Semináře

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. pořádá od roku 2002 metodologický seminář k soudobým dějinám, jehož cílem je vytvořit platformu pro akademickou diskusi nad nejnovějšími výzkumnými projekty. Koná se poslední středy v měsíci od 16 hodin ve studovně ÚSD. Zájemci jsou srdečně zváni. Upozorňujeme, že od října 2021 jsou ze seminářů pořizovány audiozáznamy, jež budou následně dostupné na ústavním webu a Spotify. Přehled aktuálně připravovaných seminářů je k dispozici zde.

—————————————————————————————————
Konání seminářů k moderním židovským dějinám sledujte na www.jewishhistory.usd.cas.cz.
Konání workshopů k romským dějinám sledujte na www.romanihistories.usd.cas.cz.

—————————————————————————————————

Červen 2022

Filmové obrazy ekonomické transformace po r. 1989 v ČR, na Slovensku a v Polsku

Svoji roli ve formování veřejného povědomí o tom, co je demokracie a kapitalismus po roce 1989, sehrála i populární kultura. Z dnešního pohledu může komerční kinematografie 90. let sloužit jako relevantní historický pramen pro zkoumání představ, mýtů, stereotypů a kulturních praktik spojených s nástupem volného trhu a jeho doprovodnými společenskými fenomény. Seminář se tak zaměří na populární české, slovenské a polské filmové obrazy transformace a konkrétně na zobrazení soukromého podnikání. Zatímco v polské kinematografii převládala didaktická poselství o podnikavosti a osobní iniciativě pomáhající formovat aspirace nové střední třídy, česká a slovenská kinematografie nabízela ambivalentnější obrazy, vypovídající o pocitech překvapení, bezmoci či neschopnosti při setkání s volným trhem. Tyto rozdíly je třeba chápat v kontextu delších hospodářských dějin Československa a Polska, různých hodnotových asociací spojených se soukromým podnikáním před rokem 1989 i měnících se podmínek filmové produkce v těchto zemích.

Hlavní vystupující: Veronika Pehe (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.), komentáře: Jaroslav Pinkas (Ústav pro studium totalitních režimů) a Jindřiška Bláhová (AMU). Zvukový záznam.

Duben 2022

Fašismus jako metodologicko-konceptuální problém české a slovenské historiografie

Historiografie českého fašismu v meziválečném období je rozsáhlá a řada témat byla poměrně podrobně zpracována. Platí to i o rekonstrukci dějin nejvýznamnějšího československého fašistického hnutí, Národní obce fašistické. Velká část těchto prací je ovšem poněkud jednostranně empiricky orientovaná, přičemž konceptuální analýza povahy českého fašismu v dlouhodobém horizontu bývá opomíjena. To platí i o řadě důležitých otázek: Odpovídají klíčové charakteristiky českých a slovenských fašistických uskupení hlavním znakům fašistických skupin v zahraničí? Jaké zvláštnosti měla ideologie domácích fašistických skupin v evropském kontextu? Byl český fašismus opravdu fašismem? Právě tyto otázky v rámci semináře pojedná jeho host, Jakub Drábik, přičemž nastíní možné další směry výzkumu českého fašismu. Pozornost přitom zaměří především na jeho přehodnocení a další promýšlení z hlediska nejvlivnějších proudů současného výzkumu fašismu v širším kontextu, zejména tzv. „nového konsenzu“. Konkrétním východiskem výzkumu, o nějž se toto přemýšlení opírá, je přitom analýza ideologie Národní obce fašistické.

Hlavní vystupující: Jakub Drábik (Historický ústav Slovenské akademie věd), komentář: Jakub Rákosník (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK). Zvukový záznam.

Březen 2022

Afroameričtí spisovatelé v 50. a 60. letech 20. století v Československu a jejich další kontakty se sovětským blokem

Skutečnost, že “spuštění železné opony” vyvolalo mohutnou migrační vlnu z Československa i dalších států východního bloku, je všeobecně známá. Podstatně méně je ale reflektován fakt, že i východní blok se stával útočištěm lidí s rozličnými motivacemi a životními osudy z nejrůznějších států světa, a že kulturní výměna probíhala napříč hranicemi obou mocenských bloků. O Praze padesátých let se dá hovořit jako o centru socialistického internacionalismu, a navíc je i místem, kde se zachovaly některé dlouho neznámé texty radikálně levicových Američanů a Afroameričanů. Jedním z nich byl například americký komunista Abraham Chapman, jenž žil v letech 1951-1963 pod jménem Abe Čapek a zprostředkovával americkou kulturu zdejší veřejnosti. Ačkoliv sám nebyl Afroameričanem, celoživotně se věnoval afroamerické literatuře a sestavil antologii poezie černošských básníků vydanou pod názvem Černošská poezie: světová antologie (Naše vojsko, 1958). Jeho osobní zkušenost poukazuje na dobové neshody, jakým způsobem rámovat afroamerickou poezii a měnící se vnímání konceptu rasy. Další ze sond, které budou předmětem semináře, se týká poezie a překladů Langstona Hughese a jejich vlivu na československou literární scénu v padesátých a šedesátých letech.

Hlavní vystupující: Františka Schormová (Univerzita Hradec Králové / Northumbria University Newcastle), komentáře: Petr Vidomus (Katedra sociologie FF UK/ČRo) a Michal Jareš (Ústav pro českou literaturu AV ČR). Zvukový záznam.

Únor 2022

Mediální sítě, výzkum vizuální historie a jeho veřejná prezentace. Dvě případové studie z poválečné rekonstrukce

Podíváme-li se na názvy dokumentárních filmů z let 1945 a 1946 (Budujeme na troskách, Na troskách vyrástá život, Země se vrací, Návrat k životu), je zřejmé, že chtějí zachytit (trans)formativní moment, v němž z traumatu válečné zkázy, v bilanci starého a budoucího, vzniká nová společnost. Poválečná vizuální kultura tak v letech 1945-55 vedle reflexe války přináší také vize moderní, technologicky, komunikačně a mezinárodně propojené společnosti. Seminář zprostředkuje poznatky mezinárodního výzkumného projektu Visual Culture of Trauma, Obliteration, and Reconstruction in Post WWII Europe (www.victor-e.eu), který zkoumá roli vizuální kultury, primárně nonfikčního filmu, v budování poválečné Evropy v letech 1944 až 1956. Na případových studiích pracovně-náborových kampaní a politiky vzdělávání vystupující představí metodologické možnosti vizuálněhistorického výzkumu v nadnárodní perspektivě.

Hlavní vystupující: Lucie Česálková (ÚSD AV ČR), Andrea Průchová Hrůzová (ÚSD AV ČR), komentáře: Ivan Klimeš (FF UK) a Čeněk Pýcha (ÚSTR). Zvukový záznam.

Leden 2022

George F. Kennan: autor doktríny i pronikavých zpráv o Československu

Impulsem k tomuto semináři bylo vydání knihy Z Prahy po Mnichovu: Diplomatické zprávy 1938–1940, která vyšla v češtině v r. 2021 jako první publikace George F. Kennana, více než půl století po svém anglickém vydání z roku 1968. Autoři úvodní biografické studie Jiří Ellinger a Vít Smetana přiblíží z různých perspektiv osobnost významného amerického diplomata, historika a intelektuála. Kennan se proslavil především jako autor tzv. doktríny zadržování komunismu z počátků studené války. Během svého dlouhého života však kromě působení v zahraniční službě ovlivnil americkou veřejnou debatu též jako úspěšný historik mezinárodních vztahů a veřejný intelektuál, který se svými názory v mnoha ohledech rozcházel s převažujícími směry americké debaty. Jako diplomat působící od sklonku září 1938 po dobu jednoho roku na americkém vyslanectví a později generálním konzulátu v Praze zachytil v sérii zpráv do Washingtonu neotřelým a často velmi překvapivým způsobem dramatické události na území Československa v době jeho rozpadu a počátků okupace. Kennan však až do února 1948 opakovaně ovlivňoval americkou politiku vůči Československu, přičemž zkušenosti nabyté v pomnichovském období měly pro jeho postoje a doporučení formativní vliv.

Hlavní vystupující: Vít Smetana (ÚSD AV ČR) a Jiří Ellinger (MZV ČR), komentáře: Jan Koura (FF UK) a Radka Šustrová (University of Cambridge/FF UK). Zvukový záznam.

Anotace seminářů z let 2002–2021 naleznete ZDE.

Tematické weby

Košík