Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.

Publikace přináší historii uherskobrodských sympozií, která se stala jedním z útočišť ne-li přímo svobodného bádání, tedy alespoň svobodného promýšlení význačných témat české historiografie v období posrpnové normalizace. Analýza okolností jejich vzniku a formování se zaměřuje především na vztah české historiografie a mocenské strategie její kontroly v letech 1948–1989. V první části této publikace se autoři věnují formování hlavních center a publikačních platforem komeniologického bádání v Československu v letech 1945–1989. Statě Doubravky Olšákové a Vladimíra Urbánka mapují vývoj české komeniologie v centru (Praze) i na periferii (Uherském Brodě), kde byl dohled oficiální moci, resp. oficiální historiografie, značně oslaben. Druhá část je věnována komparativnímu pohledu na způsob bádání o raném novověku ve středoevropském kontextu. Ze zahraničních autorů se zde nad postavením raně novověké historiografie zamýšlí Maciej Górny či Stanislaw Roszak, z českých pak Marie Koldinská. Poslední část přináší redigované rozhovory s organizátory i účastníky komeniologických sympozií v Uherském Brodě – komeniologů, filozofů a historiků.

OLŠÁKOVÁ, Doubravka (ed.). Niky české historiografie: Uherskobrodská sympozia J. A. Komenského v ofenzivě: 1971–1989. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012. 270 s. ISBN 978-80-7465-011-6.