cuhra (oba ÚSD AV ČR)

Duben 2015

Zápas o podnikové rady pracujících, 1968–1969 (mimořádný seminář)

Karel Kovanda, známý v posledních dvou desetiletích především jako diplomat, byl jako student významným aktérem Pražského jara 1968 (mimo jiné jako předseda Svazu vysokoškolských studentů Čech a Moravy). Na semináři představil svoji knihu o podnikových radách pracujících, kterou v roce 2014 vydal Ústav pro soudobé dějiny. Vedle historie myšlenky podnikové samosprávy a její implementace během Pražského jara se zaměřil především na dobový spor mezi „technokraty“ a „radikálními demokraty“, jenž mimo jiné poznamenával právě společenskou diskuzi o realizaci myšlenky podnikových rad.

Přednáška: Karel Kovanda; komentář: Jiří Hoppe (ÚSD AV ČR)

Instituce a revoluce: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1990

S úvodním referátem na téma „Nový institucionalismus v kontextu českých debat o soudobých dějinách“ bilancujícím tříletý pramenný výzkum Federálního shromáždění vystoupil Tomáš Zahradníček. Následovaly referáty Petra Roubala a Jiřího Suka představující jednotlivé části projektu a již vydané publikace (Starý pes, nové kousky: Kooptace do Federálního shromáždění a vyváření polistopadové politické kultury, 2013; Konstituční, nebo existenciální revoluce? Václav Havel a Federální shromáždění, 1989–1990, 2014).

Přednáška: Tomáš Zahradníček, Petr Roubal a Jiří Suk (všichni ÚSD AV ČR)

Březen 2015

Literární cenzura v období socialistické diktatury

Petr Šámal představil teoretická a metodologická východiska právě dokončené (a dosud nevydané) kolektivní monografie „V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (1749–2014)“. Blíže se věnoval období socialistické diktatury a především praxi literární cenzury v období normalizace.

Přednáška: Petr Šámal (Ústav pro českou literaturu AV ČR); komentář: Jan Mervart (Filosofický ústav AV ČR) a Milan Drápala (ÚSD AV ČR)

Leden 2015

Svůj mezi cizími, cizí mezi svými: anglicky mluvící levicová komunita v Československu v letech 1948–1956

Československo se na konci 40. let a v 50. letech 20. století stalo z rozličných důvodů domovem poměrně pestré mezinárodní komunity. Mezi těmi, kteří se v této době usadili v Praze, byla také skupina jednotlivců z anglicky mluvícího světa. Na rozdíl od Řeků či Jugoslávců se v jejich případě ovšem nedá mluvit o organizované nebo ucelené komunitě. Z metodologického hlediska je proto poměrně obtížné skupinu přesněji definovat. Na druhou stranu ale analýza zkušeností těchto lidí v Československu a jejich přijetí ze strany komunistických orgánů v období raného stalinismu může osvětlit další méně známé stránky fungování komunistického režimu nejen v Československu, ale i v rámci sovětského bloku. Ve své přednášce se K. Geaney zaměřila jak na obecné problémy souvisejících s příchodem anglicky mluvících osob z druhé strany „železné opony“ do Československa, tak na otázky spíše osobního rázu dotýkající se jejich každodenního života.

Přednáška: Kathleen Geaney (FF UK); komentář: Ondřej Vojtěchovský (FF UK), Kostas Tsivos (FF UK) a Doubravka Olšáková (ÚSD AV ČR)

Listopad 2014

Odboj? Opozice? Rezistence? Debata nad pojmy, směry a pramenným ukotvením bádání pro léta 1948–1989

Prezentace výzkumného projektu Rezistence vůči komunistickému režimu v Československu 1948-1989. Její zdroje, projevy a ohlasy.

Přednáška: Oldřich Tůma a Tomáš Vilímek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Jakub Šlouf (SOA Praha) a Jaroslav Cuhra (ÚSD AV ČR)

Říjen 2014

Perspektivy soudobých dějin (nejen základního) vzdělá(vá)ní

Seminář otevřel v interdisciplinární perspektivě (historické, antropologické, pedagogické) problematiku soudobých dějin vzdělání, školství a jeho širších společenských aspektů. Společný příspěvek autorů Jiřího Zounka, Michala Šimáně a Dany Knotové „Metodologické otázky výzkumu každodenního života základní školy v období normalizace (s využitím orální historie)“ přednesl Jiří Zounek (Pedagogická fakulta MU, Brno). Antropoložka Dana Moree (FHS UK, Praha) vystoupila s příspěvkem na téma „Učitelé na vlnách transformace“ vycházející ze stejnojmenné knihy a pojednávající jeden z důležitých aspektů transformace české společnosti po roce 1989.

Přednáška: Jiří Zounek (Pedagogická fakulta MU, Brno) a Dana Moree (FHS UK, Praha); komentář: Pavel Mücke (ÚSD AV ČR)

Květen 2014

Případové studie k dějinám KSČ

Tématem semináře byly dvě případové studie, díky nimž jsme mohli nahlédnout do ukončeného rozsáhlého projektu o dějinách Komunistické strany Československa a bolševismu ve 20. století. Konkrétně šlo o politiku KSČ v multietnickém státě (národnostní problematika, limity politiky B. Šmerala a jejich interpretace) a o stížnosti občanů adresované státním a stranickým orgánům v letech 1969 až 1989 (otázka společenské kritiky a reakce KSČ na tuto kritiku).

Přednáška: Jakub Rákosník (ÚHSD FF UK) a Tomáš Vilímek (ÚSD AV ČR)

Duben 2014

Vyčlenění, vytěsnění, zapomenutí

Jedním z tragických důsledků období německé okupace a druhé světové války v českých zemích byla fyzická likvidace přibližně dvou stovek představitelů meziválečného vědeckého života, kteří zahynuli násilnou nebo nepřirozenou smrtí. Zhruba čtvrtina byla židovského původu. Po osvobození Československa v roce 1945 nebyla jejich jména z větší části vřazena do oficiálních a obecně akceptovaných komemoračních akcí. Jejich památka stejně jako ohodnocení jejich odborného přínosu pak v průběhu doby téměř zcela vymizela z obecného povědomí. Desítky dalších významných židovských vědců a intelektuálů, kteří přežili druhou světovou válku v koncentračních táborech, v exilu či ústraní, řešily v roce 1945 otázku, zda vůbec a do jaké míry se opětně reintegrovat do poválečného odborného života v Československu. Řada z nich se o to pokusila, jen u vybraných jednotlivců však lze konstatovat, že se tak stalo úspěchem. Jaké byly příčiny, které obecně vedly většinovou československou společnost k vytváření mentálních bariér vůči těmto obětem nacistického režimu a jaké mohly vést konkrétně k opomenutí či vytěsnění jejich odborného přínosu v rámci jednotlivých oborů či dokonce „škol“? Jakou roli přitom sehrával jejich židovský původ, resp. rezidua nacistické rasové politiky?

Přednáška: Antonín Kostlán a Michal Šimůnek (oba ÚSD AV ČR); komentář: Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR) a Petr Svobodný (ÚDA UK)

Březen 2014

Politika jako absurdní drama: Václav Havel v letech 1975–1989: panelová diskuse nad knihou Jiřího Suka

Sukova kniha je právem chápána jako první historicko-kritický Havlův „disidentský“ životopis. Co představuje z hlediska našeho dosavadního historického poznání nejen Havlovy biografie, ale dějin českého a československého disentu? Co přináší nového, anebo co v ní chybí? Kam by se „havlovská studia“ v Česku i zahraničí měla vyvíjet dále? Upravuje Suk náš pohled na Havla jako stěžejní postavu našich nejnovějších dějin, politického myslitele nadnárodního významu či globální mediální ikonu postmoderního věku? Co jeho kniha znamená pro naši současnou reflexi soudobých dějin?

Pavel Barša (ÚMV – FF UK), Petr Pithart (PF UK), Robin Ujfaluši (ECES FF UK) a Milan Znoj (FF UK); moderoval Michal Kopeček

Únor 2014

Dějiny – paměť – identita aneb občanské vzdělávání v oboru soudobých dějin: panelová diskuse

O výklad českých a československých dějin po roce 1945 se vede poměrně ostrý boj. Jedna (ale zdaleka ne jediná) z dělících linií probíhá mezi historiky (vědci a akademiky) na jedné a didaktiky či popularizátory nedávné historie na straně druhé. Obě skupiny spoluutvářejí historické vědomí a povědomí, ti druzí si ovšem svůj podíl na formování paměti komunismu či poválečné etnické očisty zřejmě uvědomují naléhavěji. Ústav pro soudobé dějiny se rozhodl vést o tématu vzdělávání, didaktiky a popularizace (zejména) československé historie po roce 1945 (do roku 1989 či ještě dále) dialog s těmi, kdo patří k nejaktivnějším protagonistům v tomto oboru. Diskuze se odvíjela od následujících otázek: Potřebuje česká společnost a demokracie pro své fungování koncept občanské výchovy? Jak a pro koho takovou výchovu po zkušenostech 20. století formulovat? Jaký je či měl by být vztah mezi občanskou výchovou, historiografií a kultivací kolektivních historických pamětí v liberální demokracii?  Jakou roli by v této oblasti měl hrát stát? Je úkolem státu podílet se na vytváření pozitivně formulovaného a historicky zakotveného vlastenectví? Jaký vliv budou mít odpovědi na předchozí otázky na interpretaci konkrétních historických období, zejména bezprostředně poválečné éry a státního socialismu?

Kamil Činátl (ÚSTR / FF UK), Ondřej Matějka (Antikomplex) a Karel Strachota (Člověk v tísni); moderoval Matěj Spurný

Leden 2014

Sovětizace nebo sebesovětizace? Československé a východoněmecké vězeňství v komparaci

Československo a východní Německo se po druhé světové válce dostaly do sféry vlivu Sovětského svazu a začaly se v nich uskutečňovat změny podle sovětského modelu, taktéž i ve sféře trestního systému. Jak ovšem tento sovětský model vypadal, kdo všechno měl vliv na jeho konečnou podobu a jaké další faktory hrály roli? Byly obě země pouhou obětí Sovětského svazu nebo se na sovětizaci samy podílely? To jsou otázky, které se seminář pokusil objasnit.

Přednáška: Klára Pinerová (MV ČR); komentář: Tomáš Bursík (Národní muzeum) a Petr Roubal (ÚSD AV ČR)

Listopad 2013

Hlas Ameriky – vývoj a význam jedné rozhlasové stanice

Seminář se soustředil na všeobecnou charakteristiku rozhlasové stanice i na její předpokládané i doložitelné dopady na posluchače v komunistickém Československu.

Přednáška: Prokop Tomek (Vojenský historický ústav, Praha); komentář: Pavel Pecháček (bývalý ředitel Československé redakce Hlasu Ameriky) a Oldřich Tůma (ÚSD AV ČR)

Říjen 2013

Mezi utopií a technokratickým myšlením: okolnosti likvidace starého Mostu

Že starý Most byl zlikvidován, protože stál na uhlí, je známá věc. Zároveň ale destrukce jednoho z nejvýznamnějších historických měst severních Čech navozuje celou řadu otázek. Co vlastně ve své době tuto výměnu celého historického města za uhlí ospravedlnilo a co jí umožnilo? Byl to kontext bývalých Sudet, tamního bezdomoví a vykořeněnosti? Byla to utopie pokroku a důstojnějšího života pro všechny? Nebo spíše specifická forma technokratického myšlení redukující svět na ekonomické ukazatele? Co bylo specificky komunistické a co obecná součást modernistického diskurzu šedesátých a sedmdesátých let 20. století? To byly otázky semináře Ústavu pro soudobé dějiny v říjnu 2013.

Přednáška: Matěj Spurný (ÚSD AV ČR); komentář: František Šmahel (Historický ústav AV ČR) a Vítězslav Sommer (Sciences Po, Paris)

Červen 2013

Klid na práci a konec československého socialismu
Přednáška: Michal Pullmann; komentář: Milan Otáhal a Tomáš Vilímek

Únor 2013

Náměstí Krasnoarmějců 2. Učitelé a studenti Filozofické fakulty UK v období normalizace
Přednáška: Jakub Jareš; komentář: Marie Černá a Oldřich Tůma

Listopad 2012

Neviditelná ruka trhu: privatizace Barrandova: filmový seminář
Přednáška: Martin Kohout

Prosinec 2012

Obojživelníci v protektorátu: Mapování, překreslování a vyjednávání národnosti a nacionalismu za okupace
Přednáška: Chad Bryant; komentář: Kateřina Čapková a Stanislav Kokoška

Duben 2012

Kinematografie zapomnění: Nástup normalizace na Barrandově
Přednáška: Štěpán Hulík; komentář: Ivan Klimeš a Jiří Hoppe

Březen 2012

Československý voják v zahraničním odboji 1939–1945
Přednáška: Petr Hofman a Zdenko Maršálek; komentář: Jan Němeček

Únor 2012

„Židovská otázka“ v poválečné komunistické Evropě. Případ Polska a Československa
Přednáška: Kateřina Čapková; komentář: Matěj Spurný

Prosinec 2011

Nejpolitičtější věda: nové pohledy na českou a slovenskou historiografii v prvních dvou desetiletích státního socialismu
Přednáška: Adam Hudek a Vítězslav Sommer; komentář: Michal Kopeček

Listopad 2011

Sociální stát Československo 1945–1989
Přednáška: Jakub Rákosník a Igor Tomeš; komentář: Vojtěch Ripka

Říjen 2011

Rozděleni minulostí: vytváření politických identit v České republice po roce 1989: diskuse nad knihou
Komentář: Martin C. Putna, Štěpán Pecháček a Martin Franc

Září 2011

Východiska a možnosti výzkumu pohraničních regionů a jeho obyvatel v letech 1945–1989 z obou stran česko-rakouské hranice: prezentace projektu Stories: příběhy na hranici
Přednáška: Niklas Perzi, Jiří Petráš a David Kovařík

Květen 2011

Českoslovenští spisovatelé v reformním hnutí šedesátých let
Přednáška: Jan Mervart; komentář: Kateřina Bláhová a Miloš Havelka

Únor 2011

Rudá záře nad literaturou: Česká literatura mezi socialismem a undergroundem
Přednáška: Alessandro Catalano; komentář: Petr Šámal

Prosinec 2010

Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu
Přednáška: Michal Pullmann; komentář: Václav Průcha a Jiří Suk

Listopad 2010

Staré v novém: kontinuity po únoru 1948
Přednáška: Petr Zídek; komentář: Jaroslav Cuhra a Jakub Jareš

Říjen 2010

Vlasatci a chuligáni v Československu 1948–1969
Přednáška: Filip Pospíšil a Matěj Kotalík

Červen 2010

Národní očista: Retribuce v poválečném Československu
Přednáška: Benjamin Frommer; komentář: Kateřina Lozoviuková a František Svátek

Duben 2010

Strana jako utopie: k proměnám komunistické identity po roce 1956 v evropské perspektivě
Přednáška: Pavel Kolář; komentář: Jaroslav Cuhra

Jak vystavovat dějiny?: diskuse o podobách spolupráce historiků a muzejníků při přípravě expozic o moderních dějinách
Přednáška: Petr Roubal a Marek Junek

Září 2009

Hledání ztraceného smyslu revoluce: Počátky marxistického revizionismu ve střední Evropě 1953–1960
Přednáška: Michal Kopeček; komentář: Vítězslav Sommer

Květen 2009

Každodennost českých intelektuálů v době „normalizace“ z pohledu gender
Přednáška: Markéta Špiritová; komentář: Petra Schindler

Prosinec 2008

Romové a občanská společnost za normalizace
Přednáška: Celia Donert; komentář: Rastislav Pivon

Říjen 2008

Možnosti a limity nezávislé hudby v normalizačním období
Přednáška: Vladimír Merta; komentář: Přemysl Houda

Březen 2008

Kádrování, prověřování a čistky v Československu 1948–1989: prezentace grantového projektu
Přednáška: Marie Černá, Jaroslav Cuhra a Matěj Spurný

Listopad 2007

Charta 77 a underground
Přednáška: Martin Machovec; komentář: Michal Jareš

Říjen 2007

Jak ne/bádat o komunismu: metodologický seminář
Tomáš Vilímek (Das andere Europa: Životní cesty do disentu na příkladech NDR a Československa)
Miroslav Vaněk a Pavel Mücke (Dělníci a inteligence v období tzv. normalizace očima a ušima orální historie: dílčí sonda do probíhajícího projektu)
Petr Roubal (Foucault na Strahovském stadionu: problémy s aplikací disciplinárních teorií při studiu komunismu)
Libora Oates-Indruchová (Zpráva z výzkumu nebo příběh?: publikování a cenzura ve společenských vědách za normalizace)
Alena Fialová (Metodologické problémy modelování dějin v poválečné próze)
Marie Černá (Co nám vyprávění sdělují o moci? Možnosti a úskalí biografických vyprávění pro studium komunistické moci)

Červen 2007

Od zbrojírny Třetí říše ke strojírně socialismu: problémy transformace českomoravského průmyslu v letech 1938/39–1951
Přednáška: Jaroslav Kučera; komentář: Drahomír Jančík a Stanislav Kokoška

Květen 2007

Řeč komunistické moci
Přednáška: Karel Palek; komentář: Zdeněk Vašíček a Michal Kopeček

Březen 2007

„Jsou to berani, ale můžeme je využít“, aneb čeští evangelíci a komunistický režim v 50. letech
Přednáška: Ondřej Matějka; komentář: Jiří Hanuš

Únor 2007

Jsou politické dějiny páteří soudobých dějin? A jak psát soudobé politické dějiny?: panelová diskuse
František Svátek, Jiří Vykoukal, Michal Pullmann, Vít Smetana

Prosinec 2006

Stopy socialistického realismu ve filmové nové vlně 60. let
Přednáška: Michal Bregant

Listopad 2006

Poválečná cenzura knihoven
Přednáška: Petr Šámal

Červen 2006

Pokus o sociologickou periodizaci dějin
Přednáška: Miloš Havelka

Duben 2006

Krize české politiky za druhé republiky
Přednáška: Daniel Kunštát; komentář: Jaroslav Med

Březen 2006

Dnes na Strahově promluví masy: Československé spartakiády 1955–1990
Přednáška: Petr Roubal; komentář: Ida Kaiserová a Pavel Belšan

Prosinec 2005

Projekt Politické elity a disent v době normalizace – první interpretace
Přednáška: Miroslav Vaněk a Petra Schindler; komentář: Marie Černá

Červen 2005

Kulturní historie a rok 1989 v Československu
Přednáška: James Krapfl; komentář: Miroslav Vaněk a Jiří Suk

Květen 2005

Česká společnost v proměnách národní revoluce
Přednáška: Petr Koura; komentář: Jiří Kocian

Duben 2005

Rituál 1. máje v komunistickém Československu
Přednáška: Roman Krakovský; komentář: Petr Roubal

Únor 2005

Sociologické výzkumy za komunismu
Přednáška: Jiřina Šiklová; komentář: Oldřich Tůma

Prosinec 2004

Výzkum konzumu v českých zemích po roce 1948 – východiska a možnosti
Přednáška: Martin Franc

Duben 2004

Občanská společnost a její nepřátelé. Diskurz československého disentu 1969–1989
Přednáška: Nikolas Maslowski; komentář: Josef Mlejnek a František Svátek

Únor 2004

Opozice a odpor proti komunistickému režimu
Přednáška: Tomáš Vilímek; komentář: Milan Otáhal a Petr Blažek

Prosinec 2003

Ke knize Jiřího Suka Labyrintem revoluce
Přednáška: Jan Bureš

Říjen 2003

Čo člověk mal a musel vedieť. K problematike výskumu komunistickej propagandy
Přednáška: Marina Zavacká; komentář: Petr Cajthaml a Muriel Blaive

Červen 2003

Čtyřicetiletá válka mezi Východem a Západem ve 20. století
Přednáška: Zbyněk Zeman; komentář: Oldřich Tůma a Milan Hroníček

Březen 2003

Antikomunismus před „sametovou revolucí“, v ní a krátce po ní: Komunistická strana Československa – koaliční partner nebo zločinná organizace?
Přednáška: Jiří Suk; komentář: František Svátek a Jaroslav Cuhra

Leden 2003

Okresní a místní vláda v normalizovaném Československu: případ Filipovska
Přednáška: Jiří Kabele; komentář: Pavel Urbášek

Říjen 2002

Ideologie a ideologické aparáty jako téma výzkumu historiografie komunistického Československa
Přednáška: Michal Kopeček; komentář: Marína Zavacká

Tematické weby

Košík